10:30 - Po necelých dvou hodinách jednání dospěla vláda velké koalice CDU/CSU a SPD k rozhodnutí zvýšit daně v SRN z důvodu potřeby dostat pod kontrolu vývoj státního deficitu.

Od 1. 1. 2007 se má zvýšit daň z přidané hodnoty z dosavadních 16% na 19%. Současně dojde k zvýšení daňové sazby pro nejvyšší příjmové skupiny z 42% na 45%. Tato daňová sazba se uplatní pro příjmy nad 250 000 EURO (svobodní) a 500 000 EURO (ženatí). Součástí daňových změn jsou i škrty v dalších podporách. Veřejné rozpočty očekávají příjem z těchto opatření ve výši 6,5 miliard EURO za rok. Zatímco návrh na zvýšení DPH je přičítán křesťanským demokratům, tak zvýšení daně z příjmů pro nejbohatší pochází od SPD.

Cítím se lehce zodpovědný za debatu o feminismu, kterou odpálil můj článek bránící ubohé muže před Elisabeth Badinterovou. Polemika začala jako zblblá moucha kroužit kolem lákavé žárovky ženské a mužské "přirozenosti", snad se ji podaří dalším dryáčnickým titulkem posunout aspoň o krok jinam.

Muslimové mají obecně rádi feministky asi stejně jako feministky muslimy. Přesto je feminismus jako islám. Proč? Protože:

V úterý jsem byla svědkem toho, jak druhé ruské město křičí a tančí v rámci svých každoročních oslav "dne pobědy" -- dne vítězství, kdy oslavují sovětské vítězství nad fašismem za druhé světové války -- které říkají "Velká vlastenecká válka".

Už čtrnáct dní před tímto svátkem bylo vidět, jak se všude po městě rozvěšují ruské vlajky a taky rudé prapory s jednou zlatou hvězdou v rohu -- což je vlajka, která se zase příliš neodlišuje od praporu, který měla tato země v nedávné minulosti. Na všech možných místech byly také vylepeny plakáty: "Vzpomínáme, jsme hrdi!" a oranžovočerné pásky, připnuté na blůzy a na antény automobilů. Jak jsem chodila městem, připadalo mi to tak trochu podezřelé -- není to všechno vlastně nevhodné? Není to trochu moc, nenaznačuje to náklonnost vůči stavu mysli, kterou tato země údajně před patnácti lety už opustila?

Celý můj život je boj se sionismem. Jeho cílem je vytvoření nového světového pořádku, nadvlády evropské buržoazie. Aby toho mohli dosáhnout, musejí zničit Sovětský svaz. Rusko. Zlikvidovat víru a proměnit ruský národ v kosmopolity bez nacionálního cítění. J.V. Stalin
překlad textu na transparentu ruského demonstranta ►

Měsíc stará událost, která se odehrála téměř na dohled od česko-německých hraničních sloupků, kromě jiného poskytuje zajímavé srovnání, jak se k obrodě nacismu staví obyvatelé českého hlavního města a obyvatelé okresního města v Horní Lužici. Britské listy v dubnu informovaly o tom, jak neformální metropole Lužických Srbů zažila manévry, jež městské anály přinejmenším od poloviny minulého století nezaznamenaly.

Zopakuji, že krajský úřad v Budyšíně v pátek 7. dubna zakázal pochod "za svobodu projevu" organizovaný ultrapravicovým Lužickým akčním svazkem proti stíhání tzv. revizionistů snažících se popírat vyhlazování Židů v době Hitlerova režimu.

8. 4. 2006 Štěpán Kotrba: Budyšín zůstal pestrý ZDE

Srbská Lužice - národní obrození v 21. století TÉMA BL

Nedávno kolem mne projelo terénní BMW řady 5 s naprosto černými okny. Řekl jsem příteli, který se mnou seděl u stolečku na zahrádce před vinotékou, že v tom zase sedí některý z těch zločinců. BMW zastavilo, černé okénko sjelo a řidič na mne volal Ahoj. Byl to jeden hudební skladatel. BMW koupil, jak jsem se později dověděl, v bazaru, nabourané a za velmi nízkou sumu...

