Musím se přiznat, že závidím některým našim spoluobčanům jejich uhlířskou víru v americkou pomoc pro obyvatele daleké české kotliny, když tato země v případě vlastního ohrožení prostě jen pohrozí těm svým občanům, kteří před nebezpečím vlastními silami včas neutečou. Zřejmě tomu je tomu tedy v praxi jinak než v oněch katastrofických hollywoodských slátaninách, kde Američané tváří v tvář přírodním katastrofám, mimozemšťanům, epidemiím, Japoncům, teroristům nebo komunistům slzí, krvácí, potí se a zachraňují svět proto, aby nakonec dostali políbení od krasav(i)ce a od hasiče deku. Též poplácání šéfa zpravidla nechybí, ale deka prostě být musí. Prostě se v Americe v realitě také zdrhá. To mi sice dělá ty komiksové panáky trochu snesitelnějšími, ale mou víru v jejich reálnou pomoc to nikterak neposiluje.

Rád bych jenom pro úplnost připomenul, že posledně, když se americké úřady pokusily provádět v New Orleansu některé záchranné práce, tak to dopadlo tak katastrofálně, že současná výzva je jenom logickým výsledkem analýzy schopností amerických úřadů postarat se o cokoliv jiného než ochranu svobody a demokracie a lidských práv kdekoliv na světě. Když začne foukat, tak jde o obyčejné lidské životy a osudy a na to nejsou v USA ani manuály, komanda, tajné služby ani peníze. Politickým úkolem pro všechny v mocné v USA před volbami je jediné - neudělat pří ochraně města před živly podobné chyby jako před třemi lety. To se podaří stoprocentně. Je nemožné udělat chybu při něčem, co prostě nedělám vůbec. Je to podobné jako když se vyhnu schodku státního rozpočtu tak, že nemám státní rozpočet anebo jako s proklamovanou nesmrtelností České republiky. Pokud totiž platí Masarykova teze, že státy zanikají s idejemi, na kterých vznikly, pak řečeno s Karlem Schwarzenbergem - dobrou zprávou je, že díky absenci idejí se český stát o svůj život bát nemusí. Takže možná netřeba ani americké ochrany.

Takže, možná bychom na té bílé kouli lásky v Brdech mohli mít napsáno: „Zachraň se, kdo můžeš!!!“