Pokus donutit soudně britskou vládu, aby uspořádala referendum o Lisabonské smlouvě, dnes v Británii selhal. Konzervativní milionář euroskeptik Stuart Wheeler argumentoval, že veřejnost v Británii má právo na toto referendum, protože ho Labouristická strana přislíbila v roce 2005 ve svém předvolebním manifestu. Avšak ve středu dva soudci rozhodli, že tomu tak není, a odmítli Wheelerův požadavek, aby soud zkoumal rozhodnutí britské vlády schválit Lisabonskou smlouvu bez referenda.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Možná, že si ještě vzpomenete, jak v bouřlivých dnech listopadu 1989 urážel stávkující zaměstnance ČKD Praha tehdejší předeseda MěV KSČ Miroslav Štěpán, když na ně křičel, že neví proč stávkují a že jsou jako malé děti. Konečnou odpovědí je konec konců jeho další osud - kdo ho dnes zná? Ani v KSČM se neuchytil...

Většinou zprávy na ČT nesleduji, ale včera jsem se chtěl podívat, jakým způsobem bude "NAŠE" televize informovat u stávce odborů. Reportáž se nesla přesně v tom duchu, který jsem od ČT očekával. Zlehčování,zesměšňování a zaujatost. Česká televize už dávno neslouží svým polatníkům a ani sloužit nebude. Jediné řešení, jak se k ČT postavit, ukazuje jednoduchý obrázek, který přikládám, píše Lukáš Štika.

Myslím, že spousta lidí v České republice, a to zdaleka ne pouze novináři, nedokáže připustit, že neexistuje nějaká jedna pravá pravda o světě, dostupná nám lidem. Zejména v politice, která by přece měla být víc o důsledcích než o poučkách, je to potom do očí bijící. Když např. Miloš Zeman vyhrál volby, můj kamarád, spolubydlící na kolejích, chtěl emigrovat, protože byl přesvědčen, že bez Klause tu žít nebude lze.

Všichni tehdy očekávali, co se vlastně stane, když zemi začne řídit ČSSD. Stalo se to, že uzavřela opoziční smlouvu - ale i kdyby měla silnou jednobarevnou vládu, nic zásadního by se nezměnilo. A v zásadě to platí asi i pro vládu, tvořenou dnešní KSČM (že jsem zásadním odpůrcem takové alternativy, to snad nemusím říkat). Totéž platí o radaru: ať tu bude nebo nebude (a já jsem PRO), nic strašného se nestane.

Je pro mě docela velkým zklamáním, že Lída Rakušanová, kterou považuju za dobrou novinářku, která prožila dlouhá léta v demokratické společnosti v NSR, a měla by tedy dobře znát zásady nestranné novinářské práce, zdiskredituje léta své novinářské činnosti tím, že svolí, že bude moderovat nevyvážený rozhlasový pořad, a tak se z novináře stává propagandistou.

A nebude to vědět do chvíle, než naprosto neschopnou Radu někdo odvolá a nahradí osobnostmi, kteří budou rozumět politické vyváženosti i žurnalistickému řemeslu. Osobnostmi, ne politickými nominanty. Existují vůbec v hluboce rozdělené české společnosti? Stížnostmi na nevyváženost vysílání nejméně poslouchané celoplošné stanice Českého rozhlasu by si mohl generální ředitel vytapetovat kancelář. Desítky nesouhlasných názorů obdržela i Rada Českého rozhlasu. Dle mého názoru oprávněných. Většina členů Rady se nikdy neshodla na konstatování, že redaktoři či editoři stanice porušili Kodex, který by měl upravovat pravidla objektivity a vyváženosti ve vysílání. Za přežití stanice v dosavadní, manipulativní a propagandistické podobě se neštítil před dvěma lety lobbovat i ministr kultury, senátor Václav Jehlička (KDU-ČSL). Vyhrožování tohoto politika Radě i vedení rozhlasu zůstalo tehdy bez odpovědi i adekvátní reakce. Předseda Rady, sám dramaturg církevního vysílání ČT, mlčí. Jeho sympatie stanice má.

ČRo 6 a Svobodná Evropa jako TÉMA BL

Vážený pane řediteli Kasíku, pane Medku, už méně vážení pracovníci ČRo6, protestuji proti tomu, co se linulo z rozhlasu a stanice Čro 6 v diskusním pořadu :"Názory a argumenty" v neděli 22.6.2008. Bylo to k neuvěření a předpokládám, že i ostatní posluchači nebudou tolerovat pohrdání a zesměšňování , kterého se dostalo 70% občanům ČR, kteří nesouhlasí s umístěním USA radaru, o kterém se v neděli hovořilo.

