16. 9. 2005
Toto není konzumerismusPolemika s článkem Davida Formánka -- "Konzumní strategie masírují společnost tak, aby samostatně uvažovala co nejméně" Jistě aktuální společenské téma, bezesporu hodné hlubšího (spíše sociologického) rozboru, pojal autor jako víceméně laciný odsudek technologického pokroku, namísto patologických rysů "kvantifikace" odsoudil spíše "kvalitu" a svůj postoj tak spíše usměrnil na levicovou kritiku rozevírajícího se prostředí sociálních nůžek a liberálního tržního prostředí, než na konkrétní hledání příčiny toho, proč lidé namísto toho, aby v neděli chodili na podvečerní koncerty vážné hudby, chodí brázdit dlouhé řady regálů do nesčetných nákupních hal husté sítě hypermarketů. Hodlám polemizovat s jednotlivými body jeho analýzy tak, že tato paradigmata či atributy "konzumerismu" jimi ve skutečnosti nemusejí vůbec být, resp. že ta vznesená "obvinění" jsou spíše účelovou kritikou současného liberálního prostředí než věcnou analýzou daného tématu. |
Degradace hodnotK tomu abychom byli schopni říct, že něco bylo degradováno, musíme předem jasně vytyčit CO. Autor se nezmiňuje o "těch správných hodnotách", které současná konzumní společnost degraduje, pouze se tím vymezuje negativně k materiálnímu způsobu života a k "hromadění zásob". Jakkoli nejsem člověkem, který by žil pro materiální konzumerismus, rád bych se dověděl, které hodnoty jsou ty nekonzumní a jaká kvantita užívaní nějaké hmotné věci či snad pěstování lidské činnosti ji činí samu o sobě "konzumní"....Možná ten, kdo napíše anebo přečte 10 románů za měsíc je větším "konzumeristou" než ten, co sjede za měsíc u svého bicyklu dvoje galusky, protože trénuje silniční cyklistiku ( jiná možná přirovnání nechť si každý dosadí sám za sebe, podle druhu "konsumerismu", kterému se ve volném čase sám ponejvíce oddává). Já bych v tomto ohledu kvalifikovaný soud neuměl poskytnout. Zvýšení agresivityDomnívám se namísto autora, že větší míru agresivity ze sebe vydá člověk materiálně trpící a tím společensky či tělesně frustrovaný než člověk přejedený čtyřmi hamburgery, co má odkrvený mozek a po této "globalizované" svačince mu padají víčka únavou, ale jistě se mohu mýlit, možná byl autor někdy okraden člověkem, co právě odložil na parkovišti hypermarketu nákupní košík, než spíše chuďasem, pro něhož je konzum, tak jak ho autor popisuje, nedostižným a vysněným ideálem. Nicméně mně osobně se čas od času stává spíše to druhé. ElitářstvíPuma, Nike, Adidas atd. K tomu snad jen jediné...Za minulého režimu jsem viděl v televizi dokumentární film (někdy po roce 1982, kdy se konalo MS v kopané ve Španělsku ) o mladých klucích, co hrají v Brazílii na "Copacabaně" fotbal. Jsou to děti ulice, přespávají na ulicích a živí se v lepších případech jako potulní čističi bot, v horším případě kradou. Vinu prý nesl za to kapitalismus. Ale, co pro mě jako tehdy dvanáctiletého kluka bylo absolutně nepochopitelné, že tito kluci měli na sobě trenýrky Adidas a trička od téže firmy, zatímco u nás jsme měli všechny sociální vymoženosti, co oni neměli, ale trenýrky a trička Adidas byly pro nás nedostupným luxusem a znakem úspěchu. Výroba nekvalitního zbožíNevím, jestli autor shledává již reálsocialismus 70. a 80.let jako start konzumní společnosti, pakliže ano, pak by měl ovšem přehodnotit politické a společenské pozadí podstaty "konzumní společnosti", které rozkrývá v závěru svého článku, protože onen socialismus byl protikladem politického a tržního liberalismu současné společnosti, a přesto jsme konzumovali kvalitativně daleko horší potraviny, než je jím kritizovaná šunka pizza. Připomenu u Čechů oblíbený "bůček" anebo vepřové výpečky alias "knedlo- vepřo-zelo", jehož nadměrná konzumace nás činí rekordmany mezi národy, co se týče četnosti výskytu karcinomu tlustého střeva, když ne přímo na světě, pak dozajista "jen" v Evropě. Zvyšování pohodlnostiToto je jistě relevantní pohled na "konzumní společnost", ale jestli autor zhlédl jeden z mých oblíbených svěrákovských filmů "Co je vám, doktore?" pak mu musí být jasné, že většina společnosti (a nevím, jak u něj v domácnosti mají rozdělené úlohy ) těžko vymění pračky za valchy a namísto např. večerní návštěvy jazykového kursu, bude drhnout prádlo na valše a v neckách. Ale jestli to myslí autor s bojem proti konzumerismu opravdu vážně, ať to zkusí navrhnout své ženě. Já se poníženě přiznávám, že k něčemu podobnému bych sám odvahu nenašel. PlýtváníSouhlasím s tím, že se plýtvá. Nicméně ekonomická algebra současnosti dává jednoznačný výsledek, že ekonomicky výhodnější pro zákazníka je zakoupit věc novou, než si ji nechat opravovat. To, že tímto trpí Země nerozporuji, nicméně určitá tržní propagace ekologicky šetrného výrobku dává zákazníkům, co jim leží osud naší planety více na srdci než jejích vlastní peněženka na výběr, jak ekonomicky podpořit výrobce, který používá např. recyklovatelný materiál k výrobě svých produktů. Degradace jazykaBojovníci za čistotu jazyka dnes bohužel určitě více trpí než za časů Jiráskových, neb naše doba a naše otevření se světu, krásu a čistotu českého jazyka dost značně porušilo. Nicméně ten, kdo chce mluvit krásně libozvučně a spisovně česky určitě tuto možnost má. Je otázka, jak se v závěru sám táže autor -- co na to naše děti. Ale nechal bych to spíše na nich, myslím že až dospějí, bude se jejich "pubertální argot" více nachylovat k normálu a jestli jim budou vadit slůvka jako je "bombastické", používat ho nebudou a určitě to jejich společenskou prestiž nepoškodí. Proč a pro kohoNebudu komentovat, neb bych se asi nejspíše dotkl současné politické situace, jednotlivých politických stran a tím bych se dostal do přímé ideové rozepře s patrným "pozicováním" (a vidíte, sám jsem "argotem konsumerismu" trochu postižený ) autorových politických sympatií či antipatií, čemuž jsem se snažil od začátku vyhnout a vést polemiku ryze na věcné úrovni a nechat politické postuláty vysvětlující či zatracující to či ono zatím mimo. |