Posměch okolí mě přiměl k zamyšlení. Jaké opravdu bohaté lidi vlastně znám?

Tematický záběr Štěpána Kotrby je impozantní. Sahá od filosofie, přes ekonomii, právo, geopolitiku až k tak jemným finesám vědeckého poznání, jakými je vliv marihuany na lidský mozek a neurotransmise. Aniž bych se dále uchyloval k sarkasmu ohledně jeho příspěvku "Nezávislá závislost na marihuaně", kde se pokouší zpochybnit vyznění epidemiologických vědeckých prací citovaných panem šéfredaktorem Čulíkem o škodlivosti zneužívání konopí -- poukazem na fakt, že se netýkají MECHANISMU jeho působení -- a tedy závěry lze libovolně desinterpretovat, musím konstatovat, že v tomto případě neznalost neomlouvá, míní Vladimír Línek, místopředseda Sekce pro kognitivní neurologii - Neurologické společnosti JEP, a pokračuje:

Při příležitosti 61.výročí Pražského květnového povstání a Dne vítězství se již tradičně píše o úloze Ruské osvobozenecké armády ROA při její pomoci povstalcům proti německé přesile. Ta, jak známo, je spojena s jménem svého zakladatele sovětského generála A.A.Vlasova, který shodou okolností v letošním roce má dvě kulatá jubilea : narodil se před 105 lety a od jeho popravy v Moskvě uplynulo 60 let.

U nás se po listopadu 1989 znovu otevřela diskuse o úloze tzv. Ruské osvobozenecké armády ROA v Pražském povstání a jejího velitele, který 14.listopadu 1944 se na Pražském hradě postavil do čela založeného Komitétu pro osvobození národů Ruska KOR s cílem "osvobození Ruska ze jha bolševismu". Není bez zajímavosti, že šlo o akci vyvolanou říšským vedoucím SS Heinrichem Himmlerem.

Osvobození Československa v roce 1945 a konec II. světové války TÉMA BL

Otázkou boje příslušníků z pobaltských zemí, Běloruska, Ukrajiny a dalších států SSSR po boku hitlerovského Německa se zabývám již delší dobu. Nemám bohužel čas podrobně rozebírat všechny nepřesnosti, jaké autor ve svých dvou článcích ZDE a ZDE uvedl, míní čtenář, který se představil jako Michal Plavec a pokračuje:

Rozhodně autorův přístup nesvědčí o tom, že mu vůbec něco říká kritický historický pohled. Doporučuji přečíst si přinejmenším čerstvě vydanou 1400 stránkovou publikaci Estonia 1940-1945, což je sborník statí estonských, ruských a německých historiků. Je v angličtině, takže je jazykově dostupný. Původcem vydání tohoto sborníku je Estonian International Comission for the Investigation of Crimes against Humanity. Vyšel před dvěma měsíci v Tallinu, třebaže má vročení 2005.

Dne 17.5. pořádáme studentskou demonstraci zaměřenou přímo proti Univerzitě Karlově. Chceme především vystoupit proti stavu okolo ubytovacích stipendií na UK a hospodaření účelových zařízení UK.

Nemile mne překvapuje pokus redukovat vážné důsledky katastrofy v Černobylu jen na vyčíslení mrtvých. Následky katastrofy však byly mnohem a mnohem širší a děsivější, což by Vám jistě potvrdily milíony postižených lidí na Ukrajině, v Bělorusku a jinde, píše Miroslav Šuta:

Nemile mne překvapují opakované pokusy dezinterpretovat vědecké závěry o zdravotních dopadech havárie v Černobylu. Tvrzení protijaderných propagandistů o "desítkách tisíc předčasných úmrtí" totiž nejsou podložena ničím jiným, než cynickým záměrem šířit strach.

"No jistě," říká si občan, odchovaný realitou i médii ke skepsi k veličinám a politikům všeho druhu, "no ovšem, paní vrchní ředitelka, paní kandidátka Strany zelených!" A dodává: "kdyby to byl obyčejný anarchista, kterého zmlátí při nějaké té street party nebo technotancovačce, pes by po něm neštěkl. Tahle se předvádí v televizi, píší o ní všechny noviny, padají hlavy nebohých policistů."

