"Pokud brzy nezačneme jednat - a to velmi rychle - Země bude díky námi vyvolané změně podnebí vypadat zcela jinak," říká Stephanie Tunmoreová, vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace International. Nejnovější zpráva IPCC jednoduše ukazuje, že nemáme času nazbyt. Klimatická změna již ovlivňuje životy miliónů lidí, ekosystémy a rostlinné i živočišné druhy ve všech částech světa. Pokud neprodleně neomezíme emise oxidu uhličitého, změna povede k ještě větším a zhoubnějším následkům. Šlo by například o nedostatek vody pro milióny lidí, výrazný úbytek počtu rostlinných a živočišných druhů, sucho, stoupání hladiny moří, silnější bouře, povodně - a také rozšíření hladu zapříčiněné poklesem výnosů v zemědělství nejchudších zemí [hlavní závěry zprávy -- viz poznámka (2)]. V únorové zprávě nazvané Klimatická změna 2007: Fyzikální základy (3) IPCC vyjádřil více než devadesátiprocentní jistotu o tom, že oteplování planety pozorované během posledního půlstoletí je z největší části způsobeno lidskou činností. Nová zpráva obsahuje více detailů, dokumentuje dopady rostoucích teplot na obyvatele i ekosystémy a ukazuje různé scénáře budoucího vývoje.

"Dobrá zpráva je, že ještě stále můžeme něco dělat," říká Jan Rovenský, vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace ČR. "Výzva, kterou zpráva IPCC přináší, se významně týká také České republiky, která má v EU čtvrté největší emise CO2 na obyvatele, a to zejména v důsledku spalování uhlí. Také na našem území hrozí sucha snižující kvalitu a dostupnost vody, velké požáry a extrémní klimatické jevy, stejně jako šíření některých exotických chorob. Měli bychom si tedy uvědomit, že opatření, jako jsou územní ekologické limity těžby hnědého uhlí v Severních Čechách, nechrání jen místní obyvatele, ale všechny občany České republiky," upozornil Rovenský. "Po zveřejnění zprávy je možnost, že bychom i nadále seděli se založenýma rukama, prakticky vyloučena," doplnila Tunmoreová.

Greenpeace požaduje, aby od roku 2020 emise oxidu uhličitého dále nerostly a aby poté ve srovnání s úrovní z roku 1990 klesly nejméně o 50%. K úplné eliminaci emisí z fosilních paliv by mělo dojít před koncem století.

Vlády by měly zahájit jednání o těchto cílech na listopadovém summitu ministrů v rámci Komise OSN pro klimatické změny (UNFCCC) na Bali. Jednání by bylo třeba uzavřít před koncem roku 2009, aby bylo zajištěno pokračování procesu zahájeného Kjótským protokolem.

(1) Pozdě v noci na 6. dubna, po takřka dvaadvacetihodinovém jednání, si Saúdská Arábie, Čína a Rusko vynutily odstranění klíčové pasáže popisující důsledky globálního oteplování z hlavního shrnutí. Ze zprávy tedy vypadl graf znázorňující dopady emisí vzniklých spalováním fosilních paliv na globální oteplování. Tento čin byl jedním z významných členů panelů veřejně označen za "akt vědeckého vandalismu". Bez grafu totiž tabulka znázorňující předpovídané důsledky oteplování postrádá potřebný kontext a je špatně srozumitelná.

Čína a Saúdská Arábie si také vymohly oslabení jednoho z hlavních závěrů ohledně dopadu současného oteplení na přírodní systémy. Původní závěr zněl takto:

"Na základě pozorování provedených na všech kontinentech a ve větší části oceánů existuje (velmi) vysoká míra jistoty o tom, že řada přírodních systémů je ovlivněna klimatickými změnami místního charakteru, zejména zvýšením teploty."

Čína a Saúdská Arábie trvaly na odstranění výrazu "velmi", ačkoliv jistota závěru překračuje hodnotu 99.9%. Uvedený zásah do textu byl proveden navzdory zásadním vědeckým námitkám autorů zprávy.

Greenpeace prohlásilo, že podobný zásah nemá v dosavadních dějinách panelu od roku 1988 obdoby a šlo o zásah nedobrý a škodlivý.

(2) Mezi nejdůležitější zjištění obsažená ve zprávě patří:

Změna klimatu pravděpodobně způsobí největší pokles počtu rostlinných a živočišných druhů během příštích 60 -- 70 let. Již je zdokumentováno vymírání některých druhů žab, jde však jen o vrcholek ledovce. Riziko je výrazně větší než v případě pěti dosavadních největších vymírání v dějinách Země. Během příštích desetiletí vzroste počet lidí ohrožených nedostatkem vody z desítek miliónů na miliardy. Zpráva předpovídá postupné zhoršování dostupnosti vody v Indii a dalších částech Jižní Asie a Afriky: Nejchudší části světa budou zasaženy nejhůře, avšak bohaté země jako například Austrálie a státy jižní Evropy jsou také v první linii ohrožení.

Zpráva dále předpovídá pokles kapacity zemědělské výroby v zemích postižených chronickým hladem, který způsobí další zhoršení situace a znemožní dosáhnout podstatných zlepšení. Během několika desetiletí patrně budeme svědky poklesu výnosů pšenice, kukuřice a rýže v Indii a v Číně. V Africe hrozí kvůli suchu hlad a masová migrace obyvatelstva.

Mizení ledovců v Asii, Latinské Americe a Evropě způsobí v mnoha částech světa zhoršení dostupnosti vody stejně jako zvýší riziko zaplavení horských oblastí vodou z ledovcových jezer.

Mnoho lidí v deltách asijských řek (Ganga-Brahmaputra v Bangladéši, Zhujiang v Číně) bude ohroženo zvyšováním mořské hladiny, zesílením bouří a povodněmi. Oteplení přesahující hodnotu jednoho stupně Celsia může během několika staletí způsobit mnohametrové zvýšení hladiny světových oceánů v důsledku částečného nebo úplného roztátí grónského a západoantarktického kontinentálního ledovce. Emise vypuštěné během několika příštích desetiletí by mohly způsobit velké vysídlování pobřežních oblastí.

(3) Viz Summary for policymakers ZDE