Motto:

Dvacáté století je poznamenáno rozvojem tří oblastí: růstem demokracie, růstem moci koncernů a růstem propagandy, aby ochránila koncerny před demokracií.

Alex Carey, australský sociolog

V nakladatelství Mladá fronta v roce 2006 vyšla velmi zajímavá kniha od Viktora Farkase Lži za války a v míru aneb Tajná moc tvůrců veřejného mínění.

Kniha Viktora Farkase předkládá čtenáři pohled do zákulisí tvorby veřejného mínění a především do zákulisí mediální a politické manipulace, upozorňuje Rudolf Vondřich:

Proč se debata točí pouze kolem technických vlivů radaru na obyvatelstvo a okolí? Tady je mnohem důležitější faktor, a to je zakotvení americké techniky pod výhradně americkou kontrolou na území suverénního státu. A co ta technika bude zde provádět, na to stát nebude mít žádný vliv. Ví vůbec někdo,co ten radar bude skutečně sledovat? Kdo z Čechů tam bude mít právo vstupu? Proč nemůže takový radar fungovat ale s kompletně českými vojáky? Když se jedná jen o sledování cizích raket, pak to není problém. A zkuste za 10 let později vypovědět tuto smlouvu, a slyším reakce amerických politiků. Vzpomeňte si, jak byli mnozí Češi napadání jen za to, že nechtěli RFE na Václaváku. Jedině celonárodní referendum, a pak přijmu vůli většiny, píše Jaroslav Tínek z Litoměřic.

Den, kdy budou lidé moci používat pilulku, která jim prodlouží život až o 40 procent, se podle deníku Daily Telegraph přiblížil s objevem "genu dlouhověkosti".

Vědci v Americe, kteří studují červy, jsou přesvědčeni, že zjistili základní informaci o jediném dosud prokázaném způsobu jak prodloužit délku života.

Pokusy umlčet blogosféru a zabránit tomu, aby byly zveřejněny údaje, jak odstranit kódování high-definition DVD vyvolaly obrovskou rebelii amerických uživatelů.

Advaced Access Content System Licensing Administrator (AACS), organizace, která chrání autorská práva, rozeslala varovné dopisy provozovatelům internetových serverů a blogů s instrukcemi,aby z internetu vymazali softwarový klíč, který odstraňuje kódování na HD DVD.

Cenzura těchto informací byla poslední kapkou pro uživatele komunitního serveru Digg.

Jakmile správci serveru začali zveřejněný softwarový klíč mazat, tisíce uživatelů serveru ho znovu na stránky umístilo. Charakterizuje se to jako "revoluce jednadvacátého století". Pod silou tohoto útoku server v jedné chvíli zkolaboval.

Zakladatel serveru Digg se nyní rozhodl, že softwarový klíč nebude cenzurovat. Sdělil uživatelům: "Pokud prohrajeme, co se dá dělat, ale alespoň jsme se postavili na odpor."

Hrobka Jánose Kádára, posledního šéfa komunistické strany v Maďarsku, se stala terčem útoku vandalů a jeho pozůstatky byly zřejmě ukradeny, konstatují úřady v Budapešti. Prověřuje to policie. Vandalové odstranili mramorovou desku hrobky a vloupali se do Kádárovy rakve.

Na nedaleký památník komunistickým dělníkům napsali vandalové, že Kádár byl "vrah a zrádce a nesmí být uložen ve svaté půdě".

Kádár se stal v Maďarsku vládcem po poražené budapešťské revoluci v roce 1956, avšak během času vytvořil v zemi relativně prosperující a tolerantní a otevřený režim, určitě ve srovnání s normalizačním režimem československým či východoněmeckým. Vládl v Maďarsku 32 let. Kádárovi odpůrci však tvrdí, že jeho oponenti byli mučeni a vražděni. Mnozí občané Maďarska však Kádára považují za největšího maďarského politika.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vážení,

domnívám se, že lidé u vesla v ČR jsou bezvýhradně pro splnění všech přání přícházejících z Oválné pracovny Bílého domu. Amerika ví, že tito lidé nemají zajištěno teplé místečko. Dále Bushovi chlebodárci vědí, že to musí stihnout pokud jejich muž sedí v té oválné místnosti. Tím chci říci, že nestačí se soustředit na odmítnutí základny, píše Suhail Abu Nofal. Navrhuji:

1. Zkoumat ústavu ČR, zdá umožňuje, aby se český stát zřekl suverenity části území ve prospěch cizí státní moci, a pokud ne, zažalovat všechny, kdo se podíleli na jednání o umístění základny v ČR bez ohledu na jejich stranickou příslušnost.

