< Velvyslanectví Saúdské Arábie v Praze, foto Lukáš Lhoťan

Vstupní branka velvyslanectví zůstávala zamčená, u zvonkových spínačů vedle branky chyběly jmenovky, z jednoho zvonkového spínače zmizelo i tlačítko. Nemohli jsme tedy zazvonit a slušně poprosit někoho z ambasády, zda by s námi mohl komunikovat.

Ve čvrtek dne 13.12.2007 v 10,30 proběhne u Městského soudu v Praze ve Spálené ul. v místnosti č.46 v I. patře další řízení o povolení obnovy procesu ods. Adély Rajdlové, původně pravomocně odsouzené za pokus o vraždu k sedmiletému trestu. Po zrušení rozsudku Ústavním soudem ČR byla zmírněna kvalifikace činu na ublížení na zdraví a trest snížen na 5 let. Jediným důkazem proti ní bylo svědectví poškozeného, který byl souběžně u Obvodního soudu pro Prahu 4 souzen pro podezření z tr.č. pokusu o znásilnění. Je přirozené, že se nemohl přiznat.

7. prosince se po celých Spojených státech tradičně konal takzvaný Caucus - mítinky na podporu prezidentských kandidátů pořádané v mnoha městech a městečcích po celých Spojených Státech. V tomto roce se pořadatelé spojili za pomoci internetu a uspořádali včerejší vůbec první celonárodní vyhlášení výsledků podpory jednotlivých prezidentských kandidátů Caucusy v historii. A ty jsou velice, velice překvapivé.

Za Republikány se největší podpory dostalo Ronu Paulovi - 50%

Po něm následovala dvojice Mike Huckabee a Fred Thompson dohromady s 33.3%. Nerozhodnuto zůstalo 16.6%

Jméno Rudi Giuliani, kterého přední americká média dosud propagují jako favorita primárek Republikánů se mezi jmény také vůbec neobjevilo.

Vážená paní předsedkyně, ve středu 12. 12. v 10:00 hodin se konal "Výslech předsedkyně ODA", Váš online rozhovor se čtenáři Lidových novin .

Chtěl bych se Vás zeptat, proč jste neodpověděla na můj dotaz, který jsem prostřednictvím webové aplikace odeslal již 10. 12. ve 23:18 (dotazy bylo možno klást s předstihem) -- přestože jste v jiných odpovědích informovala o řešení dluhu ODA, nenašel jsem v nich informace o funkcionáři ODA Bořku Valvodovi a o Vašem angažmá v kontroverzní organizaci CEELI, na které jsem se ptal (dotaz vycházel z veřejně dostupných informací, které jsem shrnul v článku ODA se nám vysmívá z hrobu).

JU│ Vjačeslav Nikonov, prezident fondu Politika, se v Izvestijích zamýšlí nad volbou nástupce prezidenta Putina Dmitrijem Medveděvem. Uvádí, že se jeho volbou jakoby Putin opustil svůj styl přicházet s nečekanými řešeními. Sice se s Medveděvem uvažovalo jako možným nástupcem, ale vždy až po dalších jménech – takže jeho volba je přece jen nečekaná. Myslí si, že Putin záměrně držel Medveděva stranou dění, aby se nestal terčem nejrůznějších kampaní, které úředníci kremelských aparátů dovedou dobře organizovat.

Politika České republiky ve vztahu k rezolucím proti zbraním z ochuzeného uranu mne zaujala hned z několika důvodů. Především mi připomíná oblíbený postup při zamítnutí seberozumnějšího návrhu v časech totalitních. Tenkrát se povstalo a řeklo se: Soudružky a soudruzi, kdyby šlo o samotný návrh soudruha XY, pak bychom ho měli přijmout. Ale to dnes nestačí. My se nemůžeme pouze ptát, jaký návrh nám tady soudruh XY předložil. My se musíme v širších souvislostech ptát, proč nám ho předložil právě teď, kdy celá naše strana a společnost stojí po k –tém sjezdu před náročnými úkoly n-tého pléna a především se musíme ptát, proč nám ho předložil právě soudruh XY. Tak vypadala standardní ouvertura pohřbu nejedné dobré myšlenky.

