Kanadská studentka Cheryl Kuehnová (23), která studuje na Carletonské univerzitě v Ottawě, byla o Velikonocích autem v USA a vrátila se duševně otřesena. Nyní žádá z Ottawy úřední činitele ve státu Georgia, aby se jí omluvili za to, že ji drželi 11 hodin ve vězení za to, že úplně nezastavila u značky přikazující zastavení a jela vyšší rychlostí. To jsou běžné dopravní přestupky, které se v Kanadě také pokutují, ale do vězení se za ně nezavírá. Není zde téměř křižovatka bez dopravních světel, která by neměla aspoň v jednom směru (často ale ve všech 4 směrech!) příkaz k úplnému zastavení a policie občas s oblibou trvá na dodržování "úplného zastavení kol", kdežto řidiči většinou jen přibrzdí, ale kola jejich aut se točí, když znova přidávají plyn.

Paní Kuehnová byla ale zatčena a byly jí sňaty otisky prstů, byla fotografována ze tří stran, musela se svléci donaha, potom byla osprchována, oblečena do modré vězeňské uniformy a zavřena přes noc v cele s dalšími dvěma vězeňkyněmi zatímco si ji zvědavě prohlížely vězeňkyně z jiných cel.

"Byla jsem šokována", řekla paní Kuehnová, která strávila noc z Bílé soboty na velikonoční neděli ve vězení v jižní Georgii poté, co byla zatčena u restaurace při dálnici I-95 blízko Brunswicku. Řekla, že to nepovažuje za humánní jednání vůči člověku, který nespáchal zločin ani nebyl obviněn, že zločin spáchal, a vyslovila přesvědčení o tom, že policie nejednala správně.

Policie Georgie a vězeňská správa v okrese Glynn ale prohlásily, že jednaly v souladu s předpisy, jak mají zacházet s cizinci, kteří jsou přistiženi i při sebemenším dopravním přestupku. Tento postup se vztahuje i na Kanaďany i když mají platný cestovní pas, jako měla paní Kuehnová (zatím mohou cestovat Kanaďani autem do USA na průkaz o kanadském občanství, kdežto cestovní pas se vyžaduje od občanů cestujících letadlem) a podobně i na jiné cizince. Přikazuje, aby byli zadrženi do té doby, než přistěhovalecký a celní úřad (U.S. Immigration and Customs Enforcement Agency) zjistí, že má tento cizinec povolení být ve Spojených státech.

"Nejsem teroristka", řekla paní Kuehnová. "Jsem drobná blondýna z Kanady, která cestovala na Floridu, abych tam oslavila získání magisterské hodnosti v sociálních studiích - před týdnem jsem předložila poslední práci. Věděli, že jsem kanadská turistka a přes to se mnou zacházeli jako s ilegálním přistěhovalcem".

Paní Kuehnová jela na Floridu se svým manželem Scottem Kuehnem, švakrem Michaelem Kuehnem a jeho přítelem Dan-Que Phamem, aby navštívila rodiče svého manžela. Její problém začal ve chvíli, kdy opustila dálnici v sobotu v 17:20, aby se posádka auta navečeřela. Když zjistila, že je na nesprávném výjezdu, otočila se zpět a zajela svým černým vozem Volvo na parkoviště restaurace. V tu chvíli slyšela z megafonu hlas, který jí zakazoval zaparkovat. Když viděla blikající světla policejního auta, zastavila.

Dopravní policista státu Georgia (state trooper) jí řekl, že jí dává "citaci" za to, že jela rychlostí 55 mil/h v zóně 35 mil/h a za to, že nezastavila u značky přikazující zastavení. Místo toho, aby jí ale dal pokutu, přikázal jí, aby složila kauci než by jí dovolil pokračovat v cestě. Paní Kuehnová se rozplakala a policista jí pohrozil, že jí nasadí pouta, neposadíli-li se ihned na zadní sedadlo jeho policejního auta. Domnívala se, že ji zaveze na nejbližší policejní stanici, ale místo toho ji zavezl do vězení, kde strávila dalších 11 hodin oddělena od svého manžela, přestože ten sehnal během 3 hodin 222 amerických dolarů, které policista požadoval jako kauci.

Zatímco seděla několik prvních hodin v chladném vězení, paní Kuehnová se nedočkala toho, že by jí někdo přečetl, jaká má práva a úřednící věznice neprojevili žádnou snahu, aby jí vysvětlili, co se stalo. Bylo jí dovoleno, aby zavolala z vězení na účet svých rodičů do Ottawy a aby mluvila telefonicky se svým manželem než byla přinucena se osprchovat a než byla převedena mezi ostatní vězenkyně. "Když jsem vstoupila, ostatní ženy začaly tlouci do oken a pískat, jako bych byla kusem čerstvého masa", řekla paní Kuehnová, která celou noc nespala a potom byla v 5 hodin ráno propuštěna, aby mohla pokračovat v cestě do Daytona Beach na Floridě. Byla z této zkušenosti zcela rozrušena.

Starší státní dopravní policista Larry Schnall prohlásil, že to je "běžná" praxe, kdy jsou cizinci zavíráni do vězení za dopravní přestupky. Prý to v Georgii dělají proto, že by cizinci a občané z jiných amerických států neplatili pokuty. Požadavek na kauci jim zaručuje, že bude pokuta zaplacena, jinak by se kauce viníkovi nevrátila. "Vůbec nezáleží na tom, jste-li z Kanady, Anglie nebo Mexika. Ponecháme vás ve vězení až do té doby než si budete schopni vyřídit papíry", řekl policista Schnall.

