Úřad britského premiéra Tonyho Blaira se pokusil zcenzurovat knihu pamětí bývalého Blairova poradce, někdejšího reportéra BBC Lance Price (47). Ukázky z jeho nové knihy, The Spin Doctor's Diary (Propagandistův deník), která vyjde 26. září v londýnském nakladatelství Hodder, přinesl v neděli týdeník Mail on Sunday.

Kniha podle listu Mail on Sunday líčí nekonečné spory, scény a konflikty mezi ministry a odhaluje cynismus Blairova týmu. Autor knihy Lance Price je přitom stoupencem Blairovy Nové labouristické strany.

• Na veřejnosti se prý Blair tvářil, že posílá vojáky do Iráku s těžkým srdcem, v soukromí však "budil spíš dojem", že je to jeho první "zkouška krví" a rituál politické dospělosti.
• Blairova vláda slíbila mediálnímu magnátu Murdochovi, že nezmění svou politiku vůči EU, aniž by ho o tom předem informovala
• Televizi BBC vláda donutila předkládat předem Blairovy písemně otázky za výsadu ptát se na tiskové konferenci jako první.

Tony Blair odsoudil zpravodajství veřejnoprávní společnosti BBC o hurikánu Katrina jako "nenávistné vůči Americe" a "škodolibé" vůči problémům Spojených států. Informaci přinesl deník Financial Times.

Blair se tak měl prý vyjádřit v soukromém rozhovoru s Rupertem Murdochem, ředitelem News Corporation, která vlastní konkurenční stanici Sky News.

Blairovy výroky hrozí novým konfliktem mezi BBC a britskou vládou po aféře reportéra Andrewa Gilligana ohledně falešných vládních tvrzení, ospravedlňujících iráckou válku, a po nedávné vládní kritice, kterou si vysloužil slavný moderátor rozhlasu BBC Radio 4 John Humphyrs za to, že se ve svém jednom veřejném projevu vyjádřil ostře kriticky o jednotlivých ministrech britské vlády.

Britský ministr zahraničních věcí Jack Straw konstatoval, že mezi islámským světem a Západem není podstatnějšího rozdílu. Ve svém projevu na Valném shromáždění OSN zdůraznil, že arabské národy vyvinuly základy matematiky, na nichž je založen dnešní digitální svět.

Straw dodal, že jen "teroristé a kazatelé nenávisti" chtějí, aby si lidé "mysleli, že Islám a Západ jsou neslučitelně odlišné". To je "filozofie nedůvěry a zoufalství", kterou Jack Straw odmítá.

Avšak Straw dodal, že špatné vyhlídky na hospodářský rozvoj omezují politické svobody a vedou u mladých muslimů k široce rozšířeným deziluzím. Arabské národy nyní v technologické revoluci zaostaly.

"Odpovědí nejsou jednoduché stereotypy o nějakém střetu civilizací," dodal Straw.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Příslib amerického prezidenta Bushe znovu vybudovat New Orleans a státy kolem Mexického zálivu, zničené hurikánem Katrina, vyvolaly vlnu nespokojenosti mezi konzervativci v jeho vlastní straně. Jsou šokováni posílením pravomocí federálních úřadů v úsilí odstranit následky katastrofy.

V poslanecké sněmovně se nyní projednává ministerský návrh nového stavebního zákona. Objemná a komplikovaná dvousetparagrafová předloha byla zjevně napsána tak, aby umožnila ještě snazší nakládání s územním plánem a aby umožnila ještě jednodušší kolaboraci místních a regionálních politických elit a jim podřízených byrokratů s velkými investory -- na úkor veřejnosti, vlastníků okolních nemovitostí, na úkor veřejných zájmů na udržitelném rozvoji území, na zdravých životních podmínkách a obyvatelnosti území. Že jde o zjevný pokus takto legalizovat řadu dosud nezákonných nebo pololegálních praktik, že takto vzniká pronikavé korupční prostředí, je na bíle dni.

pátek 21.00: George Bush konstatoval v pátek, že s chudobou a s rasovou nerovností v amerických státech u Mexického zálivu bude nutno skoncovat, až bude oblast po hurikánu Katrina zrekonstruována.

