Vrátím se proto ještě jednou k mým dřívějším připomínkám (Britské listy "Učitelé, počítače a gramotnost", 14.2.2006) vyjádřených v rovnici, která tyto požadavky objasňuje: učitel + počítač + žák = učení Podle mého názoru je v této rovnici na prvním místě správně uveden učitel, jako rozhodující osobnost. Ale jaké požadavky z hlediska efektivní výuky ( za jedno z možných řešení považuji krokovou výuku teorie i praxe - Britské listy, 18.1.2006) má v současnosti učitel splňovat?

Musí být didakticky i počítačově gramotný. Do didaktické gramotnosti učitele zahrnuji jeho schopnost efektivně učit. Jaké požadavky má splňovat počítač? Musí také mít didakticky (efektivně) gramotný program! A co žák? Pokud budou splněny první dva požadavky uvedené v rovnici, potom bude žák "motivován problémem, otázkou, výuka se změní v sérii otázek a odpovědí, jeho odpověď bude samostatně vytvořená nebo vybraná, bezprostřední a převážně správná!" Takto budou respektovány zásady efektivní výuky.

Tyto poznatky lze také využít při řešení v našem současném školství mimořádného problému: "Kolik finančních prostředků do něho vkládat a kam je optimálně směrovat?"

Jan Ámos Komenský ve svých spisech uvedl myšlenku Martina Luthera, který vybízeje německá města k zřizování škol pravil:"Kde se na stavbu měst, hradů, pevností a zbrojnic vynaloží jeden dukát, tam se jich má vynaložit sto na řádné vzdělání jednoho mladíka, jenž by mohl, až dospěje v muže, zase jiným býti vůdcem ke všemu dobrému.Neboť dobrý a moudrý muž je nejdražším klenotem celého státu, na němž záleží více než na nádherných palácích, více než na hromádkách zlata i stříbra." Komenský ve svých dílech tuto myšlenku doplnil o své požadavky na zřizované školy, které toto zhodnocení umožní.

Uvedené myšlenky vedou k zdůvodnění množství investic, které je do našeho školství zapotřebí vkládat.

Mimořádně důležitým je vyřešení problému:" Kam investice do školství směrovat, aby přinesly co největší efekt a případným oponentům dokázaly správnost zvoleného řešení?" K efektivnímu vyřešení tohoto problému může posloužit didaktická úprava výše uvedené rovnice: učitel + počítač + žák = učení

1. Učitel musí být didakticky i počítačově gramotný.

2. Program počítače musí být také didakticky gramotný.

Potom má tato rovnice podobu: "didakticky i počítačově gramotný učitel + didakticky gramotný počítač + žák = efektivní výuka

Z výsledku průzkumu, který na objednávku MŠMT provedla agentura STEM/MARK vychází, že z učitelů základních a středních škol je počítačově gramotných 33%, při jejich věkovém průměru 48 let.

Pojem "didakticky gramotný" doplním ještě o požadavek "vnitřně motivovaného učitele" (neexistuje totiž vnější motivace která by pohnula člověkem ke změnám Pokud lidé mění své zažité postoje a jednání je to vždy vyvoláno vnitřními motivačními silami, které jsou u každého z nás rozsáhle jiné!) tedy takového, který neustále přemýšlí jak efektivněji učit.

Nejvyššího stupně efektivity výuky tedy může dosáhnout vnitřně motivovaný didakticky i počítačově gramotný učitel, který využívá počítač s didakticky gramotným programem.

Teprve nyní se můžeme pokusit vyřešit problém: kam směrovat investice vkládané do našeho školství, aby přinesly co největší efekt a případným oponentům dokázaly správnost zvoleného řešení?

Pokud se učitel rozhodne že bude využívat pro přípravu na výuku i v jejím průběhu počítač, musí být počítačově gramotný. Jestli nepatří k počítačově gramotným, musí absolvovat odborné školení a bude potřebovat počítač nejen ve škole, ale i doma.. Má-li být i didakticky gramotný, musí projít školením zaměřeným na moderní metody efektivní výuky doplněné konkrétními příklady, případně vyhledat na Internetu publikované odborné články. (Např. "Jak efektivněji učit" Britské listy, 18.1.2006 ).

Pravděpodobně největším problémem bude nedostatek didakticky gramotných počítačových programů. Kde je má didakticky i počítačově gramotný učitel získat, když nemá pro výuku ani učebnice které by spojovaly nejen obory, ale i více předmětů (např. matematiku a fyziku) do jednoho tématického celku. Dosud MŠMT schvalované i nové učebnice, tento požadavek neřeší..

Nabízí se toto provizorní řešení: pokud didakticky i počítačově gramotný učitel vyhledá na Internetu potřebnou odbornou informaci, může ji sám didakticky zpracovat a využít i pro efektivní výuku.

Z dosud uvedeného je zřejmé, že mimořádně úspěšné může být směrování investic do vyřešení první z uvedených podmínek tj. aby vnