O tři dny později následovala nesouhlasná reakce předsedy pražské židovské obce v rubrice Polemika a po ní pak Zídkova odpověď předsedovi obce v páteční rubrice stejného názvu. Argumenty pro vznik židovského státu, jako logického vyústění situace Židů i poměrů na Blízkém východě v polovině 40. let, najde každý, kdo je bude chtít najít, v řadě knih a publikací fundovaných odborníků. Nemá proto smysl zabírat prostor jejich citacemi a přejdu k polemice o tom, jaké otázky Petr Zídek ve svých článcích položil.

Předsedovi židovské obce vytkl, že se nepokusil vyvrátit žádnou z uvedených věcných tezí a že snad i možná hledá doklad údajného Zídkova antisemitismu. Otázky, co by se stalo, kdyby k nějaké události nedošlo, je podle redaktora regulérní pokládat, nevidí důvod, proč by historický exkurs na téma "Co by se stalo, kdyby nevznikl Izrael", měl být tabu. S tím lze souhlasit. Jeho otázka ale zněla trochu jinak. V podstatě se ptal, jestli by "pro svět" nebylo nakonec "lepší",kdyby Izrael nevznikl.

Což, nejde-li jen o nešťastnou volbu slov, a v to je nutné doufat, může případně i vyvolat představu o tom, z které části "světa" apriori očekává "správnou a objektivní" odpověď. Ve svém posledním článku Petr Zídek, nutno říct objektivně, položil vedle sebe dva protichůdné názory na vznik Izraele, uveřejněné v časopisu Foreign Policy. Autorům ale vytýká, že se nevěnují otázce, co by se stalo s židovskou populací, kdyby po tři generace živořila v uprchlických táborech. Nemohu odpovídat za autory v renomovaném americkém časopisu, ale zřejmě i oni, přes rozdílnost svých názorů, považují shodně tuto otázku za zbytečnou. Vědí, že Židé, mnohokrát za posledních tisíc let na útěku, by nikdy neproměnili čas vyměřený k životu a své tvůrčí šance za "živoření" v uprchlických táborech po tři generace.

Je třeba zdůraznit to, co už řekl František Bányai: Židé se umí nejen modlit, prosadit se jako významní vědci, umělci, obchodníci a politici, ale že - je-li nutné - dokážou i bojovat. A to je pravděpodobně to, co panu Zídkovi vadí nejvíc.