Namísto prosazování této myšlenky nyní, kdy hrozba útoku dalekonosnými střelami z Blízkého východu vůbec není akutní, by bylo lepší dovolit novému americkému prezidentu a novému ruskému prezidentu - Vladimír Putin už nemůže příští rok kandidovat - aby se k této věci znovu vrátili v letech 2009 nebo 2010.

Plán na stavbu americké raketové obrany v Polsku a v České republice se rychle stávají nejzávažnější evropskou bezpečnostní debatou. Spojené státy se snaží přesvědčit Rusko, že nechce obnovit studenou válku, nabízí ruským výzvědným službám podrobné informace o schopnostech tohoto systému a chce poskytnout Moskvě okamžitě data, která radar zjistí.

Rusko projevuje proti tomuto systému přesto odpor. Putin dokonce pohrozil, že zruší podpis Ruska pod smlouvou o omezení konvenčních sil v Evropě, pokud Amerika tento plán realizuje.

Mnoho členských zemí NATO obecně myšlenku raketové obrany podporuje. Avšak tyto země se diví, proč se Washington rozhodl tento plán realizovat prostřednictvím samostatného vyjednávání pouze s Polskem a s Českou republikou - s dvěma novými, malými členy aliance - vzhledem k tomu, že by raketová obrana mohla mít význam pro celou alianci

Vážnější otázkou je, proč Spojené státy tolik spěchají s realizací tohoto projektu, vzhledem k tomu, jak je technologicky problematický. 10 antiraket by teoreticky mohlo zlikvidovat jen deset střel a ve skutečnosti by pravděpodobně zlikvidovaly asi jen dvě. Vzhledem k tou, jak krátký čas by byl k dispozici pro likvidaci rakety vystřelené z Blízkého východu - méně než 20 minut - museli bychom pravděpodobně odpálit najednou několik raket, aby se zničila jediná hlavice, protože nebude čas na ověření, zda první antiraketa vystřelenou raketu skutečně zničila.

Kromě toho všichni známe problémy, které měla americká armáda při testování tichomořského raketového štítu a antirakety ve Střední Evropě budou založeny částečně na jiné a ještě méně prozkoušené technologii.

Je pravda, že ruské námitky nejsou ze strategického hlediska oprávněné. Rusko má několik tisíc balistických raket, takže v nepředstavitelném případě jaderné války mezi Ruskem a Západem by středoevropský obranný systém byl naprosto k ničemu.

Ale faktem je, že Rusko proti plánu na americkou raketovou obranu protestuje, mnoho našich evropských spojenců je nervózních a celý projekt zřejmě jen potvrdí globální pověst Spojených států jako přehnaně zmilitarizované supervelmoci, která chce jednat na vlastní pěst. Každé význané rozhodnutí vybudovat nový obranný systém musí toto vnímání uznat a zabudovat ho do strategických a diplomatických úvah.

Zdravý rozum velí, že není důvodu spěchat, aby se protiraketový systém začal stavět na evropské půdě v posledních 20 měsících prezidentského úřadu George Bushe. Pokud Bush chce učinit stavbu třetího obranného sila součástí svého dědictví, může k tomu pořád ještě přispět - nechť zorganizuje řádný oficiální proces v rámci NATO, kdy by se tento nápad prostudoval, a nechť poskytne v debatě o této věci naším spojencům více rozhodovacích pravomocí. Nejenže by to rozptýlilo jejich obavy, ale poskytlo by to Pentagonu více času ty antirakety prozkoušet.

Měli bychom také začlenit do diskusí Rusko. Ne, Moskva by neměla mít v této věci veto. Ale její názor je důležitý, zejména vzhledem k tomu, že dobrá diplomacie by mohla Rusko proměnit ve stoupence tohoto plánu. To, že se Putin nenechal v této věci přesvědčit, neznamená, že se nenechá přesvědčit jeho nástupce.

Příští americký prezident, ať je to Demokrat nebo Republikán, bude mít daleko menší břemeno, než jaké nese Bush, a bude pro něj zřejmě jednodušší přesvědčit Evropany, aby raketovou obranu přijali. Vzhledem k tomu, jak pomalu hrozba v této věci vzniká, a jak pomalu se vyvíjí naše technologie, je toto zjevně typickým případem, kdy by se zbrklým jednáním dalo všechno zkazit. Musíme si uvědomit, jak připomněl ministr obrany Robert Gates letos v zimě Putinovi, že "Jedna studená válka docela stačila."

Kompletní článek v angličtině ZDE