Někdy to bylo přímočařejší.

Každý desátý dospělý v Německu je finančně v koncích. Víc než sedm milionů Němců není schopno splatit své dluhy.

tisková zpráva

Auto*Mat předal radním pět bodů pro Prahu. Výzva má přes dva tisíce podpisů.

PRAHA -- Koncepce na podporu chodců, delší zelené na přechodech, více cyklistických pruhů, zprůjezdnění jednosměrek pro kola a bezpečnější křižovatky. To je pět požadavků Auto*Matu pro přívětivější Prahu (1), které dnes zástupci iniciativy předali hlavnímu městu Praze (2). Výzvu podpořily přes dva tisíce lidí, další se stále mohou připojovat. Splnění pěti opatření má přispět k větší bezpečnosti a komfortu obyvatel Prahy. Za rok Auto*Mat vyhodnotí, jak město s požadavky občanů naložilo.

Zásoby ropy versus jejich spotřeba pravděpodobně dosáhly bodu zlomu. Tenčící se zásoby a trvale rostoucí náklady těžby v příkrém rozporu s rostoucí spotřebou hlavně v rozvíjejících se ekonomikách ženou ceny ropy trvale nahoru. Po pokoření hranice 100 USD za barel bude cena nepochybně stoupat dál. Ani "hrátky" s měnovými kursy USD vs EUR nemohou na tomto trendu nic změnit. Tato skutečnost -- trvalý růst ceny ropy -- bude jako příčina mít i jasně predikovatelné důsledky, píše čtenář Petr Tejkl

Málokdy souhlasím s Jiřím Paroubkem, ale jeho článek v Lidových novinách "Pan Bystrov žije v minulosti" přes jeho zavádějící nadpis schvaluji. Myslím, že je třeba, abychom žili více v minulosti, než žijeme, čili abychom si podobně jako Němci připomínali zločiny totality a její zrůdnost. Debata o komunismu v Česku de facto ani nezačala a čeká na novou generaci.

"Neocenitelná historicko-kritická práce, přehledná, vnímavá a dobře napsaná."

Josef Škvorecký, 6. ledna 2008

Právě přichází na předvánoční trh nová kniha o českém filmu od Jana Čulíka. K dispozici ke koupi na www.kosmas.cz ZDE, též přímo z nakladatelství Host ZDE

V první souborné knižní práci o českém hraném filmu od roku 1989 rozebírá autor více než dvě stě devadesát snímků, které vznikly za posledních osmnáct let. Filmovou produkci rozdělil tematicky do několika celků: v období kolem pádu komunismu se objevila celá řada trpkých výpovědí o životě v Československu sedmdesátých a osmdesátých let; naproti tomu svědectví o stalinském útlaku z padesátých let většinou už nesvědčí o životě v totalitě s tak úzkostnou naléhavostí jako snímky o normalizaci. Autor se dále věnuje četným filmům s historickými tématy, zejména z traumatických období, dále snímkům svědčícím o prvních zkušenostech z postkomunismu, včetně "pokleslých" komerčních komedií, a rozebírá též množství filmů vzniklých o současné společnosti. Nejnověji se česká kinematografie zabývá především mezilidskými vztahy; tyto snímky patří podle autora k nejlepším. Kniha analyzuje i filmy pro děti a mládež, dále četné, více či méně úspěšné umělecké experimenty, a závěrem vybírá "nejlepších pětačtyřicet" --- snímky vysoké kvality, které podle autorova názoru zřejmě přežijí.

