Článek Petra Bílka, který vyšel v týdeníku A2 a v Britských listech 26. 9., se dočkal odezvy i ve velkých českých denících. Právo se o něm zmínilo 7. 10. ve svém článku o finančních poměrech na Filozofické fakultě (z neznámých důvodů k němu slouží jako doprovodné foto studenti před Fakultou architektury ČVUT), o den později a seriózněji reagovala MF Dnes. Zde shrnuje Tomáš Zahradníček smysl Bílkovy úvahy jako varování před krizovou situací humanitních oborů na tradičních filozofických fakultách. Kritizuje glajchšaltovaný přístup k vysokému školství, na které tyto obory doplácejí: "... náročné věci se obyčejně nedají naučit snadno a rychle, nelze je ani vyučovat masově. Stovku manažerů turistického ruchu naděláte za čtyři roky s pár učiteli, ale naučte se stejnými prostředky sto lidí svahilsky a uveďte je k tomu do historie a kultury východní Afriky!"

Uvidíme, zda se kromě novinářů ozvou i příslušní političtí činitelé. Bílkův článek musí působit na čtenáře, kteří neznají poměry na Filozofické fakultě v Praze, vskutku otřesně. Působí tak i na mě, i když učím na téže fakultě a ve stejném ústavu jako Petr Bílek. O věci jsme pochopitelně mnohokrát diskutovali a hledali řešení. Takřka všechna uvedená fakta znám, protože o nich byla řeč na fakultě i na schůzích ústavu. Ale jejich seřazení dává dohromady vskutku kafkovsky děsivou logiku, řetěz neosobní byrokracie a nezájmu, který s ospalou, ale důslednou setrvačností likviduje smysl akademické výuky.

Rusko se vrátilo na scénu, boj o moc v Evropě zintenzivňuje a evropská integrace je prázdný výraz, míní český europoslanec za ODS Jan Zahradil.

50 procent Němců by neriskovalo konfrontaci s Ruskem, kdyby vznikla válka mezi Moskvou a pobaltskými státy, členy EU a NATO, stěžuje si Zahradil v aktuálním čísle týdeníku Reflex. Němci samozřejmě chtějí dohodu s Ruskem kvůli ruskému plynu a ropě. Takto vypadá evropská "solidarita", stěžuje si Zahradil.

Česká republika má dar, který jí byl nabídnut na stříbrném tácu, jímž může kompenzovat ztráty Lisabonské smlouvy, kterou se ODS nepodařilo zvrátit. A tímto darem je podle Zahradila americká radarová základna. Jakmile bude americký radar vybudován, budeme úplně jinou mocností, budeme strategickým partnerem USA," domnívá se Zahradil a argumentuje: "Radar odstraní hrozbu, že by polovina České republiky padla do rukou ruských fondů, financovaných z ropy a plynu, a druhá polovina byla kolonizována německými podnikateli, kteří by zneužívali nových evropských zákonů k likvidaci svých soupeřů."

Německo podle Zahradila vytvořilo monopol evropské integrace a podporuje svůj plán federalistické EU ve všech nových členských zemích EU, varuje Zahradil. Tomuto tlaku se vymykají jen Česká republika a Polsko, za což je Německo ostře kritizuje.

Máme-li vystoupit s Němci ovládané Evropy a nevrátit se pod ruské jho, potřebujeme protiváhu, totiž americkou přítomnost ve střední Evropě, a tu zosobňuje americká radarová základna, argumentuje Zahradil.

Jak se zdá, finanční krize je v dnešní době nejvíce používaný výraz. Na internetu se dají najít články o padajících bankách, o pádech na burzách s emocionálními fotografiemi zoufalých bankéřů trhajících si vlasy nad rudými čísly. Dole obrácené červené šipky jsou zřejmě důvodem k obavám pro lidi zasvěcené.

Nicméně jak se k tomu celému vývoji máme stavět my, lidé obyčejní, nezasvěcení do podivného světa ekonomických spekulací, my jež nemáme ponětí o tom k čemu je dobrá burza a podobné zhovadilosti, píše Karel Krůpa.

