Americký prezident George Bush v pátek znovu podpořil Paula Wolfowitze, bývalého náměstka amerického ministra obrany a nynějšího šéfa Světové banky, který se octl pod tlakem, aby na svou funkci rezignoval.

"Pan prezident má v Paula Wolfowitze plnou důvěru" uvedla mluvčí z Bílého domu Dana Perino, "dělá vynikající práci." Řekla to v den, kdy se Wolfowitz octl uprostřed vzbouření svých vlastním zaměstnanců, protože zařídil své partnerce Shaze Rizové, vysoce placené místo na americkém ministerstvu zahraničí.

Vážený pane Kábele, vzhledem k tomu, že u předmětného článku není uveden na serveru idnes.cz autor, obracím se na Vás jako na člověka, který je za něj zodpovědný, píše ing. Ivo Kokrment.

Důvod, který mne vede k tomu abych Vás kontaktoval je nasnadě: jsem onen technař, který měl při CzechTeku 2005 údajně najet na dálnici do policisty. Velice mne znepokojuje, jak nezávislé médium, které navíc relativně objektivně informovalo o zarážejících událostech spojených s CzechTekem v roce 2005, věc vylíčí tak, aby to vyhovovalo politickým vlivům a místy dokonce v přímém rozporu s fakty.

DIY, tekno a c23chtek 2002-2006 jako TÉMA BL

Vznik veřejnoprávních digitálních rozhlasových okruhů, které prosazuje Kotrba, vážně ohrožuje budoucí zisky komerčních rozhlasových společností. Proto musí být Kotrba zlikvidován?

Možná je pan Kotrba ve skutečnosti "trestán" za svou práci někde úplně jinde. Když jsem se v e-mailech během posledních měsíců pár lidí zeptal na to, koho by doporučili jako člověka, který se opravdu do hloubky zabýval problematikou plánovaného radaru, vždy mě odkázali na jméno Štěpán Kotrba. Mnohým odbornostem z toho sice zbla nerozumím, ale po přečtení nějakých článků jsem musel přiznat, že fundovaněji jsem o této problematice ještě nikde nečetl.

A pak co se týká digitalizace médií, myslím si, že jde také v neposlední řadě o obrovský balík peněz z reklamy. Už před nějakými 7 lety začala Frekvence 1 a Evropa 2 (RRM) s vysíláním regionální reklamy a zpravodajství, by't jinak stále vysílají celoplošně. Do regionů tak nasadili pouze obchodní oddělení RRM, jakési stínové vysílací pracoviště a výrobu reklamy.

Čímž bylo k těmto médiím přitaženo mnoho regionálních inzerentů. Časem na to přišla další média. Dnes už je to běžné, ovšem základním předpokladem je digitalizace, píše jeden autor Britských listů, který s komerčními stanicemi spolupracuje. Jeho totožnost je redakci BL známa.

Vybudování amerického protiraketového systému na evropské půdě se, jak se zdá, trochu přiblížilo, informoval ve zpravodajském bloku ve čtvrtek v poledne v pořadu The World at One rozhlas BBC. Polský prezident Lech Kaczynski totiž zastává názor, že by se brzo mělo začít jednat o umístění části systému v Polsku. To zřejmě vysvětluje, proč se Rusko začíná k této věci vyjadřovat stále hlasitěji. Rusko je proti americkému plánu raketové obrany.

Americká vláda chce v České republice vybudovat radar, jímž by sledovala přilétající střely, a v Posku umístit rakety, které by je sestřelily. Účelem má být ochránit Ameriku a její spojence před útoky z Blízkého východu.

Avšak ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov publikoval tento týden článek v britském hospodářském listě Financial Times. Napsal v něm, že je nepřijatelné, aby kdokoliv využíval evropského kontinentu jako by to bylo jeho vlastní strategické území. Takže co ho motivovalo, aby tak veřejně vyjádřil znepokojení Moskvy?