Cílem autorovy analýzy bylo zjistit, jakým způsobem vypovídá současná česká kinematografie o dnešní české společnosti, zda o ní vytváří mýty a jakého hodnotového systému se podle českých filmů dnešní společnost přidržuje. Podrobným sémantickým rozborem příběhů jednotlivých hraných filmů dochází autor k překvapivým závěrům.

Současná česká kinematografie zaujímá vůči české společnosti svobodný a kritický postoj. Vytváří o ní podle jeho názoru pozoruhodně ucelené svědectví.

Výhodou ropy je, že energie v ní obsažená je vysoce koncentrovaná a samotná ropa se snadno přepravuje. Pokud byla ropa dobře dostupná, bylo možno získat na každou jednotku energie investovanou do její těžby až 20 jednotek energie. U mnoha potencionálních těžebních polí by zisk z jedné investované jednotky představoval pouze tři jednotky energie, někde dokonce 1,5 jednotky.

Zelený světlonoš Martin "Alva" Bursík, kritik hradních lustrů, žárovek a tamějšího politického fluida, je opravdový lumen. Politický veterán, který prošel několika uskupeními. Do třetice všeho dobrého a zlého pronikavě uspěl; prorazil do čela Strany zelených a s ní do sněmovny, neboť slíbil změnu společenského klimatu. Svou obratností vzbudil pozornost, leč najisto i závist.

Česká veřejnost nyní přetřásá nejnovější zlodějnu. Většinu lidí to asi rozčiluje. Jde o to, že zloděj okradl zloděje. Pohoršujeme se, závidíme nebo nezávidíme. Jsme třeba spokojení s tím málem, co máme. Možná jsme spokojení s vlastním okradením, neboť schovat se někde s lupem, když vám jdou všichni po krku, je asi obtížné. A navíc, když národ slídilů, fízlů a udavačů slintá nad tučnou odměnou. Nebo je nám to všechno jedno, protože jsme rezignovali, jsme apatičtí a lhostejní. Nebo se tím příliš nezabýváme z důvodu stoického klidu.

Firma Philip Morris International projevuje úzkostlivou péči o své veřejné renomé eticky spořádané společnosti, která před svůj podnikatelský úspěch na kontroverzním tabákovém trhu staví lidské zdraví a ještě více dopředu jasně odmítavý postoj ke kouření mladistvých.

Stavidla morálního pohoršení sen nedávno naplno otevřela -- lidovci opět nominují do vlády svého předsedu. Jak mohou, ptá se liberální establišment s oprávněnými mindráky z toho, že nedokázal vsetínského populistu politicky znemožnit za rasismus, a proto si teď musí vypomáhat kriminální kauzou. Z Čunka se stal symbol politické špíny -- a v duchu principů své strany se patrně stane beránkem, který bude obětován za hříchy současné koaliční vlády.

Pojem demokracie je v současnosti tak často používaný, že se už bohužel málokdo zamýšlí nad jeho skutečným obsahem. Pojem demokratický začal představovat něco tak jednoznačně pozitivního, že by bylo skoro kacířstvím tvrdit, že tomu tak být nemusí. Naopak označit něco jako nedemokratické, znamená tomu dát tu nejhorší známku.

Spisovatel Karel Poláček ve svém článku o zneužívání pojmu demokracie českým tiskem uveřejněném v roce 1925 uvádí, že počet „demokratických slov za sedmiletého trvání republiky je úměrný počtu národních před převratem (vznikem Československého státu po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918) a vlasteneckých do roku 1900“.

Nejnovější odhalení o vyšetřovatelských praktikách CIA způsobilo, že se obhájci násilných procedur dostali do defenzivního postavení, konstatuje analýza společnosti BBC ZDE.

Zejména kontroverze ohledně dušení vyslýchaných vodou, praxe známé jako "water-boarding", zuří od 11. září, od doby kdy se Bushova vláda snaží zachovat to, co považuje za efektivní způsob získávání informací od osob, podezřívaných ze spolupráce s al Kajdou.