Hodně se píše o americké základně v ČR. Několikrát se k tomu vyjádřil i Václav Havel. A byl pro své stanovisko také v BL kritizován. Ale proč by se neměl vyjádřit? Proč on jako člověk by neměl k tomu mít své osobní mínění, zejména proto, že to, co řekl, poukazuje na to, že nejen jako myslitel, ale také jako světoznámý český politik a autor by se možná měl raději předem podívat na to, co vyučoval Sokrates.

Od Sokrata se můžeme dozvědět, že člověk by měl vědět, o čem mluví, když mluví, protože je možné, že ho někdo poslouchá.

Vyjdu z předpokladu, že svět a život v něm není ve své podstatě ani dobrý, ani špatný, nemá obsah, je toliko pouze formou, kterou teprve každý tvor, či lidská bytost, každá podle svého individuálního způsobu, naplňuje nějakým smyslem a důvodem své vlastní existence. Jakým způsobem to udělá, takový ho bude mít. Z toho lze jednoduše vyvodit, že život beze smyslu a motivace ve své podstatě žádný smysl nemá, pokud člověk nemá možnost se k něčemu vztahovat, z čehosi vycházet a kamsi pronikat. Pouhá existence je marnost.

Stejně tak v uměleckém díle je obsaženo jenom to, co do něho umělec sám vloží a pokud tam nic nevloží, nic tam také nebude, respektive bude tam nic. Umělec vyjadřuje v díle sebe a způsob, jakým reflektuje svět. Více jednoduše nemůže, jakákoliv imaginace je závislá na schopnosti "prožívat se" ve vnějším prostoru, který člověk vnímá a vůči sobě zaujímá. Pedagogický proces funguje na stejném principu, student obsáhne během studia v každém okamžiku jen to, co subjektivně může a co objektivně dostane, přičemž tento stav nikdy není definitivní.

Rozhovor s p. Havlem a článek p. Cveka mne inspiroval k napsání odpovědi, píše David Zatřepálek.

Pane Cveku a pane Havle. Zkuste mi prosím vysvětlit, proč je radar takovou výhrou. Argumenty máme pohromadě od p. Havla a p. Cvek za nimi, téměř bezvýhradně stojí. Takže postupně:

H: Jsem jednoznačně toho názoru, že tento [americký] radar musí u nás být postaven. Mám pro to celou řadu důvodů. Zdá se mi, že tento projekt přináší posílení bezpečnosti.

Polemika s článkem Petra Kužvarta Mácha a tradice Prvního máje

V našem veřejném prostoru se množí dějinné reminiscence, je však velice politováníhodné, že místo o skutečně prožité a promyšlené poučení z minulosti v celé její složitosti a délce, jehož všeho by bylo u nás třeba jako sůl, se zpravidla jedná o demagogické, zploštěné a ideologicky zneužité polopravdy a mýty, které velmi často vznikly z mýtů minulosti pouhým převrácením hodnotových znamének. Příznačným pro tuto praxi je neustálé přirovnávání spíše banálních případů k "50. letům" či jiným, většinou ne tak vzdáleným událostem, které se stalo tak oblíbeným v poslední době. Ačkoliv mezi výtečníky, kteří se tohoto tance s historizujícími hesly účastní, nechci řadit pana Kužvarta přímo, přesto mi jeho laciná máchovská aktualizace jejich chování připomněla.

Být hulvátem, neomalencem a částečně i potrefeným demencí se u nás v Hulvátově vyplácí. Špičky politického domácího pekla předvádí voličům, že se v chování zase tolik mnoho od dob dinosauřích nezměnilo. A proč také, lidičky? Požehnání voličstva zakládá zvoleným loutkohercům na život bez problémů sociálních, nechá je žít si v nezaslouženém přepychu, stvoří z nich nesnesitelné kreatury chráněné pofidérním zákazem jenom se dotknout imunitně naočkovaného pazdřivce.