Nevrčí jen občan, ulevují si i policajti, protože "ti jen plnili své povinnosti."

Jenže Kateřina Jacques není z té publicity nijak šťastná.

Po pěti letech práce a dalším roce editorské práce se Josefu Fronkovi, bohemistovi z Glasgow University, který nyní žije v důchodu v Brně, podařilo vydat nový Velký anglicko-český slovník. Slovník byl pokřtěn v neděli 7. 5. hodin na veletrhu Svět knihy v Praze. Má 1700 stránek.

Slovníky Josefa Fronka jsou držiteli několika významných cen. Přinášejí vhled do živé, současné angličtiny a velmi důležité je, že jazykový materiál prezentují na příkladech, tedy často v celých idiomech či větách.

Je symptomatické pro české slovníkářství, že v dnešní době, kdy jsou normálně slovníky dílem velkých pracovních týmů, udělal za posledních více než 10 (spíš 20) let většinu práce v oblasti anglicko-českého a česko-anglického slovníkářství jediný člověk - Josef Fronek. K obrovskému novému dílu blahopřejeme.

Vinárna V zátiší, nedaleko Karlova mostu v Liliové ulici skrývala 6. května večer mezinárodní společnost, která jako by ani neměla zájem o publicitu. Večerní schůzka byla částí toho méně pracovního programu setkání Rady centristické Evropské demokratické strany, na které se od 5. do 7. května sedm evropských politických stran zabývalo perspektivami Evropské unie. Vedle čestného předsedy EDS Romana Prodiho, který nedávno zvítězil v italských parlamentních volbách, se tak v koalici s jeho La Margheritou objevila Cesta změny Jiřího Lobkowicze. Britské listy u příležitosti tohoto setkání požádaly o rozhovor Françoise Bayroua, předsedu francouzské liberální politické strany Union pour la Démocratie Française a kandidáta politického středu na francouzského prezidenta.

Tématem třičtvrtihodinového rozhovoru byla francouzská politika a politika "obnovy středu", kterou Bayrou reprezentuje. Kulisou bylo francouzské NE Evropské ústavě, levicový strach o sociální republiku, krize pravicové Chiracovy vlády a agenda extrémních politických stran nalevo i napravo, které na "zablokované" francouzské politické scéně posilují svůj vliv.

V každé normální zemi se musí dělat koalice. Ve francouzské politice ne. Tam koalice nejsou... Ale jednoho dne i to bude nutné a koalice i zde vznikat budou. Budou muset vznikat a už jen proto, aby se Francie dostala z té krize, ve které se nyní nachází.

Najskôr úvodné vety z ústavných preambúl dvoch členských štátov EÚ.

Zatiaľ čo prvý citát poukazuje na kľúčové miesto náboženstva v v írskej spoločnosti, v druhom prípade sme svedkami zreteľného odklonu od religiozity v prospech občianskosti. Toto je teda Európa -- aj írsky katolicizmus, aj holandský humanistický univerzalizmus.

Chtěl bych reagovat na výzvu pana Kartouse a doplnit svůj názor k diskusi o zdravotnictví. Na rozdíl od kolegů nemám problém se pod svoje názory podepsat a nechat je podrobit veřejné oponentuře.

Především, podobně jako v jiných profesích, by jakékoliv problémy -- osobní, firemní, s financováním se v žádném případě neměly dotknout a teď již konkretizuji, pacienta. Můj výkon po stránce odborné i etické musí být zcela bezchybný. To je součást profesionality a já se medicínou živím. Pacienta nezajímá, že mi dítě dělá zkoušky na gymnasium, veřejnost nezajímá, že policistovi Čermákovi je nevěrná manželka. Chce, a to právem, zcela bezchybný výkon. To na okraj a nyní k problémům.

