Paralela mezi Napoleonem III, Castrem a Havlem je tato: Napoleon III. využil ke svému vzestupu dělnické hnutí, Castro hnutí občansko-demokratické, oba skončili jako diktátoři a se svými dřívějšími podporovateli řádně zatočili. Havel využil prostředí českého undergroundu, Charta byla reakcí na represe proti němu. Dnes je Havel zastáncem takového typu establishmentu, kterého se underground štítíl a štítí. (Nejsem příznivcem undergroundu, jak by mi mohl Cvek vzápětí podsunout). Formát Havlovy přeměny z "mladého revolucionáře na starého dvorního radu" (Goethe), je ovšem přiměřený významu jeho prostředí i jeho osobnosti, tedy malý. Podpisy jsem sbíral z principu, nikoli kvůli osobě, takže nemám čeho litovat, kromě té osoby.

Obviňování z komplotu s komunisty má v Čechách tradici. Pokud má někdo názor odlišný od vládního a stejný, jako komunisté, je komunista. To je kouzelný vzorec, který použili na Šaldu i na Černého. Jistý jeho spolubojovník z občanského odboje to dokonce při výslechu hlásil i gestapu: Ich hatte ihn immer fuer einen Kommunisten gehalten... (Viz Černý, Paměti II), píše František Řezáč, Plzeň.