Po shlédnutí filmu "Odkrývání tajemství života" jsem si uvědomil, že tady v Česku máme v souvislosti se spornou otázkou evoluce problém s významem jednoho klíčového slova. Stojí proti "evoluční teorii" "teorie inteligentního designu " nebo "teorie inteligentního projektu"ptá se Pavel Kočička.

Když první jezuité začali počátkem 17. století podél řek pronikat do pralesů Paraguaye, zdálo se zprvu, že jakákoli misijní činnost je vyloučena, neboť indiáni se vždy bázlivě stáhli. Kněží si však brzy všimli, že když na svých loďkách zpívali duchovní písně, hned se tu i tam domorodci vynořovali z houštin, naslouchali jim a dávali najevo, že v tomto zpěvu nacházejí obzvláštní zalíbení. Nyní mohli misionáři užasle naslouchajícím indiánům vysvětlit v jejich mateřštině, co zpívali. Vzbudili takový zájem, že indiáni je zvali do jejich lesů a stepí a tam zpívali před starci a vysvětlovali jim smysl písní. Dostali se tak až do krajů, kam dosud žádný Evropan nevkročil, kde Guaraníové a Chiquitos žili uprostřed nedotčené přírody. Domorodci měli dětinskou, důvěřivě přátelskou povahu, a tak už první misionáři, kteří se k nim dostali, hlásili, že viděli "dvakrát sto tisíc indiánů, kteří jsou vhodní pro království Boží". Indiáni se záhy sami začali pokoušet hudební cvičení misionářů napodobovat a pod jejich vedením se s velkým nadšením učili zpívat i obtížné vícehlasé chorály.

Posílám svůj komentář k rozhovoru exprezidenta pana Václava Havla v Sueddeutsche Zeitung. Velmi naši vesnici jeho slova rozhořčila. Pokud on se domnívá, že má právo nazvat jednání našich lidí "smrdutým", máme my právo odpovědět mu, co si myslíme o jeho slovech.

Jan Neoral, starosta Trokavce

Zkreslily Britské listy Havlův názor na odpůrce základny? Slovo "miefig", jímž jejich názory charakterizuje v Sueddeutsche Zeitung Havel názory odpůrců základny, by se mělo podle Bohdany Marvalové překládat spíše jako "zapšklý" než "smrdutý". Metafora, podkládající význam slova, je však jasná: miefig" znamená "zasmrádlý", "nevětraný", "tam, kde není čerstvý vzduch", "páchnoucí plísní", "zatuchlý". Některé české slovníky uvádějí také bezpříznakové "ošklivý", "špatný". "Der Mief" je německy zápach, případně vulgárně "smrad". "Miefigen" je "zapáchající". (pozn. red.)

Osobně bych ani nevěřil, že by Václav Havel použil německé slovo 'miefig', píše z Hamburku Němec Uwe Ladwig.

Vlastně myslím, že ten interview byl dělán v češtině a potom překládán.

Potom by byla otázka, co Havel opravdu řekl...

Ale k výrazu 'miefig'.

'Mief' je něco jako pach, ale vlastně míň než smrad. Mief se dá čichat, je to nepříjemné, ale vlastně ještě se nedá říci, že by tam bylo něco silnějšího, co by mohlo být nazváno smradem.

Jan Neoral, starosta Trokavce:

Při tak závažném problému, jakým je prosazování amerického radaru přes vůli většiny občanů do zalidněné oblasti Brd (což může mít v případě chybného závěru či rozhodnutí nedozírné následky pro všechny občany této země), bych očekával, že ministr zahraničí dokáže prosazovaný záměr obhajovat a přesvědčit nás o svých důvodech. Například o nutnosti umístit sem radar v zájmu naší bezpečnosti.

Společnost je systémem autorit. Autorita přitom musí naplňovat určité společensky preferované hodnoty. Kromě toho mívá často autorita své zosobnění, svého představitele. A právě její představitel je tím, kdo si může samotnou autoritu přivlastnit a transponovat do úplně jiných poloh, než ve kterých se původně nacházela.