"Neděláme to proto, abychom někoho potrestali nebo mu způsobili potíže. Jednáme čistě a výhradně podle zákona, tak jak je napsán", řekl policista, který se nehodlal paní Kuehnové omlouvat.

Plukovnice Louise Newsomová, vedoucí vězení na okrese Glynn prohlásila, že nařízení přikazuje, aby všichni neameričtí občané prošli tímto občas zdlouhavým přistěhovalckým postupem, aby se zjistilo, zdali po nich nebylo vyhlášeno pátrání. Řekla, že vězení, které řídí, přijalo nařízení ještě dříve než to nařídí nový zákon státu Georgie, což se má stát v červenci. Kontroverzní zákon, který se týká celé řady imigračních situací včetně sociálních služeb a převádění lidí, vyžaduje, aby bylo zjištěno zákonné postavení občanů obviněných ze spáchání zločinu (felony), řízení automobilu pod vlivem alkoholu atd., což je všechno shrnuto v zákoně uvedeném na Internetu na stránce Georgijského guvernéra Sonnyho Perdueho. Jenže paní Kuehnová nebyla obviněna ani že spáchala zločin ani že řídila opilá.

Otec paní Kuehnové, pan Randy Durksen, prohlásil, že je velice rozhněván na způsob, jakým se zacházelo s jeho dcerou. Poslal dopisy kanadskému ministerskému předsedovi Stephenovi Harperovi a svému poslanci panu Johnu Bairdovi, v nichž je žádal, aby jednali na ochranu kanadských občanů. "Kdyby se totéž stalo americkému občanovi, který by projížděl Ottawou nebo Torontem, americká vláda by vyváděla jak divá a povolala by na koberec kanadského vyslance", napsal. "Něco takového by se nemělo stávat. Je to nenormální".

Paní Kuehnová uvažuje o tom, že by najala právníka, aby se zabránilo opakování takové situace v případě jiných kanadských turistů. "Chci, aby lidé věděli, až pojedou přes Georgii, co se jim může stát".

Ze stejného důvodu jsem přeložil tento článek pro české čtenáře. Georgia je ale jen jedním z amerických států a tedy nemohu ani odhadnout, kde všude číhají na zahraniční turisty nebezpečné situace. V mladších letech jsme projezdili auty z půjčoven velkou část Spojených států a to bez nehody, což bychom si dnes za "války proti terorismu" netroufali. I tak jsme měli štěstí, když jsme jezdili po okresních silnicích v Texasu a potom jsme se dočetli, že na dálnicích přepadali auta zločinci v ukradených policejních uniformách. V tehdejší době nebylo zvláštností potkat za celý den jízdy jen jedno nebo dvě auta. Než se tedy v dnešní době vypravíte na americké silnice, poučte se o tom, jaké zákony platí v jednotlivých státech. Vzpomínám si, že po vyhlášení nejvyšší povolené rychlosti 55 mil/h se tato rychlost dodržovala úplně puntičkářsky v Marylandu, na dálnicích se jelo v několika proudech úplně stejnou rychlostí, nikdo se neloudal, ale nikdo nepředjížděl, kdežto v jiných státech na naší trase to vypadalo normálně. Velké štěstí měl jeden náš známý z Československa, který předal řízení auta své novomanželce a v Novém Mexiku je chytil dopravní policista za překročení povolené rychlosti. Jakožto cizinku řidičku jen napomenul, ale novomanželka řekla policistovi v legraci, že nyní dovolí manželovi, aby jí za ten přestupek "naplácal". Ten byl na rozpacích, zdali má povedenou dvojici zajistit pro vzájemné "harašení". K doporučení, abyste se vystříhali dopravních přestupků, které Vám možná doma připadají malicherné, bych tedy přidal další, abyste s policií jednali slušně a mluvili co možná nejméně.

Než jsem stačil tento příspěvek dokončit, přinesly noviny pokračování případu paní Kuehnové s některými zajímavými podrobnostmi. Tak třeba to trvalo pouhých 11 minut než se zjistilo, že je paní Kuehnová v USA legálně a že ji nehledá policie ani v USA ani jinde, ale trvalo to 9 dalších hodin než ji propustili z vězení. Vyšetřování tohoto případu začalo díky tomu, že se zpráva o něm objevila na titulní straně ottawských novin The Ottawa Citizen. Šerif okresu Glynn, pan Wayne Bennett, dostal příkaz, aby vyšetřil, proč byla paní Kuehnová vězněna po celou noc, přestože její manžel přinesl peníze na kauci již ve 20 hodin. Případ má politickou dohru - zpráva o něm se dostala do hlavního města Georgie a guvernér Sonny Perdue přikázal, aby se vyšetřily chyby, k nimž docházelo při dálnici I-95 u města Brunswick. To paní Kuehnovou i její rodinu uspokojilo a úřady v Georgii doufají, že incident neodradí kanadské turisty od návštěvy tohoto amerického státu. Ke dřívějším radám tedy přibývá další a to, že má slušně ale důrazně protestovat každý občan, na němž je pácháno bezpráví, aby se takové činy neopakovaly. Z vlastní zkušenosti vím, že je velice užitečné, když má člověk po ruce písemné poznámky o tom, co se stalo, co kdo dělal nebo říkal, kde, v kolik hodin a podobně.