Proto bych chtěl požádat, zda byse zde našel laskavý dobrovolník, který by nám nezasvěceným osvětlil celou situaci ohledně finanční krize. Především, co to pro nás řádové občany znamená a bude znamenat, popř. jak se připravit.

Pokus o vysvětlení od Jana Čulíka: Velmi názorně to vysvětlili v britské televizi dva známí komici John Bird a John Fortune v těchto svých dialozích ZDE. Výstižně vysvětluje ekonom Will Hutton, že podstatou krize je ztráta důvěry ZDE. Německý deník Die Tageszeitung navrhl, co se proti krizi musí udělat ZDE. Názorná je také argumentace Michaela Moora ZDE

Těm, kdož požadovali rozhodný zásah proti finanční pandemii, se ho ve středu skutečně dostalo. Byl to tak velký zásah, že ho šokované finanční trhy dosud nedokázaly zpracovat. Jejich reakce, částečně vyvolaná pocitem, že krize je nyní mezinárodní a vymkla se jakékoliv kontrole, byla hlubokým zklamáním, píše ekonomický komentátoir Will Hutton.

čtvrtek 11.00: Po středečním globálně koordinovaném snížení úrokových měr se na burzy po světě vrátila určitá míra klidu.

V Londýně stoupl index FTSE o 3,2 procenta. Po záchranném plánu britské vlády v hodnotě 500 miliard liber stouply akcie britských bank: HBOS o 38 procent, Royal Bank of Scotland o 18 procent a Lloyds TSB o 10 procent.

Evropské burzy také ve čtvrtek mírně stouply, německý Dax o 2,7 procent a francouzský CAC o 2,8 procent. Hodnota krachující finanční instituce Dexia stoupla o 25 procent poté, co Francie, Belgie a Lucemborsko oznámily, že ji poskytnou státní záruky.

Americký ministr financí Paulson ve středu večer naznačil, že americká vláda uvažuje o tom, že zakoupí akcie v mnoha amerických bankách, a tak je tím částečně znárodní.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Není příliš pozdě zhodnotit první geopolitické poučení z nynějšího finančního maelstromu, píše v deníku Financial Times Dominique Moisi, hlavní poradce v pařížském Institutu pro mezinárodní vztahy.

středa 0.00: Dosud nejkoordinovanější akce úřadů po celém světě proti úvěrové krizi se minula účinkem a ve středu večer burzy dál padaly.

Akcie na burzách ztrácely hodnotu navzdory rozhodnutí britské vlády sanovat britské banky balíkem v hodnotě 500 miliard liber a navzdory koordinovanému snížení úrokových měr mj. v USA, v Kanadě, v Británii, v eurozóně i v Číně.

Premiér Gordon Brown riskoval důvěryhodnost své vlády, když dal k dispozici obrovské peníze ze státního rozpočtu na záchranu britského bankovního systému.

ŠOK│ Některé země Evropské unie si podle premiéra Mirka Topolánka "hrají" na finanční krizi, dělají v té souvislosti "naprosto neskutečná" opatření a v EU se tak porušuje vlastní pakt růstu a stability. Topolánek ve středu v rozhovoru pro ČTK a Český rozhlas při návštěvě Turecka prohlásil, že Evropská unie nyní projevuje naprostou neschopnost řešit nynější situaci na finančních trzích racionálně. Zdůraznil také, že je připraven na nadcházejícím summitu EU "naprosto tvrdě" vetovat jakékoli návrhy, které "půjdou nad rámec selského rozumu a té situace samotné".

iHNed: Topolánek: Některé země si na finanční krizi jen hrají ZDE

Přestože podpora umístění amerického radaru v Česku stoupla z květnových 24 procent na nynějších 38, pětapadesát procent lidí je stále proti. Vyplývá to z průzkumu agentury Factum Invenio. ... Naopak silný souhlas s americkou přítomností v Brdech vyslovují příznivci ODS (69 procent) a lidovců (54 procent). idnes.cz

A nyní se podívejme do průzkumu, který provedla agentura Factum Invenio na zakázku MZV, zejména to, jak přesně zněla otázka, která byla respondentům položena, píše čtenář z VŠE, který se opomněl představit..

Nedávno jsem se vrátil z Estonska a z Baltic Defence College, kde ruský protiútok v Gruzii zanechal nervózní atmosféru.

