9. 10. 2008
Kdo s čím zachází, s tím nejednou schází!Aneb je možné nikdy nenaběhnout na vidle?Ještě že jsou BL čteny také za oceánem. Jeden pozorný čtenář si kupodivu všiml, že mnou popsaný dialog v závěru článku je příliš silné kafe; takže se podíval, odkud zafoukal vítr autorovi příspěvku a do redakce i autorovi přátelsky dopsal. --- O co tu běží? Napsal jsem před dvěma dny krátký příspěvek o Sarah Palinové. Samozřejmě že jsem nevycházel výlučně z jednoho zdroje. Koneckonců na ty příznačné někdy "vidle" jsem naběhl až v posledních několika (asi třech) ilustrativních řádcích, jimiž by nemělo dojít ke zpochybnění informací předchozích odstavců. Snad čtenáře BL zaujme, jak se mi to přihodilo. |
Chystal jsem se upozornit pro S. Palinovou na jedno významné východisko jejích názorů na život, svět a politiku, jak jsem se o tom dočetl i doslechl z rozmanitých mediálních zdrojů, včetně záznamů některých jejích veřejných vystoupení. Ta žena, mimochodem úspěšná guvernérka ve státě Aljaška, okamžitě jako překvapivě McCainem zvolená kandidátka na viceprezidentku zaujala okamžitě svým šarmem. Hned na nominačním sjezdu Republikánů působivě uvedla, že je "průměrnou hokejovou mámou" [tj. mámou, jejíž děti trénují hokej]. Také si pak dovolila citovat jako vtip, zda je publiku známo, jaký je "rozdíl mezi hokejovou mámou a pitbullem"; ten rozdíl měl být ve rtěnce. (Ve zcela jiné paralele pak následně učinil zvláštní narážku na tuto hádanku stranický oponent v té závažné soutěži, B. Obama. Lze dokonce na internetu najít z různých médií převzaté úvahy, zda Obama dokonce nenarážel svou zmínkou o rtěnce, ale aplikované jakoby u vepře, na nominační projev Palinové.) Takže citací rozmanitých výroků a jejich komentářů se to v amerických médiích hemží. Nu a mně se podařilo převzít z "Newsweeku" část uvozovkami uvozeného textu, který nebyl autentický. Běžně hledím porovnat taková choulostivá místa s originálem. To se zrovna v daném případě nestalo, což mě samozřejmě mrzí. (Autor výslovně neupozornil, že text je jím nafouknutě stylizovaný. Měl jsem sice podezření, ale zrovna jsem nenašel čas si to ověřit!) S příslovečnou vaničkou by se ale nemělo vylít "dítě". Otázkou v nadpisu bylo, zda pro americké voliče sebedůvěra kandidátky na viceprezidenta S. Palinové je automaticky na místě. Pokud jsem si za těch pár týdnů všiml, nejeden hlas byl výrazem pochybností nad dosavadní celkovou průpravou Palinové k převzetí tak odpovědné funkce, jakou je potenciálně dokonce přímo ta prezidentská. --- Když se zpovídající Ch. Gibson naléhavě guvernérky Palinové ptal, zda nebyla až příliš odvážná, když přijala nabízenou kandidaturu, podle záznamu z abcNEWS odpověděla: "Odpověděla jsem mu [McCainovi] ano, protože mám důvěru v tu připravenost a vím, že člověk nemůže hnout brvou, musíte být zapojený takovým způsobem, že jste oddán tomuto poslání, poslání, v němž zrovna jsme, jako je reforma této země a vítězství ve válce, to nemůžete hnout brvou." Ačkoliv Gibson upozorňoval na to, že současný svět je složitý a nanejvýš nebezpečný a že problematika národní bezpečnosti je komplikovanější než dozor nad aljašskou ropou, o níž se ve své replice zmiňovala S. Palinová, v této citlivé otázce obecně nic dalšího již od Palinové nezaznělo. (Z té části rozhovoru také nevyplynulo nic pozitivního o zatím postrádaných zkušenostech ze styku se zahraničními vůdčími státníky.) --- Aniž bych to teď chtěl rozvádět, pro představy Palinové o politice je ale jistě navíc závažné, že v tom rozhovoru (z 11. září) hned vzápětí tvrdila, že v tomto světě je jakýsi "velkolepý plán" -- s jehož naplněním jaksi souvisí i rozhodnutí jejího 19-letého syna sloužit jako voják v Iráku. |