My, kterým je více nežli 47, si vzpomeneme na první fotografie města, nejspíše v časopise Lidé a Země a filmové týdeníky, a později na film Muž z Ria" s Belmondem, a záběry z rozestavěného centra města Brasília. Slavíme to velkolepě po brazilsku, nebot jsme národ jižní a latinsko americký a chudí lidé se musí umět bavit aby mohli žít a musí se bavit, aby z nich jiní mohli žít. Na chudý lid tady totiž nemůže být taková přísnost jak by se chtělo, protože je zde silná levice a MST = Movimento dos Trabalhadores Rurais Sem Terra, neboli něco jako hnutí bezzemků, volně přeloženo, a dosud živé vzpomínky na křesťansko-vojenskou diktaturu a ve favelách, čtvrtích chudých moderní zbraně, které nemá ani vojenská policie, jak se svého času vyjádřil její šéf v Rio de Janeiro.

A ta chudina má méně co ztratit nežli ta policie. Umřít je ve favele nemoc z povolání pro některé; a zvyk pro jiné. Organizovaná kriminalita je pro vjerchušku jistě přijatelnější nežli organizovaný proletariát. Často bylo toho prvního používáno právě proti organizovanému proletariátu v dobách kdy to šlo. Nebo alespoň vyprovokovat válku uvnitř favel, nasměrovat chudé proti chudým a především odvrátit je od jejich skutečného nepřítele. Aspoň se to tak říká. Odjakživa. Ale může se to vymknout z rukou.

Vojenská diktatura v Brazílii umísťovala ve vězeňských celách vždy 5 politických vězňů na 50 - 60 a více kriminálních, doufala, že ti kriminální doplní týrání při výsleších, a zlomí politické. Stalo se něco jiného.Ti političtí získali respekt a dominovali věznicím, učili vězně a tak vzniklo Comando vermelho - Rudé komando s heslem Mír, Spravedlnost, Svoboda, dnes už je to také jinak, ale ve favelách stále existuje solidarita, organizovaný zločin pomáhá chudým a ti s nimi sympatizují. Brasilia je město šťastnější a výročí jeho založení je svátek pro všechny. Blahopřeji Vám k němu.

V centru města bylo pochopitelně brazilsky živo, lidé z celé Brazilie, nekonečný průvod jezdců a jezdkyň ze všech brazilských států s vlajkami, na koních a býcích různých tvarů v Česku nevídaných.Tedy hlavně ti býci, i když o těch jezdkyních by se to dalo říci také, neboť v Brazilii jsou tři druhy žen 1/ pěkné 2/ krásné a 3 / tchyně, k popukání, co ?! Ten "vtip" se v 19. století nějak dostal z Brazilie do českých Humoristických listů, a to se tehdy vlastenci Na Vikárce nasmáli!

A spousta kovbojů, gauchos, mezi nimi vojenská jízdní policie i brazilští dragouni, ti zcela prozaicky v maskáčích, jezdecké kluby, a ostatní jim podobní.

Jak známo, město založil president českého původu Juscelino Kubitschek, ten je zde pohřben, je zde jeho muzeum, pomník, most, a snad v každém městě nějaká ulice atd. Prošel jsem celou Esplanade a náměstí, kde jsou všechna ministerstva pěkně v řadě jedno za druhým, katedrála, Muzeum, Národní divadlo, Kongres a na konci presidentský úřad Palácio do Planalto, prosklená budova, kde stojí na stráži dva vojáčci v uniformách z 19. stol. a po chodníku přechází jeden policista.

Vlajka vlála, tak jsem předpokládal, že president Inacio Luíz da Silva - i oficiálně zvaný Lula, muž kdysi legendární a charismatický, dnes působící trochu bezbarvě, je v práci.Ale na parkovišti vedle úřadu, kde je nápis sdělující, že se jedná o soukromé parkoviště pouze pro Presidenção, byla pouze dvě auta, která nevypadala na presidentská, neboť byla nová, a žádný hlídač. Ostatně byla sobota a svátek..

Člověk si občas připadá jako v San Marinu nebo Lichtenštejnsku, a ne v téměř dvěstěmilionové zemi. A to je moc dobře. Ale Lula je ted ne dost chladný k Bushovi, který před pár lety zde býval na plakátech s hitlerovským knírkem, a ne dost přátelský k Moralesovi. Ale třeba je jen dvakrát chytrý. Jeho sídlo Palácio Alvorada, je také taková prosklená budova, tedy žádný palác to není - a první sídlo presidenta J.K, Catetinho, nyní museum, byl vlastně takový nějaký větší mobile home. Presidenti zde rozhodně rozmazlovaní nejsou.

A po Bushovi k nám zase zavítá papež pod záminkou kanonizace prvního svatého této největší katolické země. Předchozí papež, výkonný velkovýrobce svatých, sice dokázal dát na trh více svatých nežli všichni předchůdci za celou historii katolické církve, včetně svatých výrazně politických ( a svatořečit vrchního kuráta chorvatské fašistické organizace Ustaša), ale brazilského svatého nestihl. Tak se Brazilie po 500 letech dočká.