Německá kancléřka Angela Merkelová minulý týden přicestovala do Sankt Petěrburgu na setkání s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem. Hlavním tématem jednání byl německý postoj k rozšíření NATO, zejména ve vztahu k Ukrajině a Gruzii. Merkelová dala na společné tiskové konferenci jasně najevo, že se Německo staví proti členství obou zemí v NATO a že bude i proti tomu, aby k němu nastoupily cestu. Protože NATO operuje na základě konsenzu, kterýkoliv členský stát může účinně blokovat kandidaturu na členství.

Valné shromáždění OSN hlasováním rozhodlo, že deklarace nezávislosti, kterou vyhlásilo Kosovo, bude předložena k posouzení Mezinárodnímu soudnímu dvoru.

Soudní dvůr má vydat poradní, nezávazné rozhodnutí ohledně toho, zda vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku letos v únoru bylo legální.

77 zemí hlasovalo pro toto rozhodnutí, šest proti a 74 se zdrželo hlasování.

V pondělí 13. řijna v 20:30 bude Kino Světozor promítat dokumentární film "Zdi" jako součást série "Dokumentární pondělky". Film natočili tři Američané v ČR v roce 2000 a "Zdi" jsou dnes součastí studijních programů o národnostních menšinách na několika univerzitách ve Spojených státech a v Evropě. Přesto film nikdy nebyl veřejně promítán v České repbulice, údajně kvůli kontroverznímu námětu. Jedna se o ostrý pohled na systém zvláštních (nyní speciálních) škol, které navštěvuje především většina romských žaků v ČR.

Dokument sleduje příběh tří romských dětí v jejich boji za plnohodnotné vzdělání. Děj zahrnuje události v Matiční ulici v Ústí nad Labem v roce 1999 i historický přelom v integraci českých škol, kdy se první děti ze zvláštní školy probojovaly na střední školu. Po filmu bude následovat diskuse s producentkou Arie Farnam a komunitním koordinatorem Kumarem Vishwanathanem.

"Máslo 250g: 33,- nikoliv 40,-, Mléko 2l: 35,-" tahle debata je jasná, žijeme v konzumní době, tak předpokládám, že reálné ceny jídla, elektroniky, apod. klesají. Na tom je postaven kapitalismus, píše Petr Matejovič.

O tom ale Š. Kotrba nepsal. Psal o tom, že tehdy bylo samozřejmostí, krýt peníze zlatem. Že se nedaly tisknout jen tak ze vzduchu..

Chcete-li, bavte se o cenách nemovitostí, o bankovních vkladech a úrocích, o sociálních jistotách, důchodech, atd. Lidé nemají na to, aby jen tak koupili byt, zato se jim snadno nakupují kraviny, což jim dává pocit vyšší životní úrovně (už přece nemusíme stát fronty na banány). Chtějí-li ale začít bydlet, tak pokud zrovna nemají bohaté papínky, musí vzít hypotéku. A o tom to je, o neschopnosti hypotéky splácet a o aktuální finanční krizi. O penězích, které nemají žádnou hodnotu.

Transparentní a spravedlivé mezinárodní vztahy jsou klíčem ke stabilitě a míru, řekl ve středu prezident Ruska Dmitrij Medveděv, který schválil návrh francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho spojit hospodářský prostor Ruska a Evropské unie. Úspěšný vývoj v Rusku je možný pouze při transparentních a spravedlivých mezinárodních vztazích. To je slib stability a míru" - řekl Medveděv na konferenci o světové politice ve francouzském Evianu.

Pro nejbližší schůzku NATO v Budapešti bylo jeho vojensko-politickému vedení navrženo vypracovat plány na obranu nových členů aliance s pomocí Ruska. Vedení bloku o to požádal, jak sděluje list The Daily Telegraph, nejvyšší vrchní velitel sil NATO generál John Craddock. Současně Řecko, jako jeden z členů NATO, oznámilo svou žádost o nákup 420 ruských pancéřových vozů BMP-3M. ... Již v roce 1995 uzavřela Moskva s Aténami smlouvu o vojensko-technické spolupráci. Něco takového mezi evropskými zeměmi NATO má Rusko jenom s Francií.