Mám velmi nepříjemný pocit z honu na čarodějnice, který se někteří poslanci ODS a jejich sympatizanti snaží rozpoutat proti členu Rady ČRo a spolupracovníku s Britskými listy Štěpánu Kotrbovi. Nejvíce mě znepokojuje, že - podobně, jak tomu v české prostředí bývá často - je tato kampaň zcela bezostyšně součástí politického boje, je cílená a manipulativní. Kontroverze, na níž je založena, se odehrála loni. Nyní byla vytažena, protože Kotrba v Radě ČRo protestoval proti snahám Dany Jaklové (ODS) zabránít Českému rozhlasu v zavádění dalších digitálních okruhů (všechny veřejnoprávní rozhlasy v Evropě budují nové digitální okruhy, podívejte se třeba na stránky BBC) a proto, že Irena Ryšánková kandiduje na členství v Radě České televize. To je třeba znemožnit. Proto ten uměle vyvolaný "skandál".

O co vlastně přesně šlo?

Britské listy zveřejňují příspěvky některých svých autorů, a ti je pak zveřejňují po vzájemné dohodě v jiných médiích. Takovou podobu meziredakční syndikace obsahu má spolupráce s politologem Oskarem Krejčím a týdeníkem Ekonom, Petrem Pospíchalem a jeho úvodníky Literárních novin, vzájemná spolupráce s autory slovenského týdeníku Slovo, Prague Business weekly i Českým rozhlasem 6. Zde publikoval doposud své komentáře šéfredaktor Jan Čulík, který byl v minulosti kmenovým redaktorem této stanice, Bohumil Kartous, Irena Ryšánková, člen Rady Českého rozhlasu Richard Seemann, já i řada dalších autorů.

Ondřej Aust, "Lidem z rozhlasu vadí zásahy radního" ZDE

Na nabídku Britských listů reagovat na článek Štěpána Kotrby " Vyváženost, cenzura a provokace jako editorská politika Radka Kubička" odpověděl Radko Kubičko takto:

S překvapením jsem si přečetl článek Bohumila Doležela nazvaný Pro základnu, který je k dispozici ZDE

Domnívám se, že Bohumil Doležal opomíjí geopolitické souvislosti plánované radarové základny. Text obsahuje také větu, kterou považuji za xenofobní.

Otázky, vznesené na generála Zbořila, současného ředitele vojenské kanceláře prezidenta republiky Václava Klause a posléze publikované v článku "Přestaňte se schovávat a přestaňte lhát, brigádní generále !" zůstaly bez jediné odpovědi ze strany armády i ministerstva obrany. Nicméně otázka donutila armádní píáristy zahrnout mnohé odpovědi do dokumentů, které vydali s názvem "Radar Brdy" či jako zvláštní číslo časopisu A-Report. Generálové mlčí a na pomoc si pozvali komunikační specialisty, kteří se ale v radarech nejspíše moc nevyznají... Jak odmítnout a zpochybnit argumenty odpůrců základny? Že z nich uděláte idioty a vložíte jim v brožuře ministerstva zahraničí a krajských úřadů o radarové základně v Brdech do úst otázky, které by nevzneslo při zdravém rozumu ani malé dítě. A na tyto otázky s blahosklonností moudrého a laskavého strýčka Sama odpovíte jazykem pro IQ 80. To dokázali představitelé státu v letáčku pro obyvatele Brd a přilehlých oblastí, který Britské listy zveřejnily jako faksimile. Čtenář Antonín Krása se nespokojil ani s tupými odpověďmi , nazvanými Armádní bulletin pro poslance a senátory či Otázky a odpovědi PRO, nespokojil se ani s informacemi na serveru ministerstva obrany . Již zveřejněné informace vzbuzují další otázky. Ono proč?, kterým dohánějí malé děti k šílenství rodiče, přetrvává tváří v tvář chaotickým a měnícím se informacím. Armádní bulletin pro poslance a senátory o radarové základně jako první, nezdařený pokus o dezinformaci už na serveru ministerstva obrany není. Naštěstí jsem si jej archivovali a z hlubin serveru Britských listů jen tak nezmizí...

tisková zpráva Iuridicum Remedium, o.s.