Zkouším lítat, protože lítat je snadný.
Chodit po žhavým uhlí je taky snadný.
Skákat z mostu, šlapat do kopců, potápět se hluboko pod hladinu....to všechno je snadný.
Snadný není žít každej den, jak jdou po sobě a vydržet sám se sebou.
Snadný není bejt dobrá máma.
Snadný není vědět, kdo jsem.
Snadný není odpouštět.
Snadný není udělat velkou tlustou čáru.
A já chci mít život snadnej.
Tak lítám...

Tuto poezii života z blogu Arsinoe Deník blondýnky vybral Štěpán Kotrba

Nesystémové sloučení VOZ a VZ do jednoho organizačního celku a infiltrace této služby zvenčí znamená už několik let naprostého chaosu v kontrarozvědných úkolech Armády České republiky. Cizími lobbistickými a zpravodajskými strukturami napadené útvary ministerstva obrany, neschopnost sledování pohybu a kontaktů "spojeneckých" odborníků vojenskoprůmyslového komplexu s pracovníky ministerstva i armády - to vše se ukazuje jako limitní faktor při schopnosti předvídat důsledky mnoha rozhodnutí ve výběrových řízeních.

A tomuto konglomerátu zájmů a miliard šéfuje ministryně, jejímž jediným politickým i odborným počinem bylo až doposud nazpívání "proradarového hitu" s country zpěvákem Vyčítalem.

Čtenář Ladislav Hinner se obrátil na české ministerstvo zahraničních věcí s dotazem, jak je možné, že ČR v OSN hlasovala proti rezoluci, požadující zkoumání kontroverzních zbraní z ochuzeného uranu. Dostalo se mu této odpovědi, viz níže.

Odpověď z MZV ČR:

dopis adresovaný Mgr. Aleně Hlaváčkové, vedoucí referátu veřejných informací MZV ČR

Vážená paní magistro, Přečetl jsem si v Britských listech Vaši odpověď panu Ladislavu Hinnerovi, týkající se Rezoluce Valného shromáždění OSN: Effects of the use of armaments and ammunitions containing depleted uranium. K věcné stránce:

1. Rezoluce podle oficiálního textu, přístupného na UN.org, nebyla iniciována Kubou, jak ve svém emailu tvrdíte, ale Indonésií. K tomu dále cituji z vašeho emailu: "Země EU se také na letošním VS OSN snažily přesvědčit předkladatele, aby rezoluci stáhli, což se bohužel nepovedlo." Ptám se Vás tedy: zda se ony země EU snažily přesvědčovat o stažení rezoluce vskutku jmenovitě Kubu - a které to případně byly?

Velice věcná diskuse o ochuzeném uranu se vedla v Britských listech před několika lety, poznamenává Milan Honusek, jaderný fyzik.

Pouze velmi heslovitě: vojensky je DU výhodný z hlediska vysoké hustoty i z hlediska specifických vlastností při průchodu pancířem tanku ("projiskří" a zapálí uskladněnou munici). Působení na člověka: vzniká jemný prach, který proniká do organismu. Částice alfa mohou v plicích vyvolávat rakovinu. Je i chemicky jedovatý. Na konec: až bude venku svítit sluníčko a představitel Kuby řekne, že svítí sluníčko, tak si odhlasujeme, že prší...

Archiv materiálů o ochuzeném uranu v Britských listech 1999, 2001 a 2006 ZDE

V důsledku nekonečných odvolání ekologů (první žádost o územní rozhodnutí podal investor v roce 2000) je dnešní cena projektu dvojnásobná – 2,4 mld Kč.

