Maximální přiblížení

Fungování systému protiraketové obrany je těsně propojeno s prací systému varování o raketovém útoku .

Typické schéma fungování obou systémů se propracovávalo, zkoušelo, zdokonalovalo v SSSR a USA dlouhá léta. Jeho podstata tkví přibližně v tomto: prostředky dráhu letu balistického cíle a navádět na ni antirakety. Je-li tomu skutečně tak, pak jen tento samotný fakt potvrzuje, že záměry USA jsou namířeny především proti strategickým zájmům Ruska. Vždyť k účelu obrany Evropy před hypotetickým útokem íránských raket jsou zapotřebí především radary jiného typu. V tomto smyslu vypadá návrh Ruska o využití radiolokační stanice v Gabale mnohem přesvědčivěji.

Evropská varianta nám však hned připomene, že například v Saratovské oblasti jsou dislokována odpalovací sila ruských mezikontinentálních balistických raket poslední generace Topol a Topol-M. Vzdálenost od těchto raket do radiolokační stanice v Česku a antiraket v Polsku, činí přibližně 2 000, respektive 1 650 km. Odborníci si mohou snadno spočítat, že raketa, startující vertikálně, bude zjištěna ve výšce kolem 328 km. Je-li však radar umístěn alespoň 300 m nad mořem, cíl může být zachycen už níže – ve výšce 307 km. Jen na okraj: Česko, hlavně pak jeho západní část, je popravdě řečeno hornatá země.

Jistěže, kolmý let MBR do výšek kolem 300 km nemá žádný smysl. Proto je raketa hned po opuštění odpalovacího sila nasměrována na předem určenou bojovou dráhu letu. Jednoduché geometrické výpočty dokazují: při namíření mezikontinentálních balistických raket kupříkladu na západní pobřeží USA, musí tvořit azimut letové dráhy 340-345 stupňů. Mezitím se bude balistický cíl přibližovat k radiolokační stanici a startovním pozicím antiraket, což umožní zachytit mezikontinentální balistické rakety v podstatně nižších výškách, čímž vytvoří vhodné podmínky pro navádění antiraket. A tak poprvé v dějinách vývoje protiraketové obrany dojde k tomu že Američané získají možnost sestřelovat ruské mezikontinentální balistické rakety, odpálené z evropské části Ruska na vzestupném úseku jejich letové dráhy a získat tak zjevnou převahu v paritě strategických potenciálů dvou států. Lze rovněž očekávat, že po prvním kroku tímto směrem, půjdou Američané dále. Nový poziční sektor bude zcela jistě propojen s jinými prostředky ke zničení mezikontinentálních balistických raket: leteckými laserovými zbraněmi, antiraketami, umístěnými na námořních základnách, prostředky protiraketové obrany předpokládaného bojiště. Z hlediska Spojených států je takový vývoj událostí zcela odůvodněný a logický, pokračují-li Američané i nadále vnímat Rusko jako svého hlavního soupeře na světové aréně. Rusko však taková situace může ohrozit velkými komplikacemi, vznikne-li potřeba zasadit zpětný úder nebo odvetný jaderný raketový protiúder.

Sedím vysoko, vidím daleko

Jaký vlastně druh RSL se Američané chystají umístit v Česku?

Soudě podle zpráv sdělovacích prostředků, ale též na základě poměrně nízké vzdálenosti radaru od startovacích pozic antiraket v Polsku, může to být mnohokanálová radiolokační stanice přesného navádění. Umožňuje současně určovat dráhu letu balistického cíle a navádět na ni antirakety. Je-li tomu skutečně tak, pak jen tento samotný fakt potvrzuje, že záměry USA jsou namířeny především proti strategickým zájmům Ruska. Vždyť k účelu obrany Evropy před hypotetickým útokem íránských raket jsou zapotřebí především radary jiného typu. V tomto smyslu vypadá návrh Ruska o využití radiolokační stanice v Gabale mnohem přesvědčivěji.

Evropská varianta nám však hned připomene, že například v Saratovské oblasti jsou dislokována odpalovací sila ruských mezikontinentálních balistických raket poslední generace Topol a Topol-M. Vzdálenost od těchto raket do radiolokační stanice v Česku a antiraket v Polsku, činí přibližně 2 000, respektive 1 650 km. Odborníci si mohou snadno spočítat, že raketa, startující vertikálně, bude zjištěna ve výšce kolem 328 km. Je-li však radar umístěn alespoň 300 m nad mořem, cíl může být zachycen už níže – ve výšce 307 km. Jen na okraj: Česko, hlavně pak jeho západní část, je popravdě řečeno hornatá země.