Okresní soud v Tachově v soudním líčení 12.4.2007 zprostil ing. Iva Kokrmenta obžaloby. Ivo Kokrment se účastnil akce Czechtek 2005 a byl policií účelově obviněn z útoku na veřejného činitele poté, co byl sám nezákonně napaden policisty, kteří v průběhu akce psychicky selhali. Po té, co byl Ivo Kokrment takto účelově obviněn, poskytuje mu prostřednictvím právníka Mgr. Matěje Dvořáka právní pomoc nevládní organizace Iuridicum Remedium (IuRe), která se takovými případy porušování práva zabývá.

"Poukazovali jsem na nevěrohodnost a logické rozpory ve výpovědích údajně napadených policistu a vážné pochyby o verzi policistu mel očividně soud i statni zástupce." říká právník obžalovaného Mgr. Matěj Dvořák.

Paní Zdeňka Ullmannová upozornila v Britských listech na článek Ivana Mládka, který jsem si okamžitě přečetl a nad nímž mne ani na chvíli nenapadlo, že by nebyl myšlen vážně. Pak jsem se dozvěděl, že podle mínění mnoha čtenářů jde o parodii, o legraci. Jejich argumenty stály v zásadě takto: je to tak absurdní, že to nemůže být míněno vážně. Jenže zdaleka neplatí, že absurdní text = parodie, sranda.

Absurdní je Mein Kampf, absurdní byly žvásty soudruha Jakeše, absurdní je spousta diskusních příspěvků v českých internetových fórech -- a nic z toho nebyla a není parodie! Někomu se snad může zdát, že text záměrně přehání v líčení důsledků míšení ras a náboženství. Jenže tím nijak neukazuje, že takové křížení je normální a běžná věc v lidských dějinách. Neukazuje, že názory o neblahosti míšení ras a náboženství jsou absurdní a nebezpečné. Nedělá si z nich srandu. Pouze vypočítává některé důsledky, jež křížení ras a náboženství prý může mít. Jestliže si čtenář řekne, že tyto důsledky jsou natolik absurdní, že je Mládek nemůže myslet vážně, nechť si přečte třeba Mein Kampf a řekne, zda si myslí, že obsah té knihy Hitler nemohl myslet vážně.

Když Swift psal svůj slavný Modest Proposal (v němž argumentoval, aby se vyřešil hladomor v Irsku pojídáním irských dětí), dovedl v něm ad absurdum anglické vykořisťování irského obyvatelstva, ukázal realitu pod lupou. Mládek nedovádí ad absurdum rasismus, to by udělal tehdy, kdyby ukázal, k čemu rasismus vede. Mládek pouze hlásá některá rasistická přesvědčení, o kterých lze mít za to, že je sám zastává, neboť jakýkoli člověk, včetně Mládka nebo mne, může mít na něco názor, který může mínit zcela vážně, byť by se jiným zdál absurdní, směšný a vymknutý z kloubů. V žádném případě nemůže stačit pouhé vyřknutí nesmyslu k tomu, aby nesmysl byl parodován.

Indická firma Suzlon zamýšlí zlepšit nabídku pro německého výrobce větrných elektráren REpower o € 24 na € 150 za akcii, čímž se hodnota této firmy, kterou chce Suzlou koupit, zvyšuje na € 1,22 miliardy. S touto novou nabídkou chce Suzlon při převzetí německé firmy zvítězit nad konkurenčním kupcem, francouzskou firmou Areva, která zatím nabízela € 140 za akcii.

pokračování reakce na poznámku ředitele zpravodajství České televize Zdeňka Šámala na článek "Prodejný Moravec aneb finanční ředitelé se hodí, zvlášť když loni dostal cenu Lambert"

Podle článku Jany Pergnerové z Práva s názvem " Moravec čelí nařčení kvůli moderování soukromé akce " je Česká televize mediálním partnerem akce Finanční ředitel roku. Na seznamu mediálních partnerství ČT ale tato "prestižní akce" není a nejspíše ani neodpovídá kritériím pro mediální partnerství... Majitelka a zakladatelka společnosti ConPro, která zajišťuje public relations akce Finanční ředitel roku a je partnetrem klubu, Eva Čejková, se přitom - podle stránek své firmy - podílí na výrobě pořadu České televize POKR - POstřehy, Komentáře a Rady pro podnikatele. Tento pořad pro ČT ale připravuje "nezávislá" produkční společnost K.A. Production s.r.o. Karla Arbese. Ta připravovala pro Českou televizi i pořad "Podnikatelský servis" a podle usnesení Rady ČT 64/04/06 má v budově ČT pronajatu kancelář. Pořad podle Karla Arbese propagoval témata soukromého týdeníku Profit na obrazovce České televize... Setkávání finančních ředitelů ani aktivity týdeníku Profit nejsou obecně prospěšnou činností. Vnímá tyto neprůhledné vazby mezi PR agenturou, soukromými mediálními firmami a veřejnoprávní televizí i Rada ČT a Etický panel České televize? Asi ne. Protože Kodex České televize hovoří opět jasně a jednoznačně.

