10. 10. 2006
Brazílie: Jsme zase u geniálního GramscihoTakže česká masmédia prý volby v Brazílii téměř zcela "zasklila". Nesvědčí to o neúměrně vysoké úrovni žurnalistiky ani znalosti politické abecedy, ale o tom už Britských listech něco bylo. Občas byla i komolena jména prezidentských kandidátů. Kandidátů na prezidenta bylo ve skutečnosti šest, ale jen dva měli šanci. Luiz Inácio Lula da Silva a Geraldo Alckmin . Čtyři další - Heloísa Helena, Cristovam Buarque, José Maria Eymael a Luciano Bivar nikoliv. Seznam prezidentských kandidátů ZDE Brazílie v Česku je prostě země neznámá. Neznámější, nežli Česko v Brazílii. |
Ostatně hlavní město Brasilia, kde se zrovna vynacházím, založil prezident, jehož předkové byli z Čech, patrně z Třeboně, a "bisavô" presidenta Kubitscheka se jmenoval João Nepomuscky Kubitschek (zajisté Kubíček). Jan Nepomucký stejně jako nejznámější Čech sv. Jan Nepomucký. Domorodci mi to často radostně připomínají. Těm, kteří předpokládají, že tím nejznámějším Čechem je Václav Havel, opakuji, že je jím Jan Nepomucký. A barok a jezuity zde mají také, obojí výrazné. Z těch latinskoamerických jezuitů ve Vatikánu a Bílém domě nemají vždy radost, co se proslulý exorcista Malachi Martin napsal a namluvil, marno. Prezident Juscelino de Oliveira Kubitschek, běžně JK, zde má muzeum a památník, kde je pohřben. Úcta k jeho osobě je takřka kultem, který však nikomu neškodí a nebyl zneužit. Přijedete-li do města Brasilia, neopomeňte připomenout společný původ s "O Fundador"! Brazílie, ač pro česká masmédia neznámá, nezajímavá a bezvýznamná, je v mnohém nej nej, a v mnohém mezi prvními pěti, osmi, deseti, dvanácti, patnácti atd. Stačí? Je také na místě znovu zdůraznit význam systémový a kulturní. Pozn.: Zatímco "vyspělé země" se více méně, ale spíše více vrací k fundamentalistickému kapitalismu, v USA avantgardně proloženého kýčovitým fundamentalismem karikovaného křesťanství "pro lid", v duchu zásad Leo Strausse o politické potřebě a účelnosti náboženství (ne každé se hodí), upraveného pro vyprahlé masy potřebné regulované excitace a malých guruů, a zcela neškodného pro master class (přičemž doplňující roli pro hůře či nevhodně integrovatelné plní New Age), Latinská Amerika přes veškerou strategii kulturního imperialismu zůstává potentní (pesimismus Federica Jamesona berme jen jako varováni šeptem) pro možnou renesanci esenciální původnosti i pro náčrt kontur postkapitalistické kultury a nové formy organizace společnosti a etické funkce ekonomiky. K tomu jen mimochodem a stručně, co říká nepochopitelně upřímně Zbigniew Brzezinski: "Cultural domination has been an underappreciated facet of American power. Whatever one may think of its aesthetic values, America's mass culture exercises a magnetic appeal, especially on the world's youth. Its attraction may be derived from the hedenostic quality of lifestyle it projects, but its global appeal is undeniable. American television programs and films account for about three-fourths of global market. American popular music is equally dominant, while American fads, eating habits, (ještě ne příliš v Brazilii. - poznámka JM) and even clothing are increasingly imitated worldwide. The language of the Internet is English, and an overwhelming proportion of the global computer chatter also originates from America, influencing the content of global conversation. Lastly America has become a Mecca for those seeking advanced education (rozhodeně ne vzdělání ve smyslu Critical Pedagogy, Liberation Pedagogy'llan Gur-Ze'eva, Morrise Bermana, Paulo Freire apod. poznámka JM) with approximately half a milion foreign students flocking to the United States, with many of the ablest never returning home. Graduates from American universities are to be found in almost every Cabinet on every continent... ...As the imitation of American ways gradually pervades the world, it creates a more congenial setting for the exercise of the indirect and seemingly consensual American hegemony." Konec citátu. No doublethink and/or newspeak. A jsme zase u geniálního Gramsciho a geniálního Frederica Jamesona, obávajícího se, že nakonec i brazilská kultura, jediná (kromě islámské, podotýkám), která obsahuje resistentní prvky, nakonec kulturnímu US& McWorld imperialismu podlehne. Pokládám za jistější, že Latinská Amerika i přes dlouhodobou strategii tohoto "kulturního" imperialismu a přes všechny možnosti Techno- a info-totalitarismu[pozn. 1] vydrží. V současnosti je dostatečně potentní pro možnou renesanci esenciální původnosti i pro náčrt kontur postkapitalistické kultury. Na výsledku voleb tedy záleží nejen Brazilcům, těm před Oponou (sametovou, pochopitelně) a hlavně těm za ní. Určitě mnohem více na něm záleží skutečným bossům v metropolích Impéria. Rozdíl mezi nejúspěšnějšími kandidáty - nynějším prezidentem, řečeným Lula, celým vlastním jménem Luiz Ignacio "Lula" da Silva a "sociálním" demokratem Geraldo Alckminem - nebyl tak velký, aby bylo nyní možné jednoznačně předvídat výsledek druhého kola. Podle dnešního průzkumu veřejného mínění vede Lula o 7%, což by sice v druhém kole mělo bohatě stačit, ale Lulovo vítězství v prvním kole se také zdálo být jisté... Geraldo Alckmin, který má blíže k rannému Klausovi nežli k evropské sociální demokracii, obdrží hlasy pravice, i té nejpravicovější pravice, zatímco Lula, který není levičák, ale spíše něco jako sociální katolík, nemůže automaticky počítat s hlasy veškeré levice, zvláště ne té nejlevicovější levice. Část levice totiž asi nebude volit nikoho. Volby jsou sice povinné pro všechny, kteří dosáhli 18 let (dobrovolné od 16-18 let), ale je možné na elektronickém volebním přístroji vyťukávat kupříkladu devítky - tedy nevolit nikoho. Detaily nebudu zatěžovat. Naší logice odporuje údajný úmysl některých zleva - doufám ze nemnohých - dát v druhém kole hlas kandidátovi pravice. Logika v zemi, zcela zatížené palčivými vnitřními problémy, kde miliony zápasí s takřka neřešitelnými a nesnesitelnými každodenními problémy, je ovšem jiná. Moc korumpuje a moc po dvě volební období korumpuje dvojnásobně. Strana PT a její většinová vláda si politicko-finančním skandálem prošla také, ale Lula se zdá být čistý. Někteří na něj přísahají, jiní jsou si jisti opakem, další krčí rameny. Beru ho dokud mi nebude dokázána jeho spoluvina. Sociální demokraté v posledních letech žádný skandál, tuším neměli, ale také neměli moc. Spleť úplatků, blackmailů, různých vlivů, propojení s organizovaným zločinem je nepřehledná, ruka ruku myje a buďme si co jsme si, ty na mně něco víš, já na tebe něco vím, jeden sme za vosumnáct a druhej bez dvou za dvacet, mlč nebo budu mluvit a tak podobně. Vyznat se, nevyznám, jak se říkalo u nás. Pouze předávám, jak jsem slyšel, ale třeba není tak zle. My jsme za starých rudých, rzivých časů také měli na všechno klasické: "je to bordel" a "kdo nekrade okrádá rodinu" atd. Geraldo Alckmin je pochopitelně mužem Wall Streetu, to netvrdím já, ale Wall Street. BBC Brazil: Para Wall Street, 2° turno é surpresa positiva ZDE Je mužem domáci i zahraniční "hybrid and hubris" "bourgeoisie" a trans -- multies, a proto mu možná pomůžou zlepšit hospodářskou situaci v zemi, i na welfare třeba zbyde, vyhraje-li. Není samozřejmě tak naivní, (není vůbec naivní) aby nevěděl čím a pro koho je na Velké šachovnici. Škoda, že se Brzezinsky ve stejnojmenné knize nezmiňuje o Latinské Americe, o Latinamerican Balkans, respektive. Ale můžeme si domyslet. Dnes už skoro každý chce přikládat do kotle Neworldexpresu z Vodevšad do Orvelštátu, Lobotomova, konečná Globál nad Totáčem, všichni vystupovat. Sekl se Orwell o dvacet let? ptá se Benjamin Kuras. Žijeme v Brave New Nineteen Eighty Four, odpovídám. (Varda Burstyn: The New Imperial Order foretold in Socialist register 2005, The Empire reloaded ed. Leo Panitch and Colin Leys - doporučuji - pozn. aut.) Nedejme se klamat průhledností a dočasností Bushworldu a nezaměňujme výpravčí a průvodčí s jízdním řádem, opakuji pokolikáté. Volby budou 29. října. Určitě i pro volby platí, že to co můze rozhodnout jen Lid, nesmí být svěřeno iracionalitě nezodpovědného Davu. V Brazílii se volí za Prahu. Pozn. 1: Následující pasáže jsou v této souvislosti uvedeny především pro doplnění. The "info-totalitarianism"1. System of Lies. Concerning- Macro ProblemsThe media in western society, concerning macro problems (and especially relating to our subject, being the relationship between the Occidental and other civilization} do not have any important informative role. As for the ruling c1ass, it does not need the. media to get information It has its own system of internal communication. which is functional and extremely accurate. In other words, the ruling class creates, discusses and executes projects, making also all the important social decisions. The mass media is just an amusesement for ordinary people who do not have ilulusions about the real social importance of themselves. That is because there is an untold agreement between people and their leaders. People let leaders do whatever they want (especially in re-gard to developing country), and in exchange people expect from them" security and a high living standard. And this tacit pact between masses and rulers works. In this sense, as a. part of dominating structures of the New Totalitarian Society, the media permanently and almost overtly produce systems of, , useful"lies or sami-lies. As we already said, the most important is that western public opinion does not care about truthfulness of information concerning the policy of their countries to the rest of the world. It knows that its states are going to care of the interest of its own, which will preserve the occidental domination and its way of life of enormous consuption privileges. What is the truth?Many intellectuals (e. g. Herman and Chomsky), including honest journalists, try to prove that media monopoly and influence of the state as well as other reasons, lead to so much disinformation. Their point is that with some partial rearrangements of society, which is otherwise fundamentally democratic, this imperfection could be corrected. This kind of opinion, however, is pure illusion, so common amongst naive brave and honest people. Once again, for most individuals (and for all social classes) living in Western countries, the most important thing is maintaining their living conditions due to neo-colonial prlvileges, and the not truthfulness of facts. If the lie serves this purpose, then the lie is a part of their truth. On Truth and LiesThe New Totalitarian Society transforms everyday life into a set of lies. If we are stupid enough or if we have any interest, e. g. patriotic or profit motivated, in accepting it, good for us. Philosophically speaking, the lie can be part of the truth, as a whole and then cannot be consideret as a lie. Today's New Totalitarian Society means domination by self-conscious rational and complex profit-oriented Western entity over the rest of the world, using all necessary and well co-ordinated institutions for the acomplishment of this taskand forming some kind of world governance in order to control ongoing affairs. At the moment, the leader of the new totalitarian society is the US, but this, matter things may change. At any rate changeable leading position can by no means influence the exercise of almighty Western domination. Current "free world" totalitarianismInspired by the model described by Friedrich and Brzezinsky and taking into account other facts... we can present the first draft of the main characteristics belonging to the New Totalitarian Society:
An almost absolute control and direction of the entire world economy through multinational corporations, "free market and exchance", international monetary institutions, covert actions and military interventions. Prof. Dr. Emil Vlajki, Sarajevo University : The New Totalitarian Society and the Destruction of Yugoslavia. ISBN 0921252943 Preface: Osvaldo Croci and Brian K. MacLean. Ottawa: Legas, 1999 Poznámka úplně na konec: Včera proběhla dlouhá debata Lula -Alckin. Všobecně se usuzuje, že uspěl Lula. Pokud jde o ta obvinení z korupce, teď už mu těžko mohou něco vytknout. Alckmin je osoba záhadná . Je sociální demokrat. Demokrat s plány naprostého hospodářského neo-liberalismu. Je asi také (vsichni/!/ to tvrdí) člen ultra-katolického řádu Opus Dei. Josef Míkovec: Deníček brazilského pozorovatele ZDE Josef Míkovec: U nás v Brazílii ZDE
Josef Míkovec: Brazilské zápisky ZDE
Josef Míkovec: Brasilia - pod mostem ZDE
Beat Wehrle: Lula -- začátek nebo konec jednoho historického procesu? ZDE |
Brazílie a Luiz Inácio da Silva, zvaný Lula | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
10. 10. 2006 | Brazílie: Jsme zase u geniálního Gramsciho | Josef Mikovec | |
5. 10. 2006 | Lulu česká média ignorují | Karel Wichs | |
3. 10. 2006 | Výsledky prvního kola brazilských voleb | ||
2. 10. 2006 | Deníček brazilského pozorovatele | Josef Mikovec | |
30. 9. 2006 | U nás v Brazílii | Josef Mikovec | |
29. 9. 2006 | Brazilské zápisky | Josef Mikovec | |
11. 8. 2006 | Brasilia - pod mostem | Josef Mikovec | |
14. 4. 2006 | Latinská Amerika -- noční můra Condoleezzy Rice | Ludvík Šulda | |
12. 4. 2006 | GMO: Brazílie trestá pokusy s GM sójou u národního parku | ||
6. 3. 2006 | Lula -- začátek nebo konec jednoho historického procesu? | Beat Wehrle | |
31. 1. 2006 | OSN chce vyřešit světové problémy uvolněním blokovaných 7 bilionů dolarů | ||
27. 12. 2005 | Teológia oslobodenia žije | Eduard Chmelár | |
22. 8. 2005 | O odvážných Polácích, flegmatických Češích a neutrálních Brazilcích | Fabiano Golgo | |
24. 7. 2005 | Brazílie požaduje vysvětlení, proč a jak byl zabit | ||
13. 6. 2005 | Brazílie používá Linux |