Pleseck se rozkládá na ploše 1762 km² . Z tohoto kosmodromu bylo vypuštěna i první československá družice Magion-1. Založen byl v roce 1960. Slouží jako první mateřská základna těžkých raket R7 a R7A -- Angara, vyvíjené v NPO Saljut - GKNPC Chruničeva s předpokládaným startem před rokem 2010-2015, která v budoucnu nahradí raketu Proton. Současně slouží pro starty družic na dráhy s velkým sklonem (přes 65°). Lze odtud vypouštět rakety Sojuz, Molnija, Zenit, Cyklon a Rokot. Raketa Rokot vznikla přestavbou dvoustupňové mezikontinentální rakety označované v kódu NATO SS-19. Pro komerční využití na mezinárodním trhu byla raketa pojmenována Rockot a vznikla společnost Eurockot spojením DaimlerChrysler Aerospace [51%] a Chruničevových závodů [49%]) se sídlem v německých Brémách. První komeční demonstrační start Rokot-Breeze (Commercial Demonstration Flight CDF) se uskutečnil 16. 5. 2000. Výstavba vypouštěcího komplexu pro nosné rakety Angara má stát 20 trilionů rublů a je plně závislá na finančních možnostech Ministerstva obrany Ruské federace a Ruské kosmické agentury.. První start z kosmodromu Pleseck proběhl 17. 3. 1966 raketou Kosmos 112.

Na základně Kapustin Jar se během studené války testovaly sand všechny systémy střel které SSSR měl - od německých A-4 , přes (V1)R-1, R-2, R-5, R-5M, R-11, R-12, R-13 , R-14, S-25 Berkut, V-300, C-75, C-125, C-300, křižující střely R-7 Burija, RT-1 rakety Kosmos 2, Kosmos 3M , K65M-R, K65M-RB5 pro komplex Buran. V únoru 1999 se zde testovaly rakety S-400 Triumf, nová generace protiraketových střel, ničící cíle letící až 4,8 km/s, což odpovídá balistickým střelám s doletem 3500 km. Rodina S-400 vznikla na základě komplexu S-300P, vybavené x-band radarem firmy Almaz na těžkém tahači. Parametry S-300PMU-2 má nový komplet předčít až dvounásobně, soudě podle slov Alexandra Lemanského z asociace Almaz pro ruskou agenturu RIA . První ruské vojenské jednotky byly vybaveny těmito střelami koncem února 2007, v létě jimi má být vybavana ochrana Moskvy.... Zajímá se o ně Irán. Na základě licence je pod označením Cheolmae-2 vyrábí i Jižní Korea. Radar produkuje od roku 2006 Samsung-Thales, jihokorejské joint venture Samsung Electronics a francouzské firmy Thales.

Na středoasijské rusko-americké šachovnici se ocitl ještě další dva kosmodromy, o kterých se téměř nic neví - Jasnyj a Krasněznamensk. I ty si nejspíše vyžadují americkou asymetrickou odpověď. Jasnyj se rozkládá v oblasti táhnoucí se od města Dombarovskij v Orenburské oblasti na východ a sever, podle kterého je někdy též označován. Je to raketová základna 13. Dombarovské divize strategických raket Strategických raketových vojsk RF (Raketnyje vojska strategičeskogo naznačenija RF) vyzbrojené 42 mezikontinentálními raketami typu SS-18 a R-36M-2 Topol (R-36MUTTH - RS-20B 1979-1983, R-36M2 - RS-20V (R-36MG) (15A18M)Vojvoda 1988 - 21.12. 2006), umístěnými v podzemních šachtách. Sídlí těsně u hranic s Kazachstánem. V letech 1966-1978 základna byla vybavena nosiči R-36 (8K67), v letech 1974-1984 nosiči R-36M (15A14), od roku 1979 R-36M UTTKh (15A18). Po roce 2000 byla raketová základna upravena tak, aby odtud mohly být vypouštěny konverzní nosné rakety typu Dnepr (SS-18 R-36M UTTKh) a od roku 2006 je využívána komerčně firmou Kosmotras a NPO InterCoS. V současnosti se zde experimentuje s projektem technologického demonstrátoru "nafukovací" stanice Bigelow Aerospace Genesis I a Genesis II. První kosmický start z podzemního sila se uskutečnil 12. 7. 2006. Ve hře jsou i nové generace ruských strategických satelitů - ať již komunikačních či navigačních (námořní komunikační a navigační Parus-Cikada, GPS Glonass, Molnija, Raduga, Gejzer, Strela3-Gonec) nebo zobrazujících (Kobalt, Don, Jenisej, Kometa, Neman či Arkon), případně družic, začleněných do systému včasné výstrahy (Oko, Kmo) či špionážních družic kategorie SIGINT (Celina2).

Krasněznamensk je testovací základna ICBM a IRBM nosičů (původně R-12, známé z karibské krize), dnes i taktických nukleárních S-300 a S-400, nacházející se v Kaliningradské oblasti (21°8' VD, 54°22' SŠ), poblíž "zakrytovo goroda" Znaměnsk 50 km od Kaliningradu.

Kosmodrom na ostrovu Omelek, součásti atolu Kwajalein v Tichém oceánu (9°2'54"SŠ 167°44'34"VD), využívá americká firma SpaceX pro vypouštění své komerční rakety Falcon-1.

Pokud vás něco napadne, co vám bude připadat dost šílené na to, aby to nebyla pravda, budete nejspíše pravdě blízko. Možná blíže, než si myslíte... Brdy-Pleseck=2170 km .

Některé z otázek generálu Zbořilovi

• složení radarové základny (konkrétní typy, počet radarů /frekvence, stř.výkon/ a dalších aktivních radiofrekvenčních prvků - DSCS terminály ap.) Kolik z toho prvků mikrovlnné radiace v jakém pásmu
• maximální efektivní impulzní výkon, vyzářený max. počtem T/R modulů antény radaru XBR na jednotlivých frekvencích
• Ostatní parametry signálu radaru XBR (počet prvků, další radiotech. parametry, min. úhel paprsku - ostrost)
• existance dalších radarů na základně (typ, frekvence, stř. výkon, maximální efektivní impulzní výkon)
• zdravotní omezení pro obsluhu, zdravotní omezení pro ostrahu, zdravotní omezení pro návštěvníky stávajícího vojenského prostoru, zdravotní omezení pro civilní obyvatelstvo do 50km (počet hodin, max. přípustná dávka, EMR zóny a EMR rizika, MPEL)
• Inovace radaru (kdy, v jakých parametrech, výsledné hodnoty) oproti původní instalaci XBR Kwajalein
• max. počet najednou lokalizovnaých cílů
• schopnost rušení radioelektronického provozu v jednotlivých pásmech při pohotovoztním režimu, při běžném provozu, při plném impulsním provozu (frekvence, vzdálenost v km, typ rušení, rozsah škod)
• riziko elektromagnetické interference (vzdálenost v km - hasicí přístroje, airbag, raketa na křídle letadla, vystřelovací sedadla pilota)
• schopnost aktivní elektromagnetické interference nestíněného zařízení (vzdálenost v km)
• schopnost aktivního zničení radioelektronického zařízení v letícím bojovém letounu F-16, označeném za nepřátelský objekt, impulsním plným výkonem (vzdálenost v km)

Zdroj: 2. 4. 2007 Š. Kotrba: Přestaňte se schovávat a přestaňte lhát, brigádní generále ! ZDE