Při dni akcí na počest obětí hurikánu Katrina přislíbil americký prezident, že zlepší sociální strukturu New Orleansu i dalších postižených oblastí. Z kazatelny v národní katedrále ve Washingtonu zdůraznil: "Odstraňujeme trosky po hurikánu, ale musíme také odstranit dědictví nerovnosti."

Analytikové konstatovali, že to byl jeden z nejlepších Bushových projevů, avšak někteří z nich poznamenali, že před zásahem hurikánu Katrina se počet lidí, žijících v chudobě v New Orleansu, za jeho vlády zvýšil.

Bílý dům v pátek oznámil, že obrovské náklady na rekonstrukci postižených oblastí uhradí stát a varoval, že to bude znament zhoršení už tak velkého rozpočtového deficitu Spojených států.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Ve čtvrtek 15. září se vysílal v britské komerční televizi film 49 Up, první devadesátiminutová část současného pokračování pozoruhodného projektu. V roce 1964 si vymyslel geniální novinář Michael Apted, z tehdy vynikajícího publicistického pořadu World in Action (který v důsledku komerčního zprimitivňování televize už neexistuje) dlouhodobou sérii filmů, pod názvem 7 Up (Sedm a víc). Natočil portréty 12 sedmiletých dětí z nejrůznějších sociálních prostředí Velké Británie. Rozhodl, že britská televize bude sledovat dalším dokumentárním filmem jejich cestu životem opakovaně vždy po sedmi letech.

Nyní se vysílala první část dokumentu s názvem 49 Up - těmto dětem je dnes 49 let. Série filmů je doprovázela životem - současný dokumentární film obsahuje citace z předchozích filmů. Je to dojemný a vynikající projekt, který pronikl hluboko k podstatě lidství, která je definována pomíjivostí a smrtelností. Sledování 12 lidí, procházejících životem, vede každého člověka k podstatnému zamyšlení.

Timothy Garton Ash vypočítal v deníku Guardian šest současných názorů na muslimský svět - které podle něho hovoří výmluvně nejen o současném konfliktu mezi islámem a Západem, ale i o předkladatelích kritiky islámu samotných.

Britský ministr vnitra Charles Clarke zveřejnil ve čtvrtek základní zásady nově navrhovaného protiteroristického zákona. Nejkontroverznější je návrh, že osoby podezřelé z terorismu budou smět být vězněny bez soudu až po dobu tří měsíců. Jiný vysoce kontroverzní návrh je vytvořit nový trestný čin "glorifikace terorismu".

Dokud ještě máme stát, myslím, že je legitimní se ptát, kde je jeho místo.

V ČR běží za bezmocného přihlížení ministerstva zdravotnictví vlna privatizace, resp. změna vlastnických poměrů na úrovni okresních nemocnic. Deklarovaným cílem nových vlastníků má být dosažení finanční rovnováhy, t.j. zastavení zadlužování nemocnic v důsledku rostoucích, v podstatě světových cen vstupů (materiálu, energií, léčiv atd.) a stagnujících plateb regulovaných pojišťovnami. Úspor je dosud dosahováno, podle odborových zdrojů, téměř vždy také redukcí mezd perzonálu zdravotnických zařízení.

Nejen odchod soudruha Grebeníčka do věčného komsomolu může vážně poškodit KSČM. Existují i jiné, více či méně reálné katastrofické scénáře, které by mohly způsobit konec komunistů v Čechách a na Moravě. Tím méně reálným může být třeba zpochybnění autenticity Marxových spisů nebo vědecké potvrzení neschopnosti člověka žít v sociálně spravedlivé společnosti. Poněkud více straší komunisty blížící se hranice úmrtnosti jejich zdaleka nejsilnějších ročníků. Jak dlouho ještě může průměrně osmašedesátiletý komunista chodit k volbám a platit příspěvky?

