Neexistuje žádný logický, vojenský ani morální důvod, proč by měla Evropa přijmout zranitelnost vůči útoku balistických raket od států, které vyvolávají znepokojení, jestliže a až se tato zranitelnost stane zjevnou, a v těch případech, kdy bude možno ji omezit anebo odstranit. Pokud umožní systémy raketové obrany, které nebudou iracionálně nákladné, možnost sestřelovat balistické rakety (odpálené buď úmyslně či omylem), a tak potenciálně zachránit mnoho životů, evropští vedoucí představitelé musejí uvažovat o této možnosti vážně.

Prostřednictvím účasti v programu NATO ALTBM, evropské vlády už přijaly zásadu raketové obrany jako důležitou součást evropských vojenských schopností na ochranu svých vojáků na bojišti. Jsou evropští političtí představitelé připraveni informovat své obyvatelstvo, že nebudou ochotni vybudovat systémy, které by potenciálně umožnily ochranu před útoky balistickými střelami, vzhledem k tomu, že se už rozhodli použít obdobných systému na ochranu svých armád? Pokud je možno vytvořit technologii, která by fungovala, proč si neposkytnout šanci na záchranu mnoha tisíců životů?

Nicméně, zůstávají velmi závažné otázky ohledně toho, zda anebo alespoň do jaké míry je protiraketová obrana důvodná jako štít proti možným budoucím hrozbám, uvažujeme-li o scénářích, v nichž by přítomnost těchto hrozeb mohla být relevantní, o míře technické efektivnosti, jakou systém raketové obrany pravděpodobně bude mít, a o nákladech. V dohledné budoucnosti neexistuje realistická vyhlídka na vytvoření spolehlivého systému protiraketové obrany a doporučení v této studii jsou založena na tomto předpokladu.

Evropská unie má povinnost vypracovat v rámci NATO a v těsné spolupráci s USA strategický koncept tak, aby budoucí systém protiraketové obrany neohrožoval třetí země. Účelem této studie je identifikovat komponenty společného rámce, v němž si Evropa může zformulovat konkrétnější evropský postoj. Společným cílem pro Evropu, stejně jako pro USA a pro Rusko, by mělo být, aby byla zajištěna stabilita v kontextu nového, transparentního strategického rámce. Tato studie předkládá následující doporučení, která by měla být součástí evropského přístupu k raketové obraně.

Evropské hodnocení hrozby

V snaze dosáhnout informovaného názoru si musí Evropa nejprve ujasnit své vlastní hodnocení existujících a možných pravděpodobných budoucích hrozeb, tvořených balistickými střelami, jejich rozšířením a jejich rozmístěním a užíváním jako zbraní hromadného ničení. Součástí tohoto procesu musí být, aby Evropa analyzovala, zda využívá efektivně všech svých politických nástrojů s cílem zabránit hrozbě balistických střel. Nedávný návrh Roberta Gatese postavit a připravit plánované základny protiraketové obrany v Evropě, ale aktivovat je až tehdy, kdy bude íránská hrozba potvrzena, by mohl vést k souladu při hodnocení možných hrozeb z pohledu z obou stran Atlantiku.

Prevence

Evropský přístup by měl zdůrazňovat zásadu, že absolutně prvotní prioritou musí být zabránění užití balistických střel. Pokud by byly v hněvu odpáleny rakety proti Evropě, bylo by to podstatným selháním politiky. Vybudování protiraketové obrany nesmí měnit tento základní princip. Jinými slovy, realizace zahraniční politiky nesmí být ovlivněna směrem k větším rizikům na základě předpokladu, že raketová obrana odstraní následky špatné kalkulace.

"Plot" proti nejistotě

Evropa by měla postupovat na základě přesvědčení, že skromné rozmístění prvků raketové obrany - poté, co bude dokázána její technická účinnost (i když nemusí být perfektní) - konfigurovaných tak, aby neutralizovaly hrozbu od omezeného počtu balistických střel, může sloužit jako užitečný "plot" proti nepředpověditelnosti "párijských" diktátorů a jako pojištění proti náhodnému odpálení takových střel.