Moderovala L.Rakušanová, hovořili pan Fištejn, paní Šustrová a pan Pehe, kterého ospravedlňuji, protože jako jediný zachoval solidnost novináře a slušnost, ač možná s umístěním radaru sám souhlasí.

Podle průzkumu veřejného mínění deníku Guardian/ICM v době prvního výročí příchodu Gordona Browna do premiérské funkce je zjevné, že Brown byl naprostým selháním. 74 procent dotazovaných voličů konstatovalo, že Brown byl po Blairovi změnou k horšímu a jen 24 procent dotazovaných se donmnívá, že Labouristická strana má šanci vyhrát volby, pokud by Brown zůstal premiérem.

No, snad bychom měli být vděčni za jednu věc. Zdá se, že jeden západní politik konečně zaplatí za svou účast ve válce proti Iráku. Po pěti letech katastrofálních chyb konečně bude učiněno spravedlnosti zadost a očekávám, že mnoho čtenářů bude potěšeno, píše v konzervativním deníku Daily Telegraph konzervativní primátor Londýna Boris Johnson a pokračuje:

Podrobný rozbor toho, jaké nebezpečí hrozí či nehrozí od urychlovače LHC jsem v sobotu uveřejnil na serveru OSEL, píše Vladimír Wagner. Tamtéž jsem publikoval i několik článků o LHC a jeho experimentech: ZDE ZDE

Že ženy studují obory, které bývaly v západním Německu klasickou doménou mužů, to už nikoho neudiví. Zajímavé ale je, že se podle informace Statistického federálního úřadu zvýšil v zimním semestru 2007/08 počet studentek inženýrství proti předchozímu roku dokonce o 13 procent. Že je to ale pořád ještě málo, to dokazuje snaha německého průmyslu budit u dívek zájem o přírodní vědy.

Vysoký poradce kandidáta na prezidenta Johna McCaina se omluvil za to, že se veřejně vyjádřil, že teroristický útok na americké půdě by byl "obrovskou výhodou" pro předvolební kampaň republikánského kandidáta.

Charlie Black posléze vyjádřil politování nad svými "nevhodnými" výroky a McCain zdůraznil, že s jeho výroky nesouhlasí.

James Hansen, jeden z nejvýznamnějších světových klimatologů, bude dnes v americkém Kongresu požadovat, aby byli šéfové velkých ropných společností postaveni před soud za těžké zločiny proti lidstvu a proti přírodě. Obviňuje je, že aktivně šíří pochybnosti o globálním oteplování přesně tak, jak tabákové firmy zamlžovaly příčinnou vazbu mezi kouřením a rakovinou.

Před časem jsme na zveřejnili článek, popisující možnost "vytunelovat" bankovní účet pomocí vysokých poplatků za převod finančních částek v rámci zahraniční platby a pak reakce bank na variantu, kdy zaslaná částka bude nižší než poplatky spojené s transakcí.

21,4 miliardy dolarů je součástí stovek miliard dolarů, které Spojené státy a Mezinárodní společenství do této islámské země investovaly od ukončení invaze.

Je známým faktem, že cena pozemku či nemovitosti je determinována jednak "vlastními" parametry (rozloha, vybavení domu apod.), ale i externalitami, vnějšími vlivy nezávislými na majiteli (dopravní obslužnost, úroveň kriminality v místě apod.). Chystaný americký radar v Brdech vytváří opravdu povedenou externalitu. Obyvatelé se obávají dopadů výkonného mikrovlnnného zářiče na své zdraví a i kdyby byl radar po biologické stránce neškodný, zdraví obyvatel může poškodit trvalý stres. Pokud by měl radar někdy sloužit svému deklarovanému účelu, je významným cílem pro první úder protivníka, ať už konvenční nebo jaderný. Podle zprávy ČTK přilákal plánovaný radar coby veřejná stavba zájem spekulantů o volné pozemky, v horší situaci se však ocitli místní majitelé nemovitostí.

Britští lékaři pravidelně předepisují dva silné psychiatrické léky přestárlým pacientům trpícím demencí, přestože už r. 2004 bylo vydáno vážné varování vládního inspekčního zdravotnického úřadu, že jsou tyto léky pro tyto pacienty nebezpečné. Zjistil to pořadu rozhlasu BBC File on Four.

Z článku Alexandry Štefanové "LN: Nalézání jednoduchých antisemitských receptů, aneb jaké otázky kladl redaktor Orientace Petr Zídek" jde mráz.

Polemika k článku Pavla Urbana "Stereotypy o Palestincích a Izraeli", v kterém reaguje na článek Daniela Veselého "Izrael očima Jefima Fištejna".