Ve své odpovědi Štefanu Švecovi Jan Čulík osvětlil svůj (ale zřejmě zejména zdrojový "západně-intelektuální") přístup k celé problematice politické korektnosti. V jeho základu leží především cosi jako úzkost; je tam předem naprogramovaná pozornost vůči eventuálnímu zneužití čehokoliv. Říká tomu "ostražitost vůči neférovému zneužití podtextů". Není tu místo a ani nemám chuť se zabývat psychologickými úvahami o práci a funkci podtextů a podprahových vnímání a uvažování -- ale jedno chci říci: tato preventivní ostražitost podobně jako ostražitost někdejších bolševických cenzorů může vést k přímo deviantní paranoii. Fundamentalistické americké feministky se k ní už touto cestou dopracovaly.

Myslím, že ta diskuse je přepjatá a oboustranně rasistická:) (ve skutečnosti jsou rasisti všichni kromě mě:)). O Vernerovi není pochyb, ten jeho text sice může ironizovat, ale ironizuje spíš skutečnost v New Orleansu, rasismus Verner nijak nepřekračuje, je v něm zasazen. U Königsmarka (a Švece) nejde ani tak o rasismus jako o snahu ukázat nevhodnou sociální korektnost na stejně nevhodném příkladu. V boxu je totiž běžným pravidlem, že se boxeři identifikují podle barvy trenýrek, protože v případě, že jsou oba běloši nebo oba černoši, není tak úplně snadné je odlišit.

Jsou-li Češi posedlí etnicitou a barvou kůže, je Jan Čulík posedlý hledáním rasismu za každou cenu. Trochu se bojím, aby se mu boj za politickou korektnost nezvrhl v boj za kontrolu myšlení a jazyka.

Na Koenigsmarkovu otázku, jestli je zřetelná a viditelná skutečnost (např. něčí tmavý obličej) neslušná, Čulík neodpověděl. Chci se ho zeptat na pár dalších otázek, a v tomto případě prosím o odpovědi:

Štefan Švec dal svému článku, polemizujícímu s mým odsudkem rasistických stereotypů, název "Kdyby nebylo důležité, jak lidé vypadají, vypadali by všichni stejně". To není pravda. Lidé nevypadají různě, protože je důležité, jak vypadají, ale vypadají různě ze samovolných fyziologických příčin. My z toho extrapolujeme a děláme unáhlené závěry. Ve třicátých letech byli všichni kriminálníci a zločinci v hollywoodských filmech zjizvení či znetvoření ve tváři, zatímco kladné postavy byly sexuálně atraktivní. Přání bývá otcem myšlenky.

Rád odpovídám na Švecovy dotazy:

Ve své profesi se konkrétně zabývám vlivem individuelní genetické informace na účinky a nežádoucí účinky léků. V dnešní době je mnoho poznatků v této oblasti. Není třeba se přít o to zda jsme všichni stejní. Nejsme. A nejde jenom o tak prostý fakt jako je barva kůže. Lišíme se genetickou a tak enzymatickou výbavou, lišíme se konkrétním metabolismem. A to velmi. Dokonce tak velmi, že některé léky jsou použitelné pouze u určitých etnik či ras. U jiných jsou v lepším případě neúčinné, v horším škodlivé.

Můj přítel Jan Čulík mě napomenul, nevylučuji, že oprávněně, že trvám na středoevropských rasistických stereotypech. Chci jen poznamenat, že si myslím, že na nich netrvám. Doufám, že pravidelní čtenáři mých miniesejů a fejetonů si povšimli, že se snažím ironizovat právě stereotypy -- to jest zjednodušené pohledy na věci.