Nězavisimaja gazeta: Moskva vyzbrojuje NATO ZDE

Veřejně prezentovaný názor často plodí vzápětí u odlišně uvažujících lidí další text, s možnými následnými, opět všelijak se košatícími interpretacemi. Navíc nositel takové nejednou i značně odlišné perspektivy si mnohdy nečiní sebemenší starost s tím, co asi měl zjevně kritizovatelný autor na mysli. Stačí, že takový čtenář je až umanutý svým viděním souvislostí; a může-li to veřejně ze své bohorovné pozice někomu "nandat", už je "na koni" a zdolává svým nevybíravým "dřevcem" nepřítele. Ne že by se aspoň trochu zamýšlel nad podněty "z druhé strany"; nad tím, proč asi ten jiný člověk uvažuje tak odlišně (že by i zvráceně?). Není to nepodobné tomu, když v Poslanecké sněmovně tzv. "pravice" něco vysvětluje tzv. "levici", anebo naopak. Ti druzí jako adresáti neposlouchají. Už předem vědí, jak budou hlasovat.

O životě člověka rozhodují lékaři denně, svojí profesionalitou, rozhodují o něm v akci, ve chvíli záchrany života a s nadějí na život pacienta, proč by měli rozhodovat o jeho životě tak pasivně, jen pouhým vstřikem smrtící látky? Nechceme po nich tak trochu málo? Zákon o eutanázii naštěstí v Senátu neprošel, zatím a podle mého názoru není tato společnost ani připravena něco podobného projednávat. Má dost starostí s těmi, kteří chtějí žít, jak chceme rozhodovat o těch, kteří už žít nechtějí?

Radola Gajda: Moje paměti - Střet českých legií s rodící se bolševickou mocí, 11. 8. 2008, Jota, ISBN 9788072175840, EAN 9788072175840

Jen se někdy zkuste pozitivně vyjádřit o osobě generála Radoly Gajdy. V naprosté většině případů budete automaticky označeni za fašisty, protože lidé o něm vesměs vědí jen to, že za první Československé republiky vedl Národní obec fašistickou. Někteří pak k tomu iniciativně přidávají ještě vědomost, že kolaboroval s nacisty. To ovšem není vědomost, nýbrž pitomost, jelikož Gajda s nacisty nikdy nespolupracoval, naopak pomáhal odboji. Po válce mu nemohli kolaboraci dokázat dokonce ani komunisté!

Ve Spiegel Online jsme se dočetli, že německý ekonomický psycholog Matthias Sutter se vyjádřil, že by nebylo rozumné, kdyby všichni doma začali hromadit zlaté pruty, ale také, žefinanční krize stojí americké penzijní pokladny dva biliony dolarů . Ty výroky mě přivedly k tomu zamyslet se nad zlatech a nad prospěchem, o němž se někdy dá mluvit tepreve po opravdovém ukončení transakce...

Co se pokradmu šuškalo už celé léto na sinologii,ví dnes i novináři. I tzv. velké orientalistické obory, jako je arabistika nebo sinologie, jsou z důvodu nedostatku peněz před zrušením, před nímž je -- s trochou nadsázky, stále věřím -- prozatím zachránil Langrův příslib desetimilionového přilepšení. Ty samozřejmě nepůjdou na přímou podporu daným oborům, nýbrž jimi bude zalátována jedna z mnoha děr fakultního rozpočtu.

Upřímně řečeno, pro toho, kdo se aspoň trochu orientuje v situaci na FF UK, to nemůže být překvapením. Kolega Bílek z bohemistiky ji na stránkách A2 a na Britských listech popsal velmi přiléhavě, takže nám ostatním ulehčil práci -- ačkoli ve svém článku mluví o čínštině a arabštině jako o oborech, kterým je věnováno z hlediska jejich významu pro stát více pozornosti, ve skutečnosti je stav většiny pracovišť na fakultě podobný, tyto nevyjímaje.

Přečetl jsem si článek "Orientální obory v objetí ministerstva vnitra." Možná by bylo dobře doplnit ho o plně znění projektu, který MV na FF UK financuje. Ten je k nahlédnutí ZDE

Pokud je mi známo, jedna se o stejnou verzi, kterou přijala vláda. Podle mého názoru, je znění podporovaného projektu v rozporu s tvrzeními autora článku, ale nechť to posoudí každý čtenář sám, píše Josef Šlerka, místopředseda Akademického senátu FF UK .

