Váš výklad toho, co měli čínští překladatelé na mysli, v zásadě potvrzuje to, co říkám já. Nejedná se ani o polemiku, ale o nutnost předat konceptuální aparát z jednoho jazyka a myšlenkového systému do druhého, čímž samozřejmě dochází k posunům ve významu, někdy i docela legračním. Debata o významu slov, jako Logos a Tao, se mi zdá zcela zbytečná. Nežil jsem v době, kdy tyto termíny vznikly, a nebudu předstírat, že vím, co jejich tvůrci měli na mysli.

Co se apoštola Pavla týče... Ano myslím si, a v tom nejsem sám, že Pavel byl velice zručný rétorik, plně si vědomý metod propagace a marketingu idejí, ale v tom nepředběhl svou dobu. Reklama se údajně vyskytovala už na stěnách egyptských pyramid a rétorika je jedna z nejstarších lidských disciplin. Moje námitka, formulována jinými slovy, je tato: Když definujete ohnisko křesťanství tím "co je v zorném poli zájmu našich bližních, o čem přemýšlejí, o čem diskutují" ocitáte se na nebezpečné půdě. Na rozdíl od televizních reality shows, primární funkce skutečného náboženství nespočívá ve snaze přilákat diváky tím, že podlézáme jejich vkusu, ale ve snaze posunout ohnisko zájmu z toho, o čem lidské opice obyčejně přemýšlejí a diskutují, k otázkám mystéria existence. Ale možná, že se mýlím.

A když už jsme u reklamy...

Ať už mám jakékoliv výhrady vůči Svaté církvi římsko-katolické, musím jí přiznat jednu věc. Církev svatá, nejúspěšnější korporace v historii západní civilizace, s relativně velice primitivními komunikačními prostředky vyvinula všechny moderní metodologie propagandy, marketingu, indoktrinace a reklamy jako takové. A když k tomu připočtete, že měli pouze jeden produkt, a to produkt, jehož existence je navíc těžko prokazatelná, musíte smeknout klobouk před úspěchy, kterých dosáhli. McDonalds a ostatní moderní korporace jsou ve srovnání s nimi naprostí amatéři.