O dosluhujícím britském premiérovi je známo, že o sobě snil jako o jednom z nejzasloužilejších britských předsedů vlád, který při odchodu z funkce zanechá po sobě význačný politický odkaz. Tato touha Tonyho Blaira se sotva naplní. Symbolem jeho působení v čele britské vlády zřejmě již navždy zůstane nelegální invaze do Iráku provedená pod taktovkou bezohledného amerického prezidenta George W. Bushe a končící smrtí a utrpením milionů.

tisková zpráva

Iniciativa Ne základnám pořádá v sobotu 26.května 2007, od 15.00 h na Václavském nám. v Praze celostátní demonstraci proti umístění radarové základny USA v České republice.

Demonstrace se zúčastní občané z celé ČR, hojně bude zastoupena oblast Brd, které se problém bezprostředně dotýká. Podporu demonstraci vyjádřily i obě opoziční strany a část Strany zelených, dále pak zástupci některých odborových svazů. Jako host na demonstraci vystoupí mimo jiné i známý režisér Zdeněk Troška.

Asi jste už slyšeli nebo četli o tom, že v Kunduzu zemřeli tři němečtí vojáci. První reakce na to u většiny Němců byla pocit velkého smutku, a to by snad platilo i pro politiky, kdyby meze nimi nebyl takový podivný člověk jako Oskar Lafontain, který je jedním z dvou předsedů frakce strany Levice v berlínském federálním parlamentě. Ten s úsměvem na rtech v diskusi o smrti těch vojáků v německé televizi ARD v neděli žádal, aby všichni němečtí vojáci okamžitě Afghánistán opustili.

Dlouhodobé vystavení se infekcím vede ke vzniku odolnosti zvané imunita. Člověk ve společenském prostoru, vystaven dlouhodobému kontaktu s lidmi a věcmi, je ohrožen získáním společenské imunity zvané lhostejnost. Tato společenská imunita má své vnější projevy, podle nichž lze lhostejného jedince bezpečně identifikovat. Jsou jimi nevšímavost, servilnost, bezzásadovost, nepálení si prstů, syndrom pštrosí hlavy a jiné, vyjevující se podle sociálního zařazení odolného jedince.

Dvacátého sedmého května uplyne 65 let od atentátu na Heydricha. Jedna z historických událostí připsaná českému odboji a na konto odporu Čechů proti Němcům.

Jak je v našem hodnocení historie obvyklé, většinou se věnujeme sami sobě a svému světodějnému významu. I když například známý film Atentát leccos naznačil, přece jen bych považoval za rozumné uvést některá fakta.

Reinhard Heydrich byl jedním z nejmocnějších pěti mužů Třetí říše. Ovládal bezpečnostní služny Sicherheitsdienst a tím řadu informací umožňujících manipulovat a vládnout. Držet moc. Vzhledem k jeho osobnostní povaze byl v rámci informací britské tajné služby MI 6 hodnocen jako potenciálně nejrizikovější nástupce Hitlera.

V pořadu Před polednem, který byl uveden na televizním okruhu Čt 24 po nekonečných provládních agitacích jak v otázce radarové základny, tak reformy veřejných financí, kterou coby ekonomický laik považuji za brutální atak na drtivou většinu české pracující veřejnosti, vystoupil sociolog a ekolog Jan Keller spolu s politologem Tomášem Jarmarou. Do výsostně středněproudých mediálních vod se tak propašovaly velice zajímavé postřehy těchto dvou osobností.

Moderátorka pořadu, uvyklá na omšelý konsensus při debatách na rozličná témata se "správnými hochy a děvčaty", zoufale lapala po vzduchu, aby rozdýchala poněkud vyhraněné názory obou pánů.

Po příletu na letiště možná jako první jazyk uslyšíte ruštinu. I letiště samotné a jeho okolí dává tušit to, co se člověk naučil cítit v době a na území bývalého sovětského bloku (rodilý Angličan to rozhodně stejně necítí). Taxikář před letištěm mluví se silným ruským přízvukem a když po příjezdu k hotelu svítí na taxametru sto kroons, řekne si o deset auro. Aktuální kurz je patnáct ku jedné. Je o deset stupňů celsia méně než v Praze a po nebi se honí šedivé mraky a odrážejí v sobě kus blízkého Baltu. Takhle nějak mohou vypadat první zážitky cizince v estonském Tallinnu.

