Názory Ivana Mládka mne nepřekvapují. Podepsal Antichartu, pak se stal velikým klausistou a nyní lidovým odborníkem na genetiku rasistického střihu. To, že Mládek nikdy nebude schopen pochopit, že křížení ras a národů je všude kolem nás realitou po celá desetitisíciletí (víte že třeba Puškin měl černošského předka?) a že "čisté rasy" neexistují, to je zřejmé a lze se s tím snadno smířit. Ne každý má předpoklady pro chápání abstraktních věcí. Někdo dokáže pouze opakovat největší svinstva své doby a dělat v televizi tajtrlíka.

Horší je skutečnost, že od dob sládkovců se v ČR poprvé opět objevuje vzepětí rasismu, a to v důsledku jednání politického primitiva Čunka. Na těchto vlnách začínají surfovat různí lidé, kteří využívají čecháčské normalizační malosti a uzavřenosti světu. Bohužel Evropa má stále i po hrůzách poslední světové války jakýsi sklon k politicky vlivnému rasismu a xenofobii (výjimkou je Skandinávie a zřejmě i Británie), což jde ruku v ruce se sklonem k různým variantám neonacismu, neofašismu a neokomunismu. Proto dlouhodobě považuji za velmi důležité, aby v Evropě platily zákony, stíhající takovéto veřejně hlásané názory. Ale to nestačí. Mnohem více je zapotřebí otevírat se světu a učit se chápat člověka nikoli skrz jeho jazyk, barvu kůže, třídní původ (jak se v Evropě stalo zvykem zejména v devatenáctém století), ale z hlediska jeho individuality. Například to, že někdo krade (Mládkova normalizační generace by ostatně o kradení jako o národním sportu mohla vyprávět celé ságy! -- z té doby je to vše vystihující heslo: kdo nekrade, okrádá rodinu), nijak nedělá zloděje z jiného člověka, jenž je s oním zlodějem spojem geneticky, jazykově nebo třídně. Zloděje dělá ze zloděje krádež a krádež je akt konkrétní osoby.

Ten, kdo chápe člověka jako individuum, je schopen porozumět tomu, že se s tím druhým navzájem dosti podobají: v základních prožitcích, potřebách, ale i v tom, že nikdo není tvůrcem a pánem sebe sama, čili že na každého má vliv jeho okolí, tradice, životní zkušenosti. Teprve když se člověk povznese nad svou vlastní omezenost a soustředěnost na své názory, svůj národ, svou rasu, a to nejde jinak než poznáváním jiných názorů, národů a ras (jedno z nejlepších poučení o tom jsou Hérodotovy Dějiny, v nichž antický humanismus klíčí právě z tohoto poznávání), může se stát součástí toho nejlepšího, co kdy Evropa měla a dala světu: humanismu našich nejlepších filozofů, světců, umělců a vědců. Bohužel tento humanismus byl během posledních dvou set let zastíněn primitivním tribalismem, nenávistí, omezeností davu a jeho vůdců. Ostatně je velmi pravděpodobné, že zatímco drtivá většina našich vysokoškolsky vzdělaných lidí zná Ivana Mládka, o Michelovi de Montaigne neslyšela nikdy, natož aby ho četla. A je to právě Montaigne (spolu s několika dalšími mysliteli, jako jsou např. Sterne či Goethe), kdo svým výsostným duchem i svým poselstvím je nejbohatší, nejzdravější stravou pro každého současného vzdělance. Pravý opak primitivismu, pravý vzor humanismu.

Škoda, že nežije teď v éře You Tube -- mohl by si sednout k počítači a zapojit se třeba do této diskuse: ZDE ZDE ZDE

Když posloucháte ty lidi, můžete si vůbec položit otázku, zda jsou rasově degenerovaní? A pokud ano, pak se ptejte i sebe: jsem čistá rasa? Nejste! Nikdo není rasově čistý, ani pan Ivan Mládek, ani Adolf Hitler, ani Henrich Himmler. A každou svou nedokonalost můžete klidně svést na to, že jste rasová zrůda. Budete-li mít dítě, které je těžce geneticky defektní, udělejte si s Ivanem Mládkem srandu z rasismu! Ještě stále vám připadá Mládek vtipný?