Je známo z vědeckých studií života psů, myší, droždí, jepic a červů zvaných hlístnice už 70 let, že snížení počtu kalorií o 60 procent, pokud je udržována zdravá strava, obsahující všechny výživné látky, vede pravidelně k prodloužení života až o 40 procent.

Tento omezený stravovací režim také snižuje riziko rakoviny, cukrovky a kardiovaskulárních chorob a výrazně zpomaluje stárnutí mozkového a nervového systému.

I když někteří lidé už dnes dodržují tuto striktní dietu a experimenty s primáty potvrzují, že dieta u nich prodlužuje život, dosud není jasné, zda omezování potravy bude mít tytéž důsledky u lidí.

Nyní však objevili vědci na Salk Institutu pro biologické vědy v Kalifornii klíčový gen v červu hlistnice, který je spojnicí mezi snížením počtu konzumovaných kalorií a prodloužení života. Domnívají se, že získali vysvětlení, proč trvalý hlad prodlužuje dlouhověkost.

Tím, že se jim zřejmě podařilo objevit tuto "cestu k dlouhověkosti", se otevírají dveře pro vznik léků, které budou schopny napodobovat důsledky omezování kalorií a měly by umožnit lidem využít zdravotního prospěchu z těchto důsledků, aniž by museli hladovět.

V článku, který tento týden vyšel v časopise Nature, ukazuje profesor Andrew Dillian a kolegové, že čím větší počty genů nazvaných pha-4 se vyskytovaly v těle hlístnice, tím více byl prodloužen červův život. Podrobnější výzkum ukázal, že tento gen dokáže zvýšit koncentraci bílkovin zvaných SODs (superoxidová dismutáza), které odstraňují volné radikály, škodlivé chemické látky, spojované se stárnutím.

Lidské tělo má tři geny, které jsou "velmi podobné" červímu genu pha-4. Vědci nyní budou zkoumat, zda tyto lidské geny reagují stejně jako pha-4.

Podrobnosti v angličtině ZDE