Přestože se Pavel Urban v článku zabývá tzv. stereotypy, jeho článek je právě ukázkový, co se právě stereotypů i věčně omílaných omylů týče. Neuvádí žádná fakta, která by vyvrátila tzv. "omyly v článku Daniela Veselého", jen líčí situaci, všem známou, do nekonečna a do omrzení opakovanou. Informace získané z českých médií jsou totiž zcela nepostačující a neseznámí čtenáře s reálnou situací. Taková reakce není tedy žádným přínosem do diskuse. A jestliže bude brát za bernou minci například to, co píší čeští židovští autoři, tak ti v naprosté většině chtějí zlepšit značně pošramocenou mezinárodní image Izraele, proto ho ve všem hájí, zatímco co na druhé straně ignorují i ta nejzákladější práva Palestinců. To vede k účelovému matení veřejnosti a prohlubování už tak existující dezorientace. Protože česká vláda je při nové politické orientaci servilní vůči Bushovi, objevují se časté články, nepokrytě ve všem podporující Izrael, ať provádí jakkoliv násilné akce proti civilnímu palestinskému obyvatelstvu. Vymlouvat se na teroristy, to je nynější světový trend, kterým se ospravedlňují všechny kruté zločiny nejenom na palestinských územích.

(Autorka žije v Sýrii.)

Socialismus nepřál pluralitě názorů, jejich svobodné výměně. Kupodivu s „pádem totality“ žádná taková svobodná výměna nenastala. Nebylo co vyměňovat. Veřejná rozprava vítala svobodu, ba liberalismus, jenž žádný jiný názor, žádnou „třetí cestu“ nepřipouštěl. Opět to šlo univoce. Polemika, zdá se, není a nebude žánrem polistopadových dvou desetiletí. Nicméně revitalizace polemiky z konce šedesátých let, zvláště Václava Havla s Milanem Kunderou o českém údělu i odvaze, připomíná nám dnes, že tehdy ještě nějaký čas po srpnu český životní prostor veřejné rozpravě přál.

Naše planeta není ohrožena největším experimentem v oblasti částicové fyziky, tvrdí vědecká zpráva.

Dokument zkoumá obavy, že Large Hadron Collider, částicový urychlovač, který byl vybudován ve Švýcarsku, má k dispozici tolik energie, že by to mohlo mít nedozírné následky.

Péčí historika Viléma Prečana vydáváme v digitalizované formě další dokumenty, týkající se Pražského jara 1968. Čtěte a poznejte jednu z nejdůležitějších kapitol moderní české historie.

Vilém Prečan: "O co šlo v roce 1968: Další dokumenty" ZDE

Podnět A. J. Liehma dát k dispozici na internetových stránkách Britských listů digitalizovaný text Čítanky Pražského jara 1968 vydané v exilu v roce 1988 (kterou si v BL od 15. května 2008 otevřelo více než 11 000 čtenářů, pozn. JČ): mě přivedl na myšlenku uveřejnit tímto způsobem některé další relevantní dokumenty, zejména pak studie, články a úvahy z let 1986--1994, kdy začala kritická diskuse o daném období československých dějin.

Výběr, který jsem učinil, vychází z takové interpretace "Pražského jara 1968", která klade důraz na dualitu politického a společenského procesu a zápasu, který se v té době v Československu odehrával. Jedním pólem byl pokus o demokratizaci systému reformou, organizovanou a řízenou shora, druhým sociálně politické hnutí vedoucí k rekonstituci občanské společnosti, jež spontánně směřovala k emancipaci na mocenské struktuře a k demokracii. (O tom víc v poznámce, kterou připojuji.)

Bude téměř neznámá exbalerína z Černošic literárním mluvčím té části naší generace, která raději našla uplatnění v cizině?

Motto: Talent, který se prosadí sám, je pro nás většinou ztracen.

Poprvé jsem knihu The Twelve Little Cakes držel v ruce před několika lety v knihkupectví Barnes&Noble, ale nakonec jsem ji odložil, protože jsem mylně předpokládal, že se bude jednat o nezábavné nebo tendenční líčení, jakých jsem přečetl více, než bych chtěl. Podruhé jsem byl však na dětské memoáry Dominiky Dery upozorněn poměrně nedávno v reakci na vlastní článek v BL a tentokráte jsem si již román obstaral a přečetl. Nutno dodat, že jsem udělal více než dobře a dopřál si pěkný čtenářský zážitek. Kniha se navíc nepřímo dotýká celé řady oblastí, které byly v poslední době diskutovány autory BL (normalizační minulost, stav české literatury, vzdělanosti atd.).

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen něco pod 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V květnu 2008 přispělo celkem 179 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 43 396.14 Kč, příjem z reklamy byl v květnu 2008 6000 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 5. 2008 částku 273 143.85 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 1,187.93 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.