Ještě že jsou BL čteny také za oceánem. Jeden pozorný čtenář si kupodivu všiml, že mnou popsaný dialog v závěru článku je příliš silné kafe; takže se podíval, odkud zafoukal vítr autorovi příspěvku a do redakce i autorovi přátelsky dopsal. --- O co tu běží? Napsal jsem před dvěma dny krátký příspěvek o Sarah Palinové. Samozřejmě že jsem nevycházel výlučně z jednoho zdroje. Koneckonců na ty příznačné někdy "vidle" jsem naběhl až v posledních několika (asi třech) ilustrativních řádcích, jimiž by nemělo dojít ke zpochybnění informací předchozích odstavců. Snad čtenáře BL zaujme, jak se mi to přihodilo.

RB OSN právě jednomyslně schválila rezoluci na neomezené použití síly proti pirátům u Somálska. V prostoru zadržené lodi operují plavidla USA a Ruska, blíží se i evropské lodi. Somálská vláda otevřela všem pobřežní vody k potření pirátů.

Nevím, kde nakupujete, pane Kotrbo, ale vaše ceny jsou mnohdy z říše nereálných. Pokud už jste pocítil potřebu zasáhnout (ze mně neznámých důvodů) do mého textu, uvádějte laskavě reálné ceny. Udělala jsem to za Vás, píše Martina Kodešová.

Máslo 250g: 33,- nikoliv 40,-
Mléko 2l: 35,-
Chleba: 17,- nikoliv 19,-
Hovězí ve vlastní šťávě: 36,- nikoliv 86,- (Hamé hovězí ve vlastní šťávě, 415 gramů, pro vaši informaci)
10 rohlíků: 28
Káva standard: 45,-
Kilové kuře: 54,- Přední hovězí s kostí: 85,-, nikoliv 142,-
Těstoviny: 25,-
Kilo brambor: 8,-
Mrkev, cibule, celer: 15,-


Celkem tedy 381,- korun, namísto Vámi bůhvíkde poskládaných 497. A, pro Vaši informaci, můj plat už není 1840,- korun, jako v roce 1986, kdy jsem jako samostatný výzkumný a vývojový pracovník pracovala v energetice, ale 19600,- Mluvím o čistém příjmu. Závěr nechť si každý udělá sám.

Dnešní česká media lžou jak trhači zubů, ale jen výjimečně se český, dobře smýšlející občan odhodlá k veřejnému morálnímu rozhořčení. Martina Kodešová napadla Štěpána Kotrbu, že "lže nestydatě", protože ve svém článku "Bankovky jsou kryté zlatem a ostatními aktivy Státní banky československé" opomenul do nákupu započítat ceny hovězího ve vlastní šťávě a předního hovězího s kostí před třiceti lety. Zbytek článku, který nás nutí k úvahám o tom, na jakou cestu jsme se to vlastně dali po Listopadu a kam v dnešní světové krizi kráčíme, čtenářka ignoruje.

Větu, kterou cituje Štěpán Kotrba, že "Bankovky jsou kryté zlatem a dalšími aktivy Státní banky československé" jsem četl na bankovkách již na počátku let padesátých jako asi desetiletý chlapec a vrtalo mi tenkrát hlavou, co to jsou ta další aktiva. Ale ze všeho nejvíc se mi na bankovkách líbil podpis ministra financí myslím Jaroslava Kabeše, který to vše vlastnoručně stvrzoval. Velice jsem toho pána obdivoval a představoval si ho jako mocného a moudrého muže. Dnes bych řekl, že jsem ho tenkrát považoval za velkého odborníka.

Nebýt rusko-gruzínského konfliktu o Jižní Osetii, politické události v Pákistánu by se asi staly hlavním tématem zpráv v zahraničních rubrikách. Pákistánský prezident Parvíz Mušarraf se rozhodl pod tlakem vládních vítězů opustit funkci a budoucnost země je nejasná. Objevují se některé znepokojivé otázky: Hrozí další vojenský převrat? Nebo se dostanou k moci islamisté, kteří změní dosavadní proamerický kurs?