Tak nějak se to má s Václavem Havlem.

Paralela mezi Napoleonem III, Castrem a Havlem je tato: Napoleon III. využil ke svému vzestupu dělnické hnutí, Castro hnutí občansko-demokratické, oba skončili jako diktátoři a se svými dřívějšími podporovateli řádně zatočili. Havel využil prostředí českého undergroundu, Charta byla reakcí na represe proti němu. Dnes je Havel zastáncem takového typu establishmentu, kterého se underground štítíl a štítí. (Nejsem příznivcem undergroundu, jak by mi mohl Cvek vzápětí podsunout). Formát Havlovy přeměny z "mladého revolucionáře na starého dvorního radu" (Goethe), je ovšem přiměřený významu jeho prostředí i jeho osobnosti, tedy malý. Podpisy jsem sbíral z principu, nikoli kvůli osobě, takže nemám čeho litovat, kromě té osoby.

Obviňování z komplotu s komunisty má v Čechách tradici. Pokud má někdo názor odlišný od vládního a stejný, jako komunisté, je komunista. To je kouzelný vzorec, který použili na Šaldu i na Černého. Jistý jeho spolubojovník z občanského odboje to dokonce při výslechu hlásil i gestapu: Ich hatte ihn immer fuer einen Kommunisten gehalten... (Viz Černý, Paměti II), píše František Řezáč, Plzeň.

Reakce na článek pana Černého "Jak to bylo s porážkou pracujících v Řecku, ale i jinde", v němž reagoval na určité informace obsažené v článku "Americké zabíjení v kontextu amerického zabíjení"

Dovolil bych si oponovat určitým názorům pana Černého na politické zřízení a občanskou válku v Řecku na konci druhé světové války a po ní.

V důsledku technického nedopatření tělo článku chybělo, opraveno, autorovi i čtenářům se omlouváme, pozn. red.)

Zvědavost ve mně 1.5. 2007 zvítězila nad obavou z možné zdravotní či psychické újmy a tak jsem se vypravil podívat se na ohlášenou prvomájovou demonstraci ultrapravicových radikálů. Z toho, jak se celá situace vyvinula, jsem byl nemile překvapen, píše Tomáš Adámek.

Děkuji za vzpomínku na herce Svatopluka Beneše z pera Tomáše Koloce.

Domnívám se však, že i on podlehl omylu, presentovanému jako axiom ve všech tištěných i elektronických médiích: poslední žijící hvězdou prvorepublikového filmu je Zita Kabátová.

Podle mně však žije ještě Eva Gérová, zapomenutá jen proto, že se počátkem protektorátu vzdala filmové kariéry. V době cca 1936-39 hrála hlavní a titulní role ve více než deseti snímcích, z nichž mnohé se hrají v pamětnických cyklech doposud a jeden z nich (Otec Kondelík a ženich Vejvara, kde hrála Pepičku Kondelíkovou) má právem pevné místo v české filmové historii, míní Miroslav Turek.

V souvislosti se záměrem USA vybudovat v Brdech radarovou základnu by mne celkem zajímalo, jestli jsou na ministerstvu zahraničí lidé (analytici, diplomati prostě profesionálové nedosazeni na své pozice žádnou politickou stranou) mající na věc jiný názor, než má jejich šéf K. Schwarzenberg a kteří si dovolí pochybovat o bezpečnostních důvodech, které prezentuje Bushova administrativa, ptá se Jozef Valiašek

Poskytování almužny chudým lidem se na celém světě považuje za bohulibý skutek. Proč tedy žádají ottawské úřady občany města, aby svou štědrost omezili? Protože velká část obdarovaných nepotřebuje peníze k tomu, aby zahnala hlad nebo žízeň.

Prvotním impulsem byla iniciativa dlouholetého propagátora elektromobilismu v Čechách, Jaromíra Vegra, místo předsedy občanského sdružení a klubu Elektromobily, v této oblasti také našeho bývalého úspěšného reprezentanta na mezinárodních závodech, dnes rovněž v roli dovozce této techniky. A to s cílem oslovit obce a města s návrhem na zřízení veřejných přípojných bodů pro elektrickou mobilitu. Podobně jako tomu je především v německy mluvících regionech Evropy, kde podobná síť v počtu několika set stanic již existuje, např. systém "Park&Charge". Jako první a nepraktičtěji se z oslovených k nabídce postavila rada města Desná v Jizerských horách, potažmo v osobě pana starosty Marka Pietera.