Tak nám páni poslanci za vládní ODS Pleva a Bartoš vymysleli, jak na nedostatek vysokoškolsky vzdělaných učitelů. Někoho by mohlo napadnout, že chtějí otevřít nové pedagogické fakulty či přidat stávajícím i budoucím učitelům na platech, aby ze školství neutíkali. Omyl -- řešení je geniální a jednoduché -- učitel nemusí být vysokoškolsky vzdělán. A je to! Vysokoškoláků ve školství netřeba, stačí kdokoli s maturitou. Při dnešní inflaci maturit tedy kdokoli. A zdůvodnění -- ve školách přece učí mnoho nekvalifikovaných lidí, kteří podle školského zákona (č. 19/2004 Sb.,) a zákona o pedagogických pracovnících (č. 563/2004 Sb.) musí do roku 2008 buďto začít studovat vysokou školu s příslušným odborným zaměřením, nebo ze školství odejít.

Znali jsme jen aroganci moci, dnes ještě přibývá moc arogance.

Odpověď panu Zeklovi.

Představa, že nerozhodný výsledek voleb odráží rozdělení národa na dvě stejné poloviny, z nichž jedna by díky zavedení většinového systému ovládala druhou, je nesmysl. Rozhodnutí ve volbách přinášejí ti, kdo jsou dlouho nerozhodnutí, kdo svůj názor mění, a to třeba i během období, kdy vládne strana, již volili. Navíc volební systém je vždy jakýsi nástroj, jímž je vždy možno manipulovat (kdyby např. loňské volby probíhaly podle starého poměrného systému, dnešní vládní koalice by měla ve Sněmovně většinu několika poslanců) a o žádném nelze říci, že je "spravedlivý", že obráží názory voličů. Lze však říci, že demokracie nejen anglosaského typu (nejstarší a nejstabilnější demokracie vůbec), nýbrž i demokracie německá, francouzská, španělská a skandinávská stojí na systému dvou dominantních politických bloků, které spolu soutěží o přízeň voličů.

Článek "Americké bestsellery, Ježíš a zabíjení všech nevěřících" od Grega Evanse, publikovaný nedávno v BL, otevřel zajímavé téma, které by nemělo zapadnout v proudu stále nových a nových aktuálních informací zde každodenně publikovaných.

V sekulárním Česku se většinová společnost o náboženské otázky nezajímá buď vůbec nebo jen okrajové a i křesťanství, v této zeměpisné oblasti tradiční, je vnímáno jako v podstatě uzavřená záležitost minulosti. Americký konzervativně křesťanský fundamentalismus stejně jako fundamentalismus islámský je pro našince něco zcela vzdáleného, co sice může zdejší prostor a náš život nějakým způsobem ovlivnit, ale v zásadě to zůstává za hranicemi naší republiky.

Dovolte mi tuto sladkou nevědomost trochu narušit.

Globální emise kysličníku uhličitého vzrostly v letech 2000-2004 rychleji než v předpovědích nejhoršího možného scénáře, obsaženého v letošních zprávách OSN o podnebných změných. Vyplývá to z nového výzkumu.

Vzrůst emisí CO2 za první čtyři roky tohoto století je také vyšší než v devadesátých letech - o 3.1% v letech 2000-2004, zatímco v devadesátých letech to bylo v průměru jen 1.1% ročně.

Americký prezident Bush dal iráckému parlamentu ultimatum, abych do 31. května schválil nový zákon o ropě, který by dal multinárodním ropným společnostem takovou kontrolu nad iráckou ropou, jaká nemá obdoby. Nyní se tedy ukazuje, oč vlastně šlo při této akci, která měla údajně přinést Iráku svobodu a demokracii. Nyní přišla doba účtování, při níž se ukazuje cena - všechna ropa Iráku. Za této situace se obrací americká mírová organizace Avaaz Foundation (http://www.Avaaz.org) na občany celého světa se žádostí o podporu iráckého obyvatelstva, aby mu bylo zachováno jeho ropné bohatství.

Pan Bláha je velmi konzistentní ve svých názorech. Stejně jako o zdravotnictví uvažuje z pohledu zdravého, tak o nakupování uvažuje z pohledu zaměstnaného, bydlícího a hygienu dodržujícího člověka. Nejsme všichni takoví. Někteří jsou nemocní, někteří bez práce a bydlení, někteří bez koupelny.

Myslím, že nejde ani moc o právo, ale o spravedlnost, a tyto dvě entity mají jenom občas tendenci se potkat.