Už je to tady. Tak nám vláda, kterou si Češi tak hystericky vymodlili, prezentovala svůj návrh daňové reformy. Má na ní vydělat každý. Je to pravda. Kalousek vydělá podle úvodníku MF Dnes z 5. dubna na své reformě 9 500 korun čistého, obyčejný člověk korun 38. Je to opravdu to, co jste, milí spoluobčané, chtěli? Že vám před volbami říkali něco jiného? Ano, to dělá každá strana, vždy a všude.

V prezidentských volbách ve Francii roku 2002 nastal po 1. kole šok. Kandidát "levice" vypadl pro 2. kolo ze hry. "Levice" nakonec musela svými hlasy podpořit "pravicového" kandidáta, gaullistu J. Chiraca. V letošních volbách se musí nutně zdát, že opět je "ve hře" především soupeření mezi "levicí" a "pravicí". Jenže kde se dva perou, může mít třetí svou šanci. Nelze vyloučit za dva týdny překvapení...

Pan Faimon se věnuje tématu, které dnes slyšíme velmi často: naše zdravotnictví je zneužíváno!

Léky se plýtvá, to vám řekne každý... prý to dokazují statistiky. Ve středečním Radiofóru to autoritativně tvrdil i moderátor František Lutonský, zřejmě aby v pořadu podpořil již tak v převaze zastoupené advokáty reformy. V civilizovaném světě je zvykem taková tvrzení dokladovat (nejlépe citací relevantních zdrojů). Vyzval jsem odpovědné pány v redakci ČRO 1, aby mi poskytli zdroj svých informací, leč marně. Co bychom chtěli? U nás, v jednadvacátém století, mizerných sedmnáct let po revoluci?

Tak pánové z ČRO 1 se přece jen ozvali. Abych byl korektní, po telefonickém upozornění z ČRO 1 jsem zjistil, že mi dnes v 1:01 hod v noci (to už byl článek 4 hodiny v tisku) došel e-mail s odpovědí. Věřím, že zpoždění měly na svědomí nevyzpytatelné e-mailové linky. Tímto uvádím na pravou míru informace v článku a dotčeným pánům se omlouvám.

Už třetí den mám problém s poštou na e-mailové schránce u firmy Centrum.cz. Nejdřív mi spadla jedna schránka, pracoval jsem tedy s druhou, na níž se objevila veřejná omluva za vzniklé potíže, které však pokračují dodnes, a to tak, že do ani jedné e-mailové schránky se už nelze dostat, přičemž kontaktní telefon je neustále obsazený. Považuji to za vrcholnou neprofesionalitu a nezvládnutí situace. Tuto zprávu posílám ze schránky na Seznam.cz, píše Tomáš Koloc a dodává:

Protože jediná pevná linka Centra je neustále obsazena, volal jsem na dvě telefonní čísla, uvedená pod tiskovou zprávou, která říká: "V současné době by mělo vše fungovat, nicméně je pravděpodobné, že uživatelé během dneška ještě zaznamenají dílčí technické problémy". Jsou to jediná další čísla, která jsem našel a patří tiskovému mluvčímu Centra a podpůrné technické firmy GTS Novera, která díky výpadku svého datového centra spoluzavinila poruchu.

Tiskový mluvčí Centra nebere telefon a tiskový mluvčí GTS Novera Pavel Kaidl uvedl, že z jejich strany je závada již odstraněna a že zástupci firmy poskytli Centru radu, aby si rozšířilo komunikaci se zákazníky o větší počet linek.

