8. 10. 2008
Orientální obory v objetí ministerstva vnitraCo se pokradmu šuškalo už celé léto na sinologii,ví dnes i novináři. I tzv. velké orientalistické obory, jako je arabistika nebo sinologie, jsou z důvodu nedostatku peněz před zrušením, před nímž je -- s trochou nadsázky, stále věřím -- prozatím zachránil Langrův příslib desetimilionového přilepšení. Ty samozřejmě nepůjdou na přímou podporu daným oborům, nýbrž jimi bude zalátována jedna z mnoha děr fakultního rozpočtu. Upřímně řečeno, pro toho, kdo se aspoň trochu orientuje v situaci na FF UK, to nemůže být překvapením. Kolega Bílek z bohemistiky ji na stránkách A2 a na Britských listech popsal velmi přiléhavě, takže nám ostatním ulehčil práci -- ačkoli ve svém článku mluví o čínštině a arabštině jako o oborech, kterým je věnováno z hlediska jejich významu pro stát více pozornosti, ve skutečnosti je stav většiny pracovišť na fakultě podobný, tyto nevyjímaje. |
Co mě na celé věci, aspoň tak, jak byla předestřena, dráždí nejvíc, není ani chronická chudoba staroslavné fakulty svobodných umění, na niž jsme si začali zvykat jako odraz obecně společenského postkomunistického marazmu, i když jsem dalek být s tím smířen, zvlášť když poslouchám ty krásné floskule o tom, co všechno má dobrý učitel umět a dělat. Nikoli, otřesně na mě působí způsob, jakým se přistupuje k oborům, které u nás mají dlouhou tradici, pověstnou úroveň a které české vzdělané veřejnosti zprostředkovávají po mnoho desetiletí ověřené znalosti o největších a nejstarších kulturách světa. Obory, jejichž zásluhou dnes máme úctyhodné překladatelské dílo, díky nimž máme v češtině základní příručky ke studiu jazyka a nemálo literatury nabízející poučený vhled do těchto kultur, a nakonec obory, jejichž absolventi jsou dnes ti, kteří z velké části umožňují současný -- především ovšem obchodní, ale i diplomatický -- styk s příslušnými zeměmi, což je obzvlášť patrné v případě sinologie. Nakonec je to jen několik týdnů, co se české sdělovací prostředky mohly přetrhnout, aby sehnaly některého sinologa a dostaly od něho vyjádření o tom či onom aspektu pekingské olympiády či moderní ČLR vůbec, stejně jako různá kulturní periodika. Najednou se odborníci na čínskou kulturu hodili. Je to snad naposled? Nebudeme do budoucna o Číně už nic hlubšího potřebovat vědět? O nápravu povážlivé situace na celé FF UK by se mělo zasadit ministerstvo školství a aspoň udržet v nouzovém chodu přijatelně úplnou sestavu humanitních oborů UK, do níž vzhledem ke společenskému významu jak bohemistika tak sinologie nebo arabistiky patří, mělo by se konečně zamyslet spolu s rektorátem nad financováním FF, a to z principu, s ohledem na to, že v okolním civilizovaném světě si taky tyto obory neruší, neboť bývají oprávněně vnímány buď jako rodinné stříbro anebo jako obory s největšími perspektivami do budoucnosti. Místo toho přichází ministerstvo vnitra a nabízí deset milionů, které v jiných odvětvích znamenají plivnutí do moře (kolik metrů silnice se za tuto částku asi opraví?), a to z celkově vzato pokleslých pohnutek, bez žádného hlubšího zájmu, bez koncepce. Tento vývoj však jen odráží hodnotové naladění české společnosti. To jest, na nějakou tu činnost v oblasti kultury nemůžeme celé obory potřebovat, jen by nadarmo svými obřími rozpočty a se závratnými platy pedagogů vysávaly státní rozpočet. Ani náznak pojetí toho, jak