Jaké jsou tedy důsledky konzumního způsobu života:

Degradace hodnot

To je dle mého názoru nejzávažnější důsledek konzumu. Hodnoty se posouvají (nebo jsou reklamní manipulací úmyslně posouvány) směrem k hodnotám, které si mohu koupit -- tedy k materiálním statkům. Společnost se tak stává materiálně zaměřená; i přání a cíle lidí se orientují na to, co si mohou koupit, a uvažují a usilují pak v intencích "kdy na to ušetřím" nebo "kdo mi na to půjčí". Dostává se tím do začarovaného koloběhu vydělávání a utrácení, který charakterizuje absurdní rčení "Vydělávám proto, abych mohl žít, a žiju abych mohl vydělávat".

Jestliže tedy píšu o degradaci hodnot, mám na mysli nehmotné hodnoty, které nás činí opravdovými svobodnými za sebe rozhodujícími a jednajícími lidmi na rozdíl od vláčeného stáda. Takové hodnoty nalezneme pak spíše v určitých skupinách jako jsou umělci, básníci, intelektuálové, bohémové nebo třeba i technaři.

Zvýšení agresivity

Toto je možná odvážné tvrzení, ale pokusím se ho vysvětlit. Stav "konzumu" lze popsat také jako stav "nevytváření" energie (ať už mentální nebo fyzické) ale poze její konzumace - příjmu. Člověk jako bytost je stavěn tak, aby příjem a výdej energie byl v rovnováze, a to jak na fyzické, tak na mentální (duševní) úrovni. Pokud je tedy v tomto ohledu dlouhodobá nerovnováha, vzniká logická potřeba uvolnění nahromaděné energie a z tohoto pohledu je zvýšená agresivita jedním z nejjednodušších a nejspolehlivějších způsobů. Nechci generalizovat, ale moje osobní zkušenost s "lidmi konzumními" mi ukazuje, že jsou více podráždění a náchylní k projevům agrese, ať už slovní nebo fyzické.

Elitářství

Puma, Adidas, Nike ... a další z drahých cejchů oblečení, kterými se dnes pomalu vyděluje skupina bohatších. Vidět je to zejména ve školách, protože na dítě má prokonzumní reklamní masáž daleko větší vliv než na dospělého člověka s již utvořeným žebříčkem hodnot. U oblečení je tak paradoxně jeho funkčnost až za jeho označením ,čímž si lze i vysvětlit tak časté falšování značek u vietnamských stánkařů.

Výroba nekvalitního zboží

Šunka pizza -- jedli jste jí někdy? Je to takový hnus, ze kterého je cítit především mouka a na kterou je použito druhořadé šlachovité maso (už jenom pohled na ni by nás měl varovat). Je tu proto, aby bylo pro konzumenta lákadlo: Šunka za 9,90 Kč, i když každý rozumný uzenář Vám potvrdí, že vyrobit šunku pod 15 Kč je nemožné.

Zvyšování pohodlnosti

Sušička prádla -- konzumní pravda je taková, že nelepší je sušit prádlo v sušičce. Je to sice dražší, neekologické, ale především pohodlné. Dáme prádlo do sušičky a máme spoustu volného času. Jenže už možná nevíme na co -- co takhle kouknout na televizi nebo zajet si nakoupit?

Plýtvání

Není to ani tak dávno co fungovaly a zřejmě i prosperovaly různé opravny (vysavačů, televizí, oděvů, bot ...) na které už dnes narazíme, vyjma opraven aut, jen zřídka. Konzum totiž uvedl v praxi zajímavé pravidlo, nad kterým by se ještě před 15 lety pozastavil snad každý: Je výhodnější koupit věc novou než opravovat starou. Nevím. Myslím si, že je to výhodné tak pro výrobce, ale pro zákazníka? A pro Zemi? Stejná situace (nobo možná ještě horší) je s obaly.

Degradace jazyka

"bombastické slevy", "kreativní nakupování", "Buď sama sebou s novou Rexonou" a další podobné výrazy degradují hodnotu konkrétních slov a výrazů tím, že je asociují s propagovaným výrobkem. Každý kdo má všech pět pohromadě nemůže přeci věřit že "být sám sebou" má co do činění s nějakým sprejem. Ale co naše děti?

Proč a pro koho?

Ekonomika

Ekonomické důvody jsou velice jednoduché, konzum je (vedle ropy) jedna noha, na které ekonomika západního světa stojí. Aby ekonomika vykazovala růst, je nutno kupovat a spotřebovávat to co je vyrobeno, aby se následně mohlo vyrábět další. Čím více podpořím prodej svého výrobku, tím větší mám následný zisk a mohu více vyrábět.

Spotřeba je ale limitována samotným člověkem, a tak musím prosadit názor, že člověk potřebuje více. Pokud při tom použiju účelovou lež, pak se musím taky postarat aby se co nejdříve stala pravdou -- tedy alespoň tisíckrát jí zopakovat. Pokud platí že "účel světí prostředky", tak se ještě máme na co těšit.

Média

Média jsou nositelem informace -- oné informace o tom, co všechno vlastně k životu potřebujeme a kterou je potřeba pěkně zabalit a doručit lidem až pod nos. Můj názor je takový, že média přinášejí (pokud pominu obrovské peníze, které se v reklamě točí) především moc.

Moc kterou jim dává možnost účastnit se na utváření "nového člověka".

Politika

Politiku jsem si nechal nakonec, protože si myslím, že jejíí profit na konzumizaci společnosti je asi největší. Pokud shrnu výše uvedené důsledky konzumu, pak jsou to přesně ty aspekty, které vládce očekává od poslušného stáda:

Jaký bude další vývoj

Lze očekávat, že investice do propagace "konzumního stylu" budou stoupat a společnost bude dále masírována manipulující reklamou. Trochu kakofonní hudbou blízké budoucnosti je maximální zjednodošení nákupního a především platebního procesu, totiž použití čipů označujících zboží a bezhotovostní platba (prostě vyjedete z obchodu se zbožím a na vašem účtě se automaticky odečte příslušná částka).

Bez zajímavosti nebudou ani internetové obchody, kde pro nákup nebudeme muset ani zvednout zadek z domu. Tady je zatím omezujícím faktorem nemožnost přímého kontaktu s komoditou, takže pokud zboží neznám, kupuju zajíce v pytli.

Další z písniček je cílená osobní reklama na základě analýzy Vašich nákupních zvyků. Ta je dnes používána internetovými obchody a jejímu rozšíření do běžných podmínek brání jen bezkontaktní autentifikace člověka. Té nakonec nemusíme být se vzrůstající hrozbou terorismu tak daleko. Jen si to představte -- vstoupíte do obchodu a příjemný hlas Vám oznámí "Dobrý den pane Nováku. Vaše kolo je již 6 let staré; v naší nabídce jsou kola A, B, C a kolo X za zvýhodněnou cenu pouze pro Vás."