V tuto chvíli, ve čtvrtek ve 12:30 se při průběžném volání každou hodinu již po dva a půl dne trvání poruchy pro neustálé obsazení linky nelze do Centra dovolat a tiskový mluvčí má buď obsazeno nebo nebere telefon.

Vznáším tedy provokativní dotaz na šéfredaktora Britských listů Jana Čulíka, který žije v Glasgow, zda by se něco podobného mohlo stát např. ve Velké Británii?

Šéfredaktor Britských listů odpovídá: Tiskoví mluvčí firem jsou v Británii většinou velmi efektivní a vstřícní. Při stížnostech na nefungující internetové služby se člověk nesetkává s obsazeným telefonem. Vyskytne-li se vážná závada, po vytočení čísla služby se uživatel setká s nahranou omluvou, že se vyskytla závada a že se na jejím odstranění pracuje. Při dílčích dotazech nebo pokusech spojit se s internetovou či kabelovou (televizní) firmou však často uživatel čeká u telefonu až půl hodiny (telefonní linka je zadarmo) a při snaze vyřešit problém si ho operátoři předávají od jednoho k druhému. Při tom není zrovna nápomocné, že call centra, která vyřizují stížnosti zákazníků v Británii, jsou většinou v Indii či v Bangladéši a i když se při jednání s operátory zákazník setkává s neuvěřitelnou starosvětskou zdvořilostí, jak z 19. století, indičtí operátoři nemají vždy k dispozici informace britského ústředí a čeká se další dlouhé minuty, než si různé pobočky firmy mezi sebou předají údaje.

Ve čtvrtek v 16 hodin jsem se konečně dovolal mluvčímu Centra, Pavlu Kapalínovi, majiteli jednoho ze dvou telefonů, uvedených pod tiskovou zprávou Centra, toho, který nebyl po celou dobu poruchy neustále obsazen (pro změnu ale zase nebyl po celý den brán). Sdělil mi, že poruchou bylo postiženo 200.000 z milionu uživatelů Centra, a potvrdil mi, že porucha, která odřízla uživatele od jejich mailových schránek skutečně trvá už několik dní (přesněji: od pondělka, tedy čtvrtý den), ačkoli tisková zpráva s názvem "Výpadek napájení v GTS Novera zapříčinil hodinovou nedostupnost serverů Centrum.cz" mluví o nepoměrně kratším časovém úseku. Nebyl mi schopen sdělit, kdy bude porucha odstraněna, pouze, že to bude v řádu dnů.

Dlouhou dobu obracím v myšlenkách slabě se projevující nutkání přispět také svou troškou do mlýna a vyjádřit svůj názor. Je možné, že není tak netypický, jak na první pohled vypadá.

Britské listy čtu téměř denně už mnoho let. (A panu Čulikovi už dlužím docela pěknou částku, děkuji, pane Čulíku, vše nahradím.) Našla jsem je kolem roku 1998, kdy jsem začala používat internet. Je to mé nejoblíbenější čtení, i když mohu říci, že sleduji pravidelně mnoho dalších informačních zdrojů. Od mladí mě velice zajímala politika, dění veřejné. Vždy mě vábilo sledovat, jak se ve společnosti řeší různé problémy, jak mocní a zodpovědní používají tuto jim svěřenou moc.

Vnímám přesně (jak se domnívám), kdo je upřímný dělník na společně/společenské viníci a dře a snaží se, aby nám, jako společnosti, jako lidstvu bylo dobře a kdo sleduje jenom své malé, malicherné a třeba jenom zištné zájmy a moc používá k tomu, aby ukojil své méněcenné touhy. Komu patří mě sympatie, netřeba zvláště objasňovat.

Vaše čtenářská anketa mě poněkud zaskočila. Podle ní, jakožto typický čtenář vašeho listu, jsem dobře situovaný muž v mladém, či starším věku, v lepším zaměstnání.