Toto moje poslední perfomance na "Mobius Annual Party" v Bostonu, projevující mou vděčnost Američanům, že postupně osvobozují celý svět, píše Milan Kohout.

< Text zní: CELOSVĚTOVÁ SLUŽBA PRO LÍBÁNÍ AMERICKÝCH PRDELÍ. Pokud jste se narodili v USA, máte právo vstoupit a já vám políbím prdel.

Skupina žen z amerického státu Ohio vyzvala v únoru t.r. všechny ženy z celého světa, aby se připojily k tomuto prohlášení:

Svůj souhlas s prohlášením mají vyjádřit tím, že v neděli 13. května (kdy se v severní Americe slaví svátek matek) budou stát pět minut od 13. hodin místního času v úplné tichosti na nějakém vhodném veřejném místě (např. místní park, škola). Vyzývatelky prosí, aby sebou účastnice vzaly i muže, na nichž jim záleží, a navrhují, aby začátek a konec této akce byl oznámen cinkáním zvonky. Doufají, že tato symbolická akce by mohla sloužit jako začátek dialogu o tom jak změnit svět k lepšímu: "Během těch pěti minut ticha myslete prosím na to, co vy osobně a co my všichni kolektivně můžeme udělat pro to, abychom takový svět vytvořili. Po skončení této akce doufáme, ze spolu s vám blízkými lidmi začnete dialog o tom jak můžeme uskutečnit náš sen."

Na rozhlasové stanici ČRo 6 jsem 30. dubna večer slyšel neuvěřitelnou, ale pro oficiální média přímo modelovou podpásovku, jež se ovšem tvářila jako zasvěcená zpráva:

Občanská iniciativa proti základnám (a tedy i proti radaru) je prý podporována KSČM, komunistickou mládeží, Socialistickou solidaritou... a takto pokračoval výčet levicových skupin a skupinek, až skončil tím, že ji podporují také "Vojáci proti válce", tedy organizace sdružující bývalé vysoké důstojníky socialistické armády. Doplněno to bylo sdělením, že jedním ze tří představitelů iniciativy je bývalý agent StB. Vzápětí následoval vstup jakéhosi "politologa z Brna", který sdělení uzavřel, že marginální extrémistické organizace se snaží získávat tímto způsobem širší společenskou podporu, kterou si od tématu cizích základen na našem území slibují...

Dokonale konstruovaná, svou rafinovaností přímo studenoválečnická desinformace! Je přece známo, že přes 70 % občanů je proti radaru.

(Komu vadí nehorázné zneužívání peněz českých daňových poplatníků ve veřejnoprávních médiích k podpoře zájmů cizí mocnosti, nechť napíše stížnost Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Věcně uveďte citaci, kdy a kde česká elektronická média (týká se i komerčních médií) porušila zákon vysíláním zkreslených či nevyvážených informací. Stížnost pošlete na adresu info@rrtv.cz. Stránky Rady jsou ZDE)

V březnu 2007 přispělo celkem 110 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 17,722.82 Kč . Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31.3. 2007 částku 259,913.58 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffaisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raffaisen Bance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raffaisen Banky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

V Britských listech vyšel minulý týden článek Milana Špinky "Antifašismus -- nástroj novodobé inkvizice".

Panu Špinkovy vadí nadužívání v současné době nepřesně definovaného a stále se rozšiřujícího pojmu fašismus v mediálním diskursu, kde tato nálepka slouží k vyloučení takto označených názorů nebo postojů jako legitimních a k ostrakizaci nositelů těchto názorů, píše Vladimír Neckář. Zároveň neuvádí ani jeden příklad, takže není jasné zda tím myslí používaní termínu islamofascism pro teroristy kteří spáchali útoky z 11. září (a následně některé další teroristické útoky na Bali, v Madridu, Londýně, Beslanu) některými obhájci americké administrativy, nebo kritiky fundamentalistického islámu.