29. 11. 2007
Čína a Střední Asie - aneb jak to udělat, aby na Čínu zbyl alespoň nějaký plynJU│ Čína navrhla Turkmenistánu, že nově vybaví jeho armádu, uvádí ve svém komentáři ruská Nezavisimaja gazeta. V příštím roce by chtěla dodat některé zbraně a také nové uniformy. K tomu navrhuje poskytnout úvěr ve výši 3 mil USD. Armáda přitom patří k prioritám turkmenského prezidenta Berdymuchamedova, který zdůrazňuje, že armáda musí být připravena zajišťovat národní bezpečnost, klid a mír v oblasti. V současnosti vojenský rozpočet dosahuje 80 mil USD, ale to prezidentovým plánům nestačí a proto hledá další možnosti, včetně úvěrů. |
Již dříve Čína poskytla úvěr Turkmenistánu na 300 mil USD na dvacet let za 3 % ročně, který má být použit na rekonstrukci chemického závodu. Stejně jako v Turkmenistánu chce Čína postupovat i jinde ve střední Asii, uvádí analytik ruského Centra strategických analýz Kurtov. Právě poskytování úvěrů je čínskou silnou stránkou. Spolu s tím totiž jde i export levných čínských výrobků. Např. do Turkménie začali Číňané dodávat železniční vagony, které předtím dodávali Rusové. Číňané mají zájem o jakékoli suroviny z tohoto teritoria – energetické suroviny, barevné kovy, stejně jako železnou rudu či uran. Proto také Peking a Ašchabád podepsali dohodu výstavbě plynovodu v příštím roce, který by byl schopen dodávat do Číny kolem 30 mld m3 ročně – společně s využitím i uzbeckého plynu. Zvýšená aktivita Pekingu se vysvětluje tím, že je znepokojen aktivitami Turkmenistánu směrem na západ. Sliby Berdymuchamedova, že bude stavět jak přikaspický plynovod (do Ruska), stejně jako transkaspický plynovod (do Turecka) jsou pro Čínu varovným signálem, že by na ni nemusel žádný plyn zbýt. V současnosti je v podstatě veškerá těžba Turkmenistánu prodána a žádné rezervy pro prodej dalším zemím nemá. Pokud nebude rozšířena těžba, což vyžaduje nemalé investice. Hlavním problémem je ovšem cena. Čína totiž trvá na tom, že bude dostávat plyn za mnohem nižší ceny než jsou ty, za něž kupuje Rusko či EU. Údajně požaduje cenu kolem 90 USD za 1000 m 3, což je v současnosti již na polovině toho, za co chce plyn Turkmenistán prodávat v příštím roce, uvádí Kurtov. Čína však nemá aktivity jen v Turkmenistánu. Stejně rozvíjí svoji činnosti v Uzbekistánu, kde se podílí na průzkumu ložisek plynu a nafty – na to již poskytla úvěr ve výši 430 mil USD. V Kirgizstánu se Čína chce podílet na výstavbě kaskády vodních elektráren, stejně jako v Tadžikistánu. Čína provádí velmi pružnou politiku pronikání do střední Asie, v současnosti především finančně. Tento region začíná chápat jako svůj protektorát a ochotně poskytuje velké úvěry, dodává expert pro střední Asii Solozubov. Китай оденет туркменскую армию - Пекин щедро кредитует страны Центральной Азии ZDE |