Účast SZ ve vládě ČR představuje novou možnost ovlivňování a kultivace našeho veřejného života nikoliv nevýznamnými slovy, ale zákonodárnou parlamentní formou. Protože existuje určitá naděje, že SZ bude usilovat o skutečné reformy, dovoluji se, vážený pane místopředsedo, tímto veřejně zeptat na postoj Váš - a snad tedy i celé SZ -- k důležité vizi, o které se bohužel v hlavních zprávách příliš nemluví. Jsme v této době svědky návrhů, které si kladou za cíl snížit vládní deficit. Aktuální představa MF ČR ve formátu PDF, je ZDE. Můžeme si v ní povšimnout, že nemalé úspory se hledají například v tvrdém omezení výdajů pro rodinu (katastroficky nízká natalita přitom trvá: index pouhých 1,33!), nebo také zvýšením spoluúčasti nemocných při zdravotních prohlídkách či nákupech léků. Pane místopředsedo -- proč se naše vláda nesnaží místo výše popsaných trendů hledat řešení rébusu veřejných financí ve zvýšení efektivity VÝDAJŮ státního rozpočtu? Nemělo by být především toto její prioritou?

V Karlínském parku u muzea v padesátých letech polehávaly a posedávaly desítky cikánských rodin. Lidé se sešli v parku, jako se scházeli kdesi v osadách, v přírodě, v Praze vzali za vděk kouskem městské přírody -- ulice a domy je dusili. Poslali je budovat a žít do Prahy, nepřipravené na město, na jeho nástrahy. Jakási moudrá hlava rozhodla, že jich je na východě republiky příliš mnoho a proto je dobrým jejich rozptyl v regionech.

Z různých českých novinových článků občas vyplývá, že vbrzku budou moci čeští občané cestovat do USA bez nutnosti žádat o vízum. V USA je levný benzin, tedy rozhodně levnější než v České republice, takže to zláká mnohem více lidí, aby ji vypůjčili auto a procestovali tuto velkou zemi s mnoha přírodními krásami. Pro tyto zájemce je určeno upozornění z kanadských novin o tom, do jaké situace se dnes může dostat cizí řidič, který spáchal dopravní přestupek. Důraz je na slově "dnes", kterým se rozumí "dnešní doba", protože to v minulosti bývalo v USA sice tvrdší než v Kanadě, ale ne tak tvrdé, jako "dnes".

Poznámka k noticce o Curtisovi.

Stažením filmu, hudebního díla, obrázku či knihy z webu pro vlastní potřebu český autorský zákon neporušujete a nemůžete se tak dopustit ani občansko-právního deliktu, ani přestupku (o trestném činu nemluvě).

K porušení práv autora naopak dojde např. v případě, kdy

Velice děkují paní Martykánové za článek "Jak se radostně nenávidět".

Přišel mi... tak do noty. Se zájmem jsem sledoval diskusi o problematice přistěhovalectví a s tím související aspekty. Především ten základní, jak se k sobě chovat navzájem, lidé k lidem. Mírně řečeno, některé příspěvky ve mne vyvolaly údiv... děs. Mělo to i svá pozitiva, neb jsem něco mohl zhlédnout druhýma očima i tzv. z "druhé strany" (pro mne největší atraktivita BL). Shodou okolností v posledních dvou letech žiji v zahraničí. Do cílové země jsem přijel s nulovou znalostí jazyka a prokousával jsem se tím od začátku. Prošel jsem si ledasčím i nějakým tím otročením, tím myslím práci mimo místní zákonné normy. (Určitě si nedovedeme ani představit čím prochází dělníci ve třetím světě.) Pracoval jsem s lidmi doslova ze všech koutu planety. Pracoval jsem například , v úzkém kolektivu, s 5 klukama ze Sudánu a já jsem byl ten bělááásek, píše Michal Gigimov.

"Šlo o akci důstojnou, prestižní a reprezentativní. Navíc Moravec je externí zaměstnanec ČT, takže v tom střet zájmů nevidím. Střet zájmů u svých podřízených si troufám interpretovat kvalifikovaněji než ledasjaký internetový škrábal," prohlásil Šámal.

Novinky: Moravec čelí nařčení kvůli moderování soukromé akce ZDE

Kodex České televize ovšem hovoří jasně a Šámalovi odporuje. O reprezentativnosti a prestižnosti akcí, na kterých ceny rozdávají politici, se v Kodexu nic nepraví. Že by si ho ani ředitel zpravodajství nepřečetl? Někdy to tak "zvonkajšku vyzerá".... Šámal tak o televizi bezděčně vypovídá víc, než by mu nejspíše bylo milé.