by v staré kulturní evropské zemi, jako je Česko, mělo být pečováno o kulturní prostor, o univerzitní tradice, pojetí, co by měl -- a že by vůbec něco měl -- podporovat civilizovaný stát. Jen rozpočtové improvizace, vedoucí k boji o holé přežití v polních podmínkách, konjunkturální granty, systémový nezájem o cokoli, co přesahuje vidinu okamžité praktické využitelnosti, a proto bezvýhradná orientace na technické obory. O tom mimochodem naplno svědčí i "Bílá kniha" p. Matějů et cons. terciárního vzdělávání. Technokratické přístupy u nás vládnou veřejným rozpočtům v nejryzejší podobě. Peníze jsou zjevně jen na to, co zrovna nutně potřebují ekonomicko-politické elity: vychovat pár diplomatů, pár bezduchých tlumočníků -- na to my hrst trojníků dáme. A díky, to stačí, nějaké slovníky, překlady, popularizaci, vědu, na níž tato popularizace stojí, to si dělejte ve volném čase jako koníčka či oběť na oltář společnosti. V tomto ohledu je jen příznačná Šándorova poznámka, že levnější je poslat lidi do školicích zařízení třeba do USA. Ano, nejlevnější je samozřemě zrušit celé vysoké školství, bezpochyby. Výchova domácích odborníků zadarmo není -- ačkoli v případě oborů FF téměř zadarmo, mám-li soudit podle podmínek, jež nám FF poskytuje. Jistě bude ke cti a užitku státu, když ušetří na univerzitních oborech a potřebné kvalifikované pracovníky, nota bene nezatížené vysokoškolskou výchovou k samostatnému kritickému myšlení, poshání po školicích střediscích v různých koutech světa. A rozhodně bych na základě nadhozeného způsobu řešení doporučil nabrat do tajných služeb čínské ekonomické emigranty -- je přeci známá věc, jak moc čínská diaspora fandí hostitelským zemím, předolympijské události to předvedly v celém jasu. Zkrátka, nedostatky ve financování důležitých oborů se vyřeší jejich zrušením a za zbylé peníze si diplomaty vychováme v zahraničí. A kdo chce číst čínskou poezii, ať si ji čte přes angličtinu nebo se na některé ze západních univerzit naučí čínsky, a kdo by se rád dověděl o čínské kultuře něco víc, než si na internetu zjistili naši novináři, nechť si zavolá třeba do Vídně nebo se vypraví na Wikipedii. A bude-li potřebovat poradit s transkripcemi, ať už nevolá na Ústav Dálného východu, ale pojme je po svém a zaimprovizuje. Rozum zůstává stát. |
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
8. 10. 2008 | Orientální obory v objetí ministerstva vnitra | Lukáš Zádrapa | |
26. 9. 2008 | "Byla to významná změna". A bude hůř... | Petr Bílek | |
16. 9. 2008 | Školy by měly víc studovat světovou literaturu | Boris Cvek | |
2. 9. 2008 | Být učitelem | Miriam Prokešová | |
1. 9. 2008 | Našim vzdělancům, aneb recyklace zaostalosti | Ondřej Hausenblas | |
25. 8. 2008 | S učitelstvím to není tak jednoduché | ||
20. 8. 2008 | Úroveň vysokoškolského studia určují studentky a studenti | Milan Šveřepa | |
19. 8. 2008 | Jsou učitelé v koncích? | Miriam Prokešová | |
19. 8. 2008 | Není pravda, že ve škole není disciplína | ||
19. 8. 2008 | Jak mě pět let na vysoké škole nepřipravilo na kariéru učitelky | ||
19. 8. 2008 | Učitelství je především řemeslo, na pedagogických fakultách se však nevyučuje | Bohuslav Sedláček | |
18. 8. 2008 | Zatím ještě učím... | ||
15. 8. 2008 | Co s problémovým žákem? | ||
15. 8. 2008 | Škola sto let za opicemi | Jan Čulík | |
15. 8. 2008 | Stěžujeme si, jak nic nejde | Boris Cvek |