Tyto pochybnosti trvají - jedna věc je rakety vyrobit, druhá je zajistit jejich start a navedení na cíl. Při startu z Koreje by taková raketa při letu východním směrem, musela překonat vzdálenost 170 délkových stupňů (t. j. téměř polovina obvodu planety). Je možný let přes severní pól, což je asi 110 šířkových stupňů (t. j. do Washingtonu). ovšem je to napříč směrem otáčení Země, jehož směr se přitom mění, což vyžaduje energii navíc. Let směrem západním znamená 250 délkových stupňů proti směru zemské rotace, t. j. se zvýšenou potřebou energie.

Při startu z Iránu je situace v podstatě stejná, s tím rozdílem, že východním směrem je nutno překonat 230 délkových stupňů, západním pak 130, ovšem proti směru zemské rotace. Toto je také hlavní důvod, proč všechny starty umělých družic probíhají právě východním směrem-významná úspora paliva a hmotnosti při startu. Lze tedy říci, že možnost ohrožení USA z obou zemí má značná omezení, a k indikaci raket musí stačit základny na Havaji a na Aljašce, případně někde v Tichomoří.

Poněkud jiná je situace v ohrožení Evropy. Je pravda, že Irán disponuje svými raketami Shahab s dostřelem asi 2200 km a obdržel ze Severní Koreje asi 18 raket BM-25 se stejným dostřelem. Je také pravda, že usiluje o zesílení raket Shahab a chce se pokusit vypustit vlastní umělou družici o hmotnosti asi 300 kg na nízkou dráhu. Čili: jeho raketový potenciál v současnosti může zasáhnout Izrael a v jižní Evropě dosáhne na čáru Sofie-Bukurešť. Pokud se mu podaří vypustit uvedenou družici, znamená to, že má balistickou střelu. Ještě to ovšem zdaleka neznamená, že může bombardovat Washington, nebo že tuto střelu dovede navádět na cíl v Evropě.

Závěrem této části tedy je, že určité nebezpečí tu být může, ale kilogram Semtexu, šikovně uložený ve voze pražského metra v dopravní špičce a dálkově odpálený, bude daleko účinnější, jednodušší a podstatně levnější, než jakákoliv raketa. Pokud jde o raketové ohrožení, tam je nejpravděpodobnější střelba z Iránu na Izrael, případně na Bagdád. V případě zvětšení doletu Shahábu by pak vhodným cílem mohla být i radarová základna v Jincích.

Podívejme se ještě na záležitost umístění radaru v Čechách. Podle novinářských zpráv (např. Právo 22. 1. ) má být jeho dosah 5000 km. Po zakreslení do mapy (viz obrázek) s vyznačením pásem po 1000 km je celkem zřejmé, že zahrnuje všechny hlavní ruské kosmodromy (Plesetsk, Kapustin Jar, Bajkonur), Iránský - asi u města Qom jižně od Teheránu, a jen o tisíc km východněji jeho dosahu i čínský Jinquan.

Umístění radaru ve střední Evropě se tedy jeví jako mimořádně výhodné z hlediska možnosti kontroly nad celou Evropou, Ruskem, Přední Asií, Blízkým východem a podstatnou částí Afriky, zejména Egypta, Libye a Alžíru. Musíme ovšem při jeho použití počítat s důležitým faktem, kterým je zakřivení zemského povrchu (= Země je kulatá). To má svůj význam pro sledování počáteční fáze startu raket, kdy horizontální paprsek radaru zjistí cíl např.

• ve vzdálenosti 5000 km teprve 1580 km nad Zemí,
• ve vzdálenosti 3500 km teprve 920 km nad Zemí,
• ve vzdálenosti 2200 km teprve 480 km nad Zemí.

Tak vzniká zpoždění při zjištění rakety, které může být významné právě pro zachycení počáteční fáze letu - např. pro raketu, startující z Iránu to činí 920 km, což jsou asi 2 minuty letu. Při celkové době letu na cíl ve střední Evropě asi 7,5 minuty je to podstatné, a má-li dojít k sestřelu, zdá se to málo pravděpodobné. Právě to zpochybňuje celý projekt, pokud mluvíme o obraně Evropy, tedy i naší vlasti, před takovýmto útokem, vedeným třeba i na samotný radar.

Je možné, že součinnost s vhodným družicovým systémem, který je schopný zjistit start už v počátku, se zpoždění dá eliminovat. Není to ovšem tak prosté, jak plyne z obrázku v Právu 22. ledna. Těch družic musí být tolik, aby celá planeta byla trvale pod kontrolou. Např. by se k tomu hodil družicový navigační systém GPS, jehož družice tuto podmínku splňují. Není vyloučeno, že nesou utajený detekční systém, který to umožní. Vhodná by byla i soustava asi tří až čtyř špionážních družic na stacionární dráze. Jedná se ale o značně komplikovanou soustavu čidel, komunikace a logiky, s vysokým stupněm selhání.

Co je tedy skutečným účelem celého tohoto projektu, který náš svět posouvá do nové studené války a závodů ve zbrojení?

Rozhodně to není lidumilnost USA se snahou chránit Evropu před nebezpečím z východu. Jedná se především o snahu USA získat nad touto částí světa kontrolu, možná také za účelem zvýšení vlastní bezpečnosti. Je jim také asi jedno, jestli toto opatření vyvolá nějaké nepříjemnosti "té malé zemi, k vůli které v Londýně nechtěli kopat zákopy", podle jednoho Brita z roku 1938. Nejlépe to snad shrnul před několika dny pan Vondra, když řekl že "základny zajistí přítomnost USA v Evropě". O to jim jde asi nejvíce. Současná vláda se bude snažit, aby se zavděčila.

Kružnice vyznačují tisíce kilometrů.bKřížek a písmeno R je umístění radaru v Čechách,P-kosmodrom Plesetsk,K-Kapustin Jar,B-Bajkonur,I-Qom-Irán,šipka a J ukazuje na čínský kosmodrom.

SOUVISEJÍCI INFORMACE

Z českých hor lze pohodlně držet na mušce raketová sila v Saratovské oblasti ZDE