Pozn. red.: Čtenáři poukazují, že jde o nedorozumění - že je text naopak protirasistickou parodií. No, proti gustu žádný dišputát. Vkusné to tedy není.

Ve svém článku "Křížením národů vzniknou bastardi", který vyšel 6.4. v Denících Bohemia, se snaží Ivan Mládek zamýšlet nad tím, jak je pro lidský druh nebezpečné, když se navzájem kříží různá etnika.

Jeho vysloveně rasistické teorie, z nichž vycházel ve svých zrůdných vývodech např. i Adolf Hitler, jsou v dnešní multikulturní společnosti a éře rizikových technologií obzvláště nebezpečné.

Čelný britský dokumentarista Adam Curtis, autor filozofujících seriálů The Century of the Self a The Power of Nightmares natočil nový třídílný film The Trap: Whatever Happened to our Dream of Freedom (Past: Copak se stalo s naším snem o svobodě). Vysílal se v minulých týdnech na pokračování na televizním okruhu BBC 2. Film zkoumá naše pojetí svobody, a konkrétně, jak k dnešním představám o svobodě vedl zjednodušený model lidských bytostí jako sobeckých stvoření, podobných robotům. Podrobnosti v angličtině jsou např. ZDE, všechny tři díly je možno si stáhnout z webu ZDE (porušujete tím copyright). Záporně je film hodnocen v britském časopise Prospect ZDE

Rusko připravuje vlastní vojenskou reakci na kontroverzní americký plán vybudovat ve středovýchodní Evropě nový obranný raketový systém, konstatují činitelé z Kremlu. Podle deníku Guardian to vyvolává obavy z nových závodů ve zbrojení jako za studené války.

Kreml uvažuje o protiopatřeních v reakci na rozhodnutí Washingtonu rozmístit v Polsku střely protiraketové obrany a v České republice základnu s radarem. Rusko argumentuje, že toto rozhodnutí "změní světovou strategickou stabilitu".

Moskva nezveřejnila své plány. Avšak experti na obranu poukazují na to, že Rusko pravděpodobně zmodernizuje svůj arzeál jaderných střel, aby bylo obtížnější je sestřelit. Větší počet raket umístí na mobilní odpalovací základny a přesune svou flotilu jaderných ponorek k severnímu pólu, kde jsou v podstatě nezjistitelné.

Rusko také pravděpodobně zaměří své nové rakety typu Iskander*) na americké základny v Polsku a v ČR a zajistí, aby byly základny na dostřel těchto zbraní.

Teherán vstoupil do jaderného klubu. Učinil tak mírovým krokem. Zatím?

Národní den jaderných technologií, který se v Íránu slaví 9. dubna, byl pro prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda vhodnou příležitostí k oznámení, že obohacování uranu dosáhlo v této zemi průmyslové úrovně. Učinil tak na místě k tomuto nejvhodnějším: v jaderném středisku Natanz, kde obohacování uranu probíhá.

Podle internetových výzkumů iAudit International a NetMonitor se stabilizovala doposud rekordní návštěvnost Britských listů. Reach - podíl na trhu - mezi internetovými uživateli serverů na doméně .cz si v březnu 2007 udržely na úrovni 3,27 % všech návštěvníků českého internetu v měsíčním průměru.

Počet unikátních návštěvníků stoupl na 154 725, průměrná denní návštěvnost v pracovní dny stoupla na 12 085 unikátních návštěvníků a 15 880 návštěv. Celkem bylo naměřeno v březnu 2007 na všech monitorovaných serverech v ČR 4 738 007 unikátních návštěvníků. Počet zobrazených stran Britských listů dosáhl za březen úctyhodných 1 073 923, což je v pracovní dny průměr 41 251 . Oproti minulému měsíci je to nárůst o 10% a více ve všech ukazatelích. 7% návštěvníků je ze Slovenska, 36% návštěvníků je podle databáze RIPE ze zahraničí.

V únoru 2007 přispělo celkem 104 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 49 141 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 28. 2. 2007 částku 243 997.58 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffaisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raffaisen Bance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raffaisen Banky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.