Vypracovat integrovaný evropský přístup

Pokud se Evropa skutečně rozhodne, že si přeje vybudovat raketovou obranu v horní vrstvě, bude zapotřebí politického rozhodnutí, zda má být vytvořena rozšířením programu ALTBMD tak, aby zahrnul i navrhovaný americký systém. V principu dává Evropa přednost postupu na bázi rozšíření existujících aktivit NATO v ALTBMD tak, aby napříště zahrnuly i obranu území. Nedává přednost postupu samotných Spojených států na základě bilaterálních smluv s dvěma členskými státy.

Multilaterální řešení

Tam, kde je to možné, by měla Evropa usilovat o multilaterální řešení za účelem neutralizace hrozby, vyplývající ze šíření balistických raket. Součáství všech navrhovaných multilaterálních řešení musí být Rusko. Vzhledem k tomu, že plánovaná americká obrana není zaměřena proti Rusku, vzhledem k tomu, že Rusko má vlastní obavy z hrozby šíření balistických raket a vzhledem k tomu, že je Rusko důležitým hráčem v evropském bezpečnostním diskursu, dává smysl konzultovat při tomto procesu s Ruskem a zahrnout Rusko do tohoto procesu. Evropa by měla přivítat zprávu, že americký ministr obrany Gates a ministryně zahraničí Ricová údajně předložili návrhy Rusům, podle nichž by se Rusko podílelo spolu s USA a s NATO na konstrukci a provozu protiraketového systému, který by chránil celou Evropu.

Zachovat strategickou stabilitu

Raketová obrana by měla být realizována způsobem, který je slučitelný se zachováním strategické stability, zejména ve vztahu k strategické jaderné rovnováze mezi USA a Ruskem. To znamená, že by neměla být umístěna ani na místech, v konfiguraci či v měřítku, které by ohrozilo důvěryhodnost celkového ruského jaderného deterrentu.

Univerzální pokrytí

Každá evropská politika týkající se protiraketové obrany musí být založena na zásadě, že ochrana bude nabídnuta celé Evropě. Zanechat určité země či regiony v Evropě zranitelné možnému útoku balistickými raketami by potenciálně zadělávalo na konflikt a ochromilo by cíl dosažení společné bezpečnosti pro všechny.

Militarizace vesmíru

Vzhledem k tomu, že určité budoucí plánované projekty americké protiraketové obrany počítají s umístěním zbraní ve vesmíru, Evropa musí dosáhnout souhlasu v otázce, zda je pro rozšíření technologie raketové obrany do této oblasti, anebo zda je proti tomu. Při rozhodování o této otázce bude muset Evropa pečlivě zvážit potenciálně škodlivý dopad umístění zbraní do vesmíru na strategickou stabilitu (zejména vůči Rusku a Číně) a usoudit, zda může být kompenzován vesmírnými schopnostmi protiraketové obrany.

Podíl průmyslu

Vzhledem k politickému rozhodování bude nutno uvažovat o tom, jak by se evropský průmysl mohl podílet na tomto obrovském technologickém projektu a jak by z něho mohl mít prospěch. Je pochopitelné, že mnoho zbrojovek v Evropě se chce podílet na tomto potenciálním technologickém skoku, který umožňuje systém raketové obrany, a chce být součástí trhu, který by mohl mít po dalších 10 - 15 let hodnotu až 10 miliard dolarů ročně.

Nebylo by v bezpečnostním zájmu Evropy přijmout rozhodnutí týkající se možného rozmístění nové protiraketové obrany zbrkle. Rozhodnutí může být učiněno pouze poté, až proběhne informovaná, široká a otevřená debata po celé Evropě. Jak konstatoval předseda bezpečnostního a obranného podvýboru Evropského parlamentu:

"Evropská unie má kompetenci a nutné zdroje na to, aby se podílela na vzniku tohoto systému. Avšak pojetí, které v současnosti chtějí realizovat Spojené státy, by vedlo k bezpečnostním mezerám na okrajích Evropy. Pro nutná zlepšení a konzultace ještě potřebujeme dost času. Proto není možné, aby byl současný protiraketový obranný systém prosazován silou."

Je legitimní povinností Evropského parlamentu přispět do této debaty a účelem této studie je tomuto procesu napomoci.

EUROPEAN SECURITY STRATEGY: A secure Europe in a better world, Brussels, 12. 12. 2003 PDF