Poté, co jsem napsal článek o zprostředkované zkušenosti s eticky rozporuplným chováním lékaře, jsem se s tímto lékařem osobně sešel. Dozvěděl jsem se hodně zajímavého o názoru jednoho soukromého lékaře o problémech ve zdravotnictví. Sice jsem nezměnil názor na to, že politizace těchto problémů přesáhla a narušila zdravou míru ve vzájemném vztahu lékařů a pacientů, jak se stalo i v popsaném případě, ale daleko více jsem schopen pochopit, že se tento problém projevuje v chování lékařů se snahou dosáhnout větší míry diskuse o skutečných problémech zdravotnictví. Ne o tom, co média dokážou ve své povrchnosti a ve svých tendencích k irealizaci skutečnosti vyjádřit, jako jsou hesla "problémy ve zdravotnictví" "Rath" "ODS" "VZP" "ČLK" "neziskové nemocnice" "akciové společnosti", ale o tom, co skutečně podle nich ohrožuje možnost poskytnout veřejnosti lékařskou péči, která opravdu ochrání jejich zdraví. Zároveň mají návrhy na to, jak ušetřit možná i miliardové položky z rozpočtu resortu zdravotnictví, který je vyživován z veřejných financí.

Proto mě velmi mrzí, že ministerstvo zdravotnictví mělo potřebu umístit zmíněný článek na své webové stránky a udělat z něj propagandu.

V jednasedmdesáti letech podlehl těžké nemoci autor seriálu Přátelé zeleného údolí Jaroslav Müller.

Olomoucký rodák spolupracoval po celý svůj život především s ostravským studiem tehdejší Československé televize. Svou zálibu v přírodní tématice promítl i do literární tvorby. Soubor fotografií, vyprávění a kreseb z roku 1967 pod názvem Lovy beze zbraní se stal předlohou stejnojmenného populárního televizního seriálu.

Sobotní vydání (6. května 2006) deníku MF Dnes přineslo další příkladnou ukázku politické zaujatosti jeho redakce. Jak čtenáři Britských listů jistě vědí, v pátek 5. května vetoval prezident Václav Klaus tzv. zákon o neziskových nemocnicích -- přesně tak, jak se očekávalo. Redakce MF Dnes tuto událost považovala zřejmě za jednu z nejdůležitějších, neboť zprávu o ní (měl bych psát spíše "zprávu") umístila na první stranu sobotního vydání, na nejviditelnější místo hned pod hlavičkou listu.

Nadpis onoho sdělení (skutečně si netroufám označit je za zprávu) neříká ovšem o prezidentově vetu nic. Ze dvou řádek nadpisu se čtenář nedoví to podstatné (že prezident vetoval; nebo že zákon o neziskových nemocnicích se vrací do sněmovny apod.). Ony dvě řádky, jež by měly vystihovat podstatu věci, znějí: "Klaus nutí Paroubka odkrýt vztah s KSČM". Následuje podtitul "Aby porazili veto, spojí se ČSSD 10 dní před volbami s komunisty". Podobně informačně prázdný, leč tendenčně vyhraněný, je i první odstavec textu:

Souhlasím s rozhořčením redaktora Britských listů Štěpána Kotrby ("Politická příživa", Metro, 5.5. 2006). Je vidět, že je opravdu schopen vyhmátnout a důsledně zformulovat podstatu věci -- ovšem jen tehdy, když se zrovna nevěnuje své oblíbené zábavě - vytváření spikleneckých teorií kolem nestátních neziskových organizací a jejich financování.

Před pár lety, když jsem usedal za volant při řidičské zkoušce, komisař dopravního inspektorátu na zadním sedadle otevřel mé papíry a ironicky prohlásil: "Á, filozof!" Krátce poté jsem byl nucen vyslechnout dlouhou samolibou tirádu o tom, že je vlastně jedno, jestli lidé čtou Platóna a Aristotela, nebo Stalina - prý každá doba sebou nese jiné pindy, člověk to musí zkousnout a hledět si svého... Zrudnul jsem vzteky a jízda se změnila v adrenalinový sport končící zabočením do jednosměrky. Nechci se vymlouvat, ale žvanění komisaře tehdy podstatně přispělo k tomu, že jsem zkoušku dělal napodruhé. Když o tom teď zpětně přemýšlím, nebyl to ten nejhorší způsob, jak nakouknout za oponu Policie ČR...

V dubnu přispělo celkem 115 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 25 812.00 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 1,321.99 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než deset tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.