Zrovna jsem si přečetla Vás příspěvek o rozšíření rasismu v Evropě. Souhlasím s Vámi, že jde o celoevropský problém. Žiji ve Finsku, a teprve tady jsem se s rasismem setkala na vlastní kůži, zároveň, jsem ho pochopila i do hloubky. Problém rasismu je v jednotlivcích, píše Mirka Maattala. V ČR jednotlivcům vadí Cikáni, Vietnamci, ve Finsku např. Rusové, dokonce jsem se setkala i s nehoráznými poznámkami vůči Česku, někteří lidé, ve své omezenosti, nevidí rozdíl mezi Českem a Ruskem, hází nás do jednoho pytle, což se mne bolestivě dotýká.

Pánové Alex Koenigsmark, Pavel Verner a Jan Čulík ve svých článcích o rasismu pravděpodobně neuvážili, že lidé si při poslechu anebo čtení slov a výrazů vybavují v mysli určité pocity a obrazy, které mohou být ( a většinou jsou ) odlišné od pocitů a obrazů v mysli autorů.

Jak vidno, nejen ceny pohonných hmot jsou důsledkem katastrofy v Louisianě. Na stránkách Britských listů se objevila zajímavá polemika ve věci oprávněnosti tvrzení o českém rasismu.

Rasismus je dozajista zavrženíhodný. S tvrzením není třeba polemizovat, nejsme na neonacistickém webu, berme ho tedy coby výchozí předpoklad.Stejně tak jsem ovšem přesvědčen o tom, že snaha o vypjatou korektnost v této otázce je kontraproduktivní.

Ve svém sloupku se mýlíte, když píšete : "...o všech těch typických, přehlubokých rasistických stereotypech z minulosti, které tak tvrdošíjně přežívají ve střední Evropě (včetně zamerikanizovaného, liberálního Německa, které se však nevzdalo své ideologie Blut und Boden - krev a půda, a dodnes odpírá německé občanství přistěhovalcům, především tureckého původu, kteří na jeho území žijí už desítky let, i jejich potomkům, kteří se v Německu narodili, a jsou tedy Němci.)..."

V Krnově v českém Slezsku právě (od 10. do 17. září 2005) probíhá další ročník tradičního Česko-německého týdne. Rodáci z tehdejšího okresu Krnov, vysídlení v letech 1945-46 do Německa a Rakouska, přijeli i se svými rodinami autobusem a několika osobními vozy. Organizátory Týdne jsou Slezský německý svaz v Krnově a Město Krnov.

Polemika s článkem Karla Sýkory "Křesťanství a jiná náboženství"

Opravdu nevím, pane Sýkora, co vám mám na to říct. Zjevně každý mluvíme o něčem jiném a vycházíme z odlišných předpokladů. Vy se snažíte prokázat, že křesťanství má mimořádné postavení mezi světovými náboženstvími, já si to nemyslím. Vy vycházíte v podstatě z fundamentalistického názoru, že Bible je slovem Božím, já si naopak myslím, že Bible je dílem šikovných autorů, kteří, podobně jako já na počítači, skloubili různé texty dohromady, aby dodali legitimitu svému hnutí. (Na tom není nic špatného, ale pokud je mi známo, Ježíš Kristus po sobě žádné spisy nezanechal.) Obávám se, že i kdybych vám podal neotřesitelné důkazy, tak vás nepřesvědčím, protože vycházíte z víry v dogma, což je pozice, které jsem se vždycky snažil vyhýbat.

Stručně k vašim námitkám...

Pan Schnur se nás pokusil přesvědčit, že policejní násilí na Czechteku je vlastně marginální, politicky zveličenou causou, která má zakrýt "opravdové problémy skutečného světa" (v neposlední řadě ostudného porušování mezinárodního práva současnou americkou administrativou). Zároveň (podle mého skromného soudu trochu perverzně) argumentuje, že "Citlivost k porušování práva by v každém případě měla být nedělitelná: buď je právo vždy a všude a nebo není. Vše ostatní je ideologie, oportunismus či účelovost."

"Lidé umírali a budou umírat, protože není dost zdrojů, přestože se na katastrofu po hurikánu Katrina nyní vydává desetkrát více peněz než na válku v Iráku"

Nejnovější číslo amerického týdeníku Newsweek přináší článek "Zdravotní krize. Kontaminovaná voda. Nefunkční nemocnice. Zdravotní problémy New Orleansu teprve začínají". Článek popisuje dramatickou zdravotní situaci v hurikánem postižených oblastech.