Pana Bláhu mohu ujistit, že i ten nejtragičtější bezdomovec má skutečně daleko k tomu s čím se běžně, denně potkává zdravotní personál. Obchod je práce s lidmi a lidé jsou někdy krásní, mladí voňaví a někdy staří, s pokakanou košilí a nevonící. Tak to je.

Nevím jestli pan Bláha vlastní obchod, nicméně jsem trochu přesvědčen, že majitel obchodu by nákupu bezdomovce nebránil. To o co jde - a ne zcela nepodobné i jiným institucím... - je to, že pan "ochranka" není třídící důstojník obvaziště, ale ten, kdo má chránit zákazníky před kapsáři a obtěžujícími lidmi a zboží před ukradením.

Asi mu to někdo neřekl a v tom bych viděl meritum příspěvku pana Víta. Totiž, že "siloví" pracovníci nejsou od toho aby lidi "prudili a buzerovali", ale aby jim pomáhali a chránili je. A to nejenom v obchodech!

Minulou neděli zemřel filmový režisér Pavel Hobl, autor klasických českých filmů Máte doma lva? aTřicet panen a Pythagoras.

Před dvěma lety jsme s ním publikovali rozhovor ZDE. Čest jeho památce!

Kauza amerického radaru v Česku začíná připomínat (tragi)komedii či ještě lépe frašku.

Vládní představitelé (odpovědní lidu) s drzými čely a předsunutými čelistmi sebevědomě vyhlašují svou vůli umístit základnu na našem území (Prostě to uděláme!), zatímco "obyčejní občané", tedy lid této země ( z Ústavy zdroj vší moci politiků) nesměle špitají své "racionální argumenty", proč zde Američany nechtějí. Při poslední návštěvě Topolánka s Parkanovou po Brdech to došlo již tak daleko, že český premiér při "diskusi" v Borovnu přítomné občany hned zkraje urazil ("Kde jste byli v roce 1968, když nás obsazovali Rusové?"), a pak dokonce v reakci na dotaz občanky zpochybňující údajnou neškodnost radaru vypustil z úst neuvěřitelně arogantní větu ("Všude umírají lidé").

Občané si přítomné urážky nechali líbit.

Když jsem před týdnem psal pro Britské listy článek o otaznících v kauze Rostislava Roztočila, věděl jsem, že se v nejbližších dnech bude znova rozhodovat o jeho propuštění z vazby. Výsledek jsem ovšem nemohl předjímat. Jeho zpráva o opuštění věznice v odpoledních hodinách dne 18. května 2007 ukončila nejistotu. Jeho návrat na svobodu je vhodnou příležitostí k ohlédnutí za průběhem úsilí obhajoby, spolku Šalamoun a Roztočilova přítele Václava Procházky o jeho vyproštění z nesmyslné vazby.

(Autor je členem Spolku Šalamoun.)

Ezechiel 18,1-32

Vás chci nyní poprosit, abyste společně se mnou vzpomněli na mého otce, který zahynul v Terezíně, na mého bratra, který zahynul v Osvětimi, na mou ženu, která nechala svůj mladý život Bergen-Belsenu. Neočekávejte však ode mne slova nenávisti. Ostatně, koho bych měl nenávidět? Znal jsem pouze oběti, neznám však pachatele. Alespoň je neznám osobně - a obviňovat někoho neosobně, kolektivně, to striktně odmítám. Neexistuje žádná kolektivní vina. A věřte mi, že to neříkám poprvé. Tvrdil jsem to odprvního dne svého osvobození z koncentračního tábora.Tolik budiž řečeno těm, kdož věří, že člověk musí mít pocit viny nebo že se má přinejmenším stydět za věc, kterou neudělal ani nepřipustil on sám, nýbrž kterou způsobili jeho rodiče nebo dokonce prarodiče".

Viktor Emanuel Frankl

Autor našeho biblického textu Ezechiel byl jako jeruzalémský kněz odveden do Babylónie při první deportaci r. 597 před Kristem a prožil tam pád Jeruzaléma a zničení chrámu v roce 586. Babylónské zajetí bylo  nejkritičtějším obdobím izraelských dějin a muselo být děsivým šokem pro víru a identitu Izraelitů.

V dubnu 2007 přispělo celkem 97 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 18, 437.07 Kč . Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 30.4. 2007 částku 255 292.76 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.