Nechci se zapojovat do diskuse, která článek Filipa Gregora motivovala, a hodnotit, proč, nebo za čí peníze ekologové brání dopravním stavbám. To by bylo na mnohem delší pojednání. Co však nemohu přejít bez povšimnutí, jsou dost neuvěřitelná tvrzení, týkající se koncepce Splavnění Labe do Pardubic. Projekt zasáhne 29 % biocentra Slavíkovy ostrovy , vykáceno bude 250 stromů. Protože ale vede hlavně po obdělávaných polích, vytvoří místo polí 35 ha nových přírodních ploch - remízků, močálů, potoků, apod. (2,2 x více než teď) a 4,5 x více biotopů, než je teď. Bude vysázeno 5 000 stromů, 26 000 keřů, atd, bude odstraněn bariérový efekt na jezu Přelouč (nové rybochody, teď je flóra i fauna jezem rozdělena a nekomunikuje). Mohl bych hodinu pokračovat... Je to neuvěřitelné, polabskou krajinu doslova dusí kamiony, a to je teprve začátek. Prognózy v Hamburku mluví o dvojnásobku zboží do několika let. A zelení si hrají na selektivní a lokální ochranu.

Touto částí uzavíráme příběh života a smrti herečky Anny Sedláčkové (1887-1967). V části minulé jsme se ocitli na počátku 50. let, kdy čelila zavržení, zadržení a nakonec i čtyřletému věznění své dcery Marcelly. Doba, ve které jedněm připomínala vlastní hanbu, a druhým herecký typ, který se už nenosil, ji téměř zardousila. Blíží se konec příběhu, v němž tu budeme ještě chvíli vzpomínat na herečku, které její věrné publikum říkalo stručně a láskyplně Andula. Narodila se 29. září 1887 a zemřela o 80 let později 24. listopadu 1967. Stále ten příběh můžete číst vcelku nebo po částech...

Častý únik informací z trestních spisů do médií patří k závažným nešvarům v činnosti orgánů činných v trestním řízení. Před všetečností novinářů až dosud neodolala leckterá listina, označená za tajnou. Vlna indiskrétnosti se ale najednou zastavila: usnesení nejvyšší státní zástupkyně, jímž potvrdila souhlas se zastavením trestního stíhání Jiřího Čunka státním zástupcem Arifem Salichovem je nedostupné, o usneseních jihlavského státního zástupce a krajského státního zástupce Petra Coufala nemluvě. S trochou nadsázky lze říci, že tyto listiny jsou v současnosti nejlépe střeženým tajemstvím tohoto státu. Sám Jiří Čunek sice slíbil uveřejnit usnesení Renáty Vesecké, která mu to ostatně doporučila, ale slib neplní. Se zbabělostí malého kluka, přistiženého při kouření za školou, kterou projevoval od počátku své kauzy, pokračuje v mlžení, kličkování a výmluvách.

Nepíše se mi tato úvaha lehce. V počítači ji mám už přes týden, v hlavě už pár měsíců – s přestávkami snad ještě déle. Mohla by vydat na hodně dlouhou knihu, plnou pochybností a otázek, svým způsobem od problematiky Kosova stále vzdálenějších, ale nepochybně s ní souvisejících, ba z ní vycházejících. Kniha to ale určitě nebude, musím ten text rychle dokončit.

V pondělí 10. 12. 2007 totiž trojice supermocností USA-EU-Rusko, zprostředkovatelů pověřených Organizací spojených národů, má podat Radě bezpečnosti zprávu o tom, co po téměř dvou letech liknavých diskusí a během více než 100 dnů intenzivního zprostředkování dosáhla. Mohla by to být stručná zpráva, nedosáhli totiž nic.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. V anketě letos na jaře odpovědělo během několika málo dnů více než 5000 čtenářů. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 100 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře. Nedokáže to česká komunita? Jsou finanční prostředky skutečně k dispozici jen pro cílenou politickou manipulaci, a chce-li list prosazovat svobodnou linii, padni komu padni, národ se pro jeji podporu nevzchopí?

V říjnu 2007 přispělo celkem 121 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 27808,25 Kč. Příjem z reklamy byl 4000 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 10. 2007 částku 166 539.96 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.