Jaké jsou vyhlídky na mír na Blízkém východě? Zatím jen mlhavé. Jedna z otázek také zní: "Uvěří obyčejní Palestinci slibům svých politiků na mír nebo budou pokračovat v ozbrojeném boji proti Izraeli?"

Extremně nacionalistická Národní strana protestuje, že nedostala povolení od pražského magistrátu instalovat pro svůj předvolební mítink dne 28. října v Praze zastřešené pódium. Důvody odmítnutí nebyly uvedeny. Další informace ZDE.

Polemika s článkem Davida Formánka -- "Konzumní strategie masírují společnost tak, aby samostatně uvažovala co nejméně"

Jistě aktuální společenské téma, bezesporu hodné hlubšího (spíše sociologického) rozboru, pojal autor jako víceméně laciný odsudek technologického pokroku, namísto patologických rysů "kvantifikace" odsoudil spíše "kvalitu" a svůj postoj tak spíše usměrnil na levicovou kritiku rozevírajícího se prostředí sociálních nůžek a liberálního tržního prostředí, než na konkrétní hledání příčiny toho, proč lidé namísto toho, aby v neděli chodili na podvečerní koncerty vážné hudby, chodí brázdit dlouhé řady regálů do nesčetných nákupních hal husté sítě hypermarketů. Hodlám polemizovat s jednotlivými body jeho analýzy tak, že tato paradigmata či atributy "konzumerismu" jimi ve skutečnosti nemusejí vůbec být, resp. že ta vznesená "obvinění" jsou spíše účelovou kritikou současného liberálního prostředí než věcnou analýzou daného tématu.

Knihovna Libri prohibiti a Český dialog vstoupí brzy do šestnáctého roku svého života. Chceme se proto ohlédnout za uplynulými patnácti lety, které si připomeneme společnou výstavičkou v Jindřišské věži.

Těšíme se na Vás na vernisáži v úterý 20. 9. v 18 hodin.

Kdo nebude moci přijít, může navštívit výstavu jindy. Potrvá celý měsíc.

Za Libri prohibiti

Jiří Gruntorád

stanovisko výkonného výboru okresního výboru KSČM v České Lípě. Soudruhovi předsedovi do ulice Politických vězňů zaslal Miroslav Starý, předseda OV KSČM a Václav Svatek, člen ÚV KSČM za Českolipsko...

Vážený soudruhu předsedo!

Výkonný výbor OV KSČM se na svém jednání 12. 9. 2005, za přítomnosti členky VV ÚV KSČM Mgr. Dany Lysákové a člena ÚV KSČM Ing. Václava Svatka, zabýval výsledky jednání VV ÚV KSČM dne 9. 9. 2005, včetně obsahu internetových stránek senátora Balína, předcházejícího a těsně následujícího mediálního humbuku v Britských listech, Právu, Mladé frontě Dnes, v rozhlasu a televizi.

Výkonný výbor OV KSČM jménem celé okresní organizace vyslovuje jednoznačnou podporu Tvým opakovaným návrhům a požadavkům, které v souladu se závěry VI. sjezdu KSČM směřují k již dlouho potřebným změnám stylu a metod práce ve vedení KSČM a přeměny sekretariátu ÚV KSČM z aparátnického příživnického a na KSČM parazitujícího spolku na efektivní metodické vedení KSČM.

Jsme názoru, že Tvůj případný odchod z čela vedení strany by byl pro KSČM v tuto chvíli vysloveně škodlivý a mohl by zapříčinit i její případné rozbití. Žádáme Tě proto, abys ve své funkci i přes nátlak vydržel a uvědomil si, že máš za sebou naprostou většinu členské základny, která Ti věří.

