Nevítězili. Jsou většinou příliš mladí, příliš pacifističtí a příliš hloupí. Neznají ani azbuku a pohrdají ruštinou. Neznají ruská média. Neorientují se v zeměpisu, politické historii regionu a v okolnostech vzniku Gruzie na troskách SSSR, v otázkách vojenských si pletou i zbraně. Nevědí nic o bývalých sovětských základnách ani o nových základnách v Gruzii.

Nejsou schopni ovládat vyhledávače a strojové překladače textu nejen v azbuce či gruzínské abecedě, ale i v angličtině či češtině. Nikdo jim nepomohl. Nevěděli, co nevědí. A jelikož se imaginaci nabízel srpen 1968 a olympiáda v "rudé" Číně, o symboly bylo postaráno – "boj proti totalitě" jako "souboj Davida s Goliášem" či pokračování "okupace Rusáky". K explozi emocí přispěla ruská neschopnost dodat v češtině či alespoň v angličtině aktuální fakta, mapy, geografické a geopolitické "backgroundy", o čemž psala v analýze "Mediální válka: Když pro slzy nevidí písmena" analytička Irena Ryšánková.

Čeští novináři nejsou schopni složitějším způsobem vyhledávat v Google či News Google. Spolehli se proto na "spolehlivé" zpravodajství "euroatlantických" agentur Reuters, AP. Ale zde sedí už dnes stejně nedovzdělaní žurnalisté a agentury vzhledem k nutnosti snížit náklady nasazují najaté "domácí" novináře i laiky. A tak se stávalo, že zpravodajství "pro západ" vytvářeli mnohdy proameričtí aktivisté a absolventi Sorosových kursů gruzínské revoluce růží. Ani jeden komentátor, který o konfliktu hovořil v českých mainstreamových médiích, neměl vyšší hodnost než četař. Gruzie využila neznalosti a hlouposti žurnalisty desetkrát lépe, než Rusko se všemi svými "agenty", o nichž píše zpráva BIS...

Občan ale není na rozdíl od novinářů hlupák. Válka ukázala sílu alternativních mediálních kanálů, vyhledávačů a internetu. Ukázala i slabost tajných služeb. Nikdo už není schopen kontrolovat informace. Veřejné mínění se emancipovalo.

psáno pro týdeník Strategie