Odpuzující vzhled a zápach je například odnepaměti explicitně uveden v přepravních podmínkách pražské MHD jako kvalifikace pro vyloučení z přepravy, aniž by se nad tím někdo kdy pozastavoval. Ať už tedy šerlok projevil slepou poslušnost nebo nadstandardní invenci - věřím že provozovatel SOUKROMÉHO obchodu má mít právo nepouštět do obchodu lidi, kteří jsou druhým odporní a bránili by jim v nákupu. Kdo se kdy prošel pražským "sherwoodem" před Hlavním nádraží - jistě ví o čem mluvím, jaké pocity vzbuzuje nutnost POUZE PROJÍT na vlak skrz dav otrhaných a intenzivně páchnoucích vagabundů, obklopených odpadky a vlastními výkaly.

Zatřetí pan Vít jako obvykle vytrhne z kontextu zlomek informace, na tom postaví dojemný příběh a drnčí jako kolovrátek. Zdalipak se toho bezdomovce zeptal, jestli v tom obchodě předtím nekradl? Nežebral a neobtěžoval nakupující? Nechodí tam pravidelně na záchod a nepoužívá zdarma umyvadlo jako koupelny - nebo naopak nepoužívá coby záchodu roh prodejny? Neusnul (v případné opilosti) opakovaně na vnitřní lavičce přes den, blokuje místo určené nakupujícím k odpočinutí, páchna široko daleko? Nikdy se tam nepoblil, nepomočil a neztropil výtržnost?

Nikdy se nepokusil nakupovat bez peněz, loudit zbytky a vybírat odpadkové koše? To všechno jsem, už opakovaně viděl a zažil - a míním že majitel obchodu nemá povinnost to strpět donekonečna.

Skutečně jen a pouze pro skutečnost, že kdosi byl dojemně neučesaný - a poprvé v životě přišel do krámu kde nikdy nebyl, a šerlok ho jen kvůli tomu nepustil koupit si sekanou? Dovolte abych si zdvořile odplivl, takovou pitomost bych nevěřil ani vlastní manželce. Mimochodem - jestli ten bezdomovec měl na tři rohlíky a sekanou - měl mu pan Vít koupit jen ty tři rohlíky, a namísto sekané Mladou Frontu. V ní najde bezdomovec denně několik desítek nabídek zaměstnání dělmnických profesí i s ubytováním na ubytovně - a již od zítra nemusí být nepracující bezdomovec.

Nikoli tedy zabíjejme chudé, pane Víte - ale ať chudí pracují, aby byli bohatší a měli kde bydlet. V Česku je (mimo mnoha jinýh pracovních příležitostí) na půl milionu Ukrajinců, pracujících v dělnických profesích a bydlících na ubytovnách - asi to tedy jde, když se chce. Ani se nemusí mluvit česky. Žejo?