Na míře plýtvání z vládního rozpočtu se zřejmě neshodneme

Pokud se pozorněji začteme do jednotlivých kapitol státního rozpočtu pro rok 2007, zde: ZDE, tedy rozpočtu s výdaji 1040 mld. korun, příjmy 950 mld. a minimálním deficitem 90 mld. korun, můžeme se právem domnívat, že jen málokdo dokáže "klesnout" z řádu desítek a stovek miliard korun, a vyznat se alespoň v úrovni milionů, aby byl schopen kvalifikovaně zhodnotit, zda v rozpočtu ČR lze či nelze najít 30, 50 nebo dokonce i oněch potřebných 100 miliard korun. Můžeme si ještě připomenout, že každý občan (včetně právě narozených kojenců) ČR má dnes přepočtený osobní dluh 79000 Kč, a tedy ročně přichází zhruba o 4000 Kč jen na úrocích... (Srovnejte, jak se debatuje o tom, že reforma někomu ušetří 800 korun ročně...)

Pane místopředsedo Ondřeji Liško, píšu Vám s určitou nadějí, že snad dokážete vnímat naléhavost výše uvedených čísel, a že ve SZ -- a snad dokonce přímo ve Vás -- naleznu spojence, který vnímá tato klíčová data podobně a bude mít dobrou vůli je účinně řešit. V úvodním odstavci jsem mluvil o určité vizi -- mám na mysli vizi propojení celé veřejné správy do jednotné databáze. Ale jak na to konkrétně? Je to velký a obtížný problém?

Konkrétní vize moderního účtování ve státní sféře

Srovnáme-li např. databázové pole firmy Google, tak technické řešení naší vize -- troufám si tvrdit -- je ve srovnání s řešením této soukromé firmy podobné dětské hračce. Postačí se dohodnout na POČTU a POJMENOVÁNÍ POLOŽEK databázového pole, pak zajistit hardware a vyřešit technicky propojení se všemi dnes již existujícími účetními systémy. Zřejmě bude nutné je částečně modifikovat, protože zejména položka "kdo výdaj schválil", bude (pochopitelně) v současném "veřejném" účetnictví chybět.

Konkrétní představa (vize) účetní položky:

- datum zaúčtování

- resort

- místo (adresa)

- stručný popis výdaje

- podrobný popis výdaje (u větších výdajů odkaz na další dokumenty)

- kdo o výdaji rozhodl -- jmenovitě jména

- a konečně konkrétní částka

Bude snadno možné, např. jednou týdně, tuto centrální evidenci výdajů aktualizovat, tedy tzv. "sehrát data". Veřejnost tak bude mít přístup pouze k aktualizované kopii a nehrozí tak ohrožení původního účetnictví. Určité výjimky (míra detailů) mohou být ponechány některým citlivým státním výdajům -- vše ale musí být řádně zdůvodněno.

Běžný uživatel si tak bude moci na veřejném portálu rozpočet ČR rozklikávat až po jednotlivé detaily. Uživatel ťukne např. na Ministerstvo zdravotnictví ČR, najde si své město a svoji nemocnici a bude moci hned a bez doprošování vidět, že za energie zaplatila nemocnice v měsíci únoru 2007 přes 280 tisíc korun. Pokud např. vlastní zateplovaní firmu, bude moci ukázat managementu výpočet, kdy třeba již za 4 roky nemocnice ušetří zajímavou částku. Atd. atd..., možností efektivního využití se najde nepochybně dlouhá řada.

Vážený pane místopředsedo, jsme poslední dobou svědky negativního trendu, kdy lidé přestávají věřit ve funkčnost demokracie, kdy se zvyšují sociální rozdíly a mnoha lidem se opravdu nežije lehce. Vzniká pocit, že "ti nahoře" si schvalují zákony především pro sebe a člověku bez konexí nic nepomůže. Ale vždyť na dobrém a jasném postoji se může snadno shodnout pravice i levice:

Minimální množství peněz vzít občanům a maximálně efektivně je přerozdělit. -- Tak co brání realizaci výše uvedené vize? Předem děkuji za odpověď.

S úctou

Michal Rusek