Bezpochyby se jedná o antény, které mají být součástmi radarů, komunikačních systémů velení a řízení, družicového spojení, ad., které systém potřebuje ke své činnosti.

Za předpokladu, že sektor elektronického snímání radaru XBR je 13° a hlavní svazek má být směrován 2° nad horizont, pak úhel mezi raketou a antiraketou může být až 10krát větší než rozsah elektronického snímání. Z toho vyplývá, že je technicky nemožné, aby zejména v počáteční fázi sledoval nepřátelskou raketu a současně sledoval a naváděl antiraketu - nemůže se totiž "dívat přímým směrem na raketu a zároveň za svá záda na antiraketu". To by platilo až po dostatečném přiblížení obou objektů. I kdyby radar využil maximální možný rozsah snímání 50°, na situaci by se zásadně nic nezměnilo, jen by se výrazně snížila přesnost zaměřování obou cílů, která se zhoršuje při maximálním vychýlení svazku od podélné osy v průběhu elektronického snímání do boků.

Radarovou anténou sice lze vzhledem k otočné základně pohybovat v rozsahu 356° horizontálně a 90° vertikálně tak, aby během letu sledovala pohybující se objekt. Ale rychle otáčet s kolosem o hmotnosti uvedených 341 tun sem a tam (raketa-antiraketa), je rovněž technicky nemožné. Z toho vyplývá jediné - základna musí začleňovat minimálně ještě jeden další radar, který by zajistil sledování a navádění antiraket z Polska. Výstavbu dalšího menšího radaru obecně před časem oznámil i ředitel MDA, generál Henry Obering, avšak bez bližšího vysvětlení. Vzdálenost z Brd do polského Debrzna, kde má být základna s antiraketami, dosahuje přímou čarou téměř 500 km a zatím nikoho nezneklidňuje fakt, že spojnice míří přes Prahu. Vše tedy nasvědčuje tomu, že XBR radar v Brdech nebude "sám voják v poli". Potvrzuje to i vyjádření poslance Sedi, který uvedl, že v tomto prostoru v okruhu 1 km by měl být vybudován ještě jeden radar a elektronická zařízení pro komunikaci a přenos dat. Ta by si přirozeně vyžádala další střežené bezpečnostní zóny, podobně jako kolem XBR radaru, takže celkový zastavěný prostor by byl pravděpodobně větší, než oficiálně uváděných 30 ha, odhadem desetinásobek, možná i víc.

Velkou neznámou v této souvislosti je tolik diskutovaná výkonová hustota v okolí, která ve vzdálenosti nad 5 km od radaru má být podle norem pro lidi bezpečná. Ale další elektronická zařízení budou rovněž zdrojem vyzařování, jejich celkový příkon má být dle vyjádření pana Sedi 2-3 megawatty, tzn. pro ostatní zařízení mimo radaru 1,8 megawattů. Při oficiálně uváděném středním výkonu vysílače XBR radaru (verze GBR-P) 170 kW a směrovosti plošné fázované antény okolo 60 dB pak lze dospět k tomu, že hodnota středního (trvalého) vyzářeného výkonu v ose hlavního svazku dosahuje řádově stovek GW * (úroveň potlačení bočních smyček anténní charakteristiky pochopitelně nepatří k veřejně dostupným údajům). Jak výkonný by měl být další radar, je zatím velkou neznámou.

Typ druhého radaru a jeho vyzářený výkon doposud jasně a srozumitelně nikdo nikdy nevysvětlil. Avšak na škodlivých vlivech v důsledku vyzařování se "podepíše" nejen XBR radar, ale logicky všechna vyzařující zařízení základny. Zcela jisté však je, škodlivé vlivy na životní prostředí a nežádoucí kmitočtová interference v důsledku působení soustavy několika zdrojů vyzařování budou výrazně horší, než v případě samotného XBR radaru. Zvažoval již někdo z našich odborníků tuto skutečnost? Těžko. Uvědomuji si závažnou skutečnost, že české veřejnosti doposud nikdo otevřeně nevysvětlil, jak má vlastně radarová základna vypadat, jakými technickými prostředky má být tvořena a jaký dopad má mít její provoz na blízké i vzdálené okolí a zejména na zdraví lidí. Kdo tedy po pravdě vysvětlí obyvatelům Trokavce a dalších obcí v regionu, co se na ně vlastně chystá?

Ono je asi jednodušší, když téměř všechno co je se základnou spojené, je tajné. A co je tajné, není pro veřejnost.

* Poznámka:

Střední (trvalý) vyzářený výkon v ose hlavního svazku (řádově stovek GW) představuje výkon, soustředěný výhradně do tenkého paprsku o šířce uváděných 0,18°, který má být směrován vždy jen "do nebe", tzn. že v žádném případě nemůže mít vliv na lidi v okolí radaru a objekty mimo hlavní osu vyzařování. Tím se vysvětluje oficiálně uváděný, až neuvěřitelný maximální dosah 6700 km, resp. 4000 km na typickou bojovou hlavici. Technologicky propracovaný XBR radar je pozoruhodný zejména svou extrémní směrovostí, dosahem a rozlišovací schopností. Největší podíl na tom má značná plocha plošné fázované antény, tvořená několika desetitisíci výkonných vysílacích/přijímacích modulů.