Jistěže, kolmý let MBR do výšek kolem 300 km nemá žádný smysl. Proto je raketa hned po opuštění odpalovacího sila nasměrována na předem určenou bojovou dráhu letu. Jednoduché geometrické výpočty dokazují: při namíření mezikontinentálních balistických raket kupříkladu na západní pobřeží USA, musí tvořit azimut letové dráhy 340-345 stupňů. Mezitím se bude balistický cíl přibližovat k radiolokační stanici a startovním pozicím antiraket, což umožní zachytit mezikontinentální balistické rakety v podstatně nižších výškách, čímž vytvoří vhodné podmínky pro navádění antiraket. A tak poprvé v dějinách vývoje protiraketové obrany dojde k tomu že Američané získají možnost sestřelovat ruské mezikontinentální balistické rakety, odpálené z evropské části Ruska na vzestupném úseku jejich letové dráhy a získat tak zjevnou převahu v paritě strategických potenciálů dvou států. Lze rovněž očekávat, že po prvním kroku tímto směrem, půjdou Američané dále. Nový poziční sektor bude zcela jistě propojen s jinými prostředky ke zničení mezikontinentálních balistických raket: leteckými laserovými zbraněmi, antiraketami, umístěnými na námořních základnách, prostředky protiraketové obrany předpokládaného bojiště. Z hlediska Spojených států je takový vývoj událostí zcela odůvodněný a logický, pokračují-li Američané i nadále vnímat Rusko jako svého hlavního soupeře na světové aréně. Rusko však taková situace může ohrozit velkými komplikacemi, vznikne-li potřeba zasadit zpětný úder nebo odvetný jaderný raketový protiúder.

Nežádoucí obrat

Přesto může naše země odvrátit nazrávající hrozbu.

Především není dobré věnovat pozornost uklidňujícím ujištěním zaznívajícím nejen v USA, ale bohužel, také u nás:

„Rusko má velký počet mezikontinentálních balistických raket a rozšíření protiraketové obrany nebude v důsledku vést k porušení dosavadní rovnováhy sil... Systém protiraketové obrany ve východní Evropě není namířen proti Rusku... Mnohé komponenty americké protiraketové obrany nebudou během nejbližších pěti let v bojeschopném stavu...“

Na nastávajících jednáních mezi RF a USA o problematice protiraketové obrany je třeba přeložit Američanům důkladně zdůvodněné a přesvědčivé důkazy o vznikajících hrozbách pro národní bezpečnosti Ruska, na které Moskva prostě nemůže nereagovat. Naše zdůvodnění a pozice se musejí opírat o analýzu reálných parametrů radiolokační stanice, plánované pro Česko (frekvence a ekvivalentní síla záření, parametry zaměřovacího diagramu, bojové algoritmy) a antiraket v Polsku (délka doletu, výška a rychlost letu, typ a parametry bojové nálože). A také Spojené státy jsou povinny poskytnout Rusku stejnou informaci. Pokud odmítnou, bude mít Moskva legitimní právo hodnotit systém protiraketové obrany ve východní Evropě jako prostředek boje právě proti ruským mezikontinentálním balistickým střelám.

V tomto případě bude muset vedení našeho státu použít skutečně tvrdá opatření politického a technického rázu k obraně našich národních zájmů. Změnit některá ustanovení vojenské doktríny RF. Oficiálně oznámit, že operativně-taktické rakety Iskander nebo střely s plochou dráhou letu budou zaměřeny na radar v Česku a na pozice antiraket v Polsku. Vytvořit metody a prostředky formování složitého balistického cíle ihned po skončení aktivního úseku letu rakety ještě před tím, než se dostane do zorného pole radiolokační stanice. Vyvinout systém, jenž bude bránit normálnímu fungování radiolokační stanice v Česku ve stálém bojovém režimu.

Jsou možné i jiné formy odpovědi. Bylo by ovšem lépe, kdyby bylo možné se bez nich obejít.

KOŠ│ Autor je doktor fyzikálně-matematických věd, vedoucí pracovník Institutu dynamiky geosféry Ruské akademie věd. Pracuje v laboratoři elektrodynamických procesů v geofyzice. Zabývá se detekcí geofyzikálních zbraní. Spolupracuje s akademikem Vitalijem Vasiljevičem Aduškinem. Spoluautor stati "Это -- миф... Или все-таки реальность?" v časopise Независимое военное обозрение 21. 4. 2006

Přeložila RAZ , Moskovskije novosti, č. 37, 21.-27. 9. 2007 - Станислав Иванович Козлов: Сектор прострела - С чешских гор удобно держать под прицелом ракетные шахты в Саратовской области ZDE