Čelná britská zbrojovka BAE Systems tajně vyplatila milion liber bývalému chilskému diktátoru Augusto Pinochetovi. Platby pokračovaly až do loňského roku.

Britští zákazníci platí nesmyslně navíc 100 milionů liber ročně na úrocích za předražené nákupní karty supermarketů a obchodních řetězců, varoval britský státní inspekční orgán Komise pro konkurenci. Komise konstatovala, že si přeje, aby na měsíčních výpisech z těchto karet bylo jasně uvedeno, jak vysoké úroky zákazníkům účtují a jaké pokuty jim hrozí, pokud nesplatí každou splátku včas.

Komise konstatovala, že v oblasti nákupních karet, vydávaných obchodními řetězci, řádně nefunguje konkurence a firmy nejsou pod tlakem snížit roční úrokové míry a účtují zákazníkům úrok až 30 procent ročně.

Normální úvěrové karty účtují zákazníkům roční úrok cca 15 - 20 procent ročně a úroková míra anglické centrální banky je 4,5 procent.

Od nynějška budou muset nákupní karty řetězců dodržovat stejné předpisy a jasně publikovat podrobné informace o finančních podmínkách, které nabízejí, stejně jako normální úvěrové karty. Výpisy z normálních úvěrových karet musejí obsahovat informace o úrokové míře a odhad, kolik bude úrok příští měsíc, pokud zákazník zaplatí z dluhu tento měsíc pouze povinné minimum.

"Lidé, zdá se, si opravdu nejsou vědomi, jak vysoké úrokové míry přijímají, když si pořizují nákupní karty obchodních řetězců a supermarketů," konstatoval mluvčí britské Komise pro konkurenci.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Je prezident Bush velitelský, rozhodný, žoviální prezident, o němž se dosud tolik napsalo v americkém tisku? Zřejmě ne, protože v časopisech Time, Newsweek i jinde jako by se tento týden provalila stavidla. Američtí novináři Bushe ostře kritizují a píší, co ovšem už museli vědět dávno, konstatuje Dan Froomkin v deníku Washington Post.

Bush je prý chladný, nervózní a nedůtklivý a při rozhovorech se svými spolupracovníky se snadno rozčílí. Křičí na ty, kdo se mu odváží přinést špatné zprávy, a proto je obklopen přitakávající ozvěnou zbabělých podlézačů. Trvá mu dlouho, než pochopí pojmy a myšlenky, které si sám nevymyslel. To bylo prý hlavně důvodem, proč mu trvalo tak dlouho, než reagoval ve věci katastrofy kolem New Orleansu:

Svět, ve kterém nebudou kuřata vězněna v bateriích velkovýkrmen, kde nebudou existovat jatka ani ptačí chřipka, je možný, tvrdí vědci. V budoucnosti se budou prý bifteky pěstovat v laboratoři. Vědci už učinili první kroky, napsal německý týdeník Der Spiegel na základě zprávy doktoranda Marylandské univerzity v žurnálu Tissue Engineering.

V poslední době je jen velmi obtížné vyhnout se v debatách tématu mediální kauzy kolem prodeje Unipetrolu společnosti PKN Orlen. Zejména v rozhovorech s osobami poměrů v České republice méně znalými se velice často setkávám s přímou otázkou, jestli skutečně v celé záležitosti existovaly úplatky. Na přímou otázku přímá odpověď a ta zní v mém případě: "samozřejmě, že nikoliv". Následuje můj výklad o tom, že slovo jako úplatek je velice ošklivé a je vzápětí následováno obludným výrazem korupce. Již slovník socialistického obchodníka na světových trzích znal slůvko provize a tržní hospodářství přineslo pravý rozkvět slovní zásoby na toto téma, převzatý často právě ze zemí a prostředí, ze kterých pocházeli ti, kteří se u mne dožadovali informace o úplatku.

V srpnu 2005 přispělo celkem 109 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 14 578 Kč. (Viz apel Jana Čulíka "Proč to nejde".) Na internetovém účtu Paypal máme nyní 746.73 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než osm tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.