A všechny straší otázka nejdůležitější: Kdo vlastně kontroluje pákistánský nukleární a raketový arzenál?

Pavlína Bolfová je mluvčí ČNB a Ludwig Poullain býval bankéřem. Jestli se oběma dá věřit, je velice pochybné. Oba mě ale přiměli k tomu zase něco napsat o finanční a hlavně o hospodářské krizi.

JU│ Pod tímto názvem uvádí víkendové číslo Izvestijí obsáhlý rozhovor s generálplukovníkem Leonidem Ivašovem, prezidentem Akademie geopolitických studií, který ještě před několika lety řídil na ruském ministerstvu obrany oddělení zahraninčích vztahů. Je to také reakce na některé výroky amerických politiků zejména pak kandidátky na viceprezidenta S. Palinovou, která prohlásila, že nevylučuje válku mezi Ruskem a USA. Ivašovovy názory na řadu otázek odrážejí názory ruských politických elit a stojí jistě za to seznámit se s nimi podrobněji.

Osmaosmdesátiletý bankéř Ludwig Poullain, mimo jiné v letech 1967-1972 předseda bankovního konsorcia DSGV, očekává, že finanční krize bude mít ještě závažnější důsledky než dosud. Státní zásahy nejsou tím správným řešením, pomáhají pouze hazardérům. Požaduje, aby si bankéři vzpomněli, kvůli čemu tu jsou - k tomu, aby hospodářství zajistili likviditu.

Že je světová ekonomika globální, to dnes ví každý školák: jen čeští ekonomičtí experti, politici , doboví žurnalisti a jiní dobře placení lháři si U Nás dovolí tvrdit něco jiného. Ve světě globální ekonomiky je snadné mít pravdu s truismem, že "vše souvisí se vším" nebo že "svět je komplexní" (rovná se propojený a složitý) respektive je hezké zasnít se nad motýly, kteří mávnutím křídel v Hongkongu sníží rating České spořitelny.

Jaderný fyzik Leo Szilard jednou poznamenal, že pád sovětského systému nakonec způsobí i pád systému amerického. Řekl, že ve struktuře o dvou prvcích jsou vzájemné vztahy a závislosti takové, že jeden bez druhého nemůže přežít, píše William Pfaff na serveru thetruthdig.com.

Tento komentář jsem slyšel od přítele a nejsem s to vysvětlit argumenty, které Szilarda vedly k jeho tvrzení. Je ale možné výrok přeložit do politického jazyka - a hned vidíme výsledek v oblasti financí nebo válčení. Myslím, že Szilard poukázal na to, co koncem studené války prohlásil jeden velmi inteligentní protivník Spojených států. Bývalý šéf sovětského Institutu pro USA a Kanadu Georgij Arbatov řekl americkému spolupracovníkovi: Provedeme něco opravdu hrozného. Vezmeme vám nepřítele.

Je s podivem, že Britské listy, které se neustále ohánějí novinářskou etikou a pasují do role arbitra ve všech sférách veřejného života, dokáží poslední dobou polykat antinovinářské doušky z pera Štěpána Kotrby. Byl jsem u tohoto člověka zvyklý na kritickým aparátem zásobované články, jakkoli občas trochu podezřele děravé co se týče zveřejňovaných materiálů, někdy prostě chyběl pohled z ,,druhé strany". Tyto spisky byly vždy neseny, někdy více, jindy méně obratně na vlně vnitřního přesvědčení a patosu pisatele, píše Lukáš Zelenka.

Reakce na článek Lukáše Zelenky

Díky vám jsem si přečetl pár článků Štěpána Kotrby, které většinou nečtu. Zrovna ten příspěvek "Bankovky jsou kryté zlatem..." mi nepřipadl příliš vydařený a také mi vadí psaní ve stylu "dnes už to my všichni víme" , jenže je to prostě reakce jednoho občana na hrozivé finanční problémy současnosti, píše Milan Sova.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 150 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V srpnu 2008 přispělo celkem 145 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 29 606.45 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31.8. 2008 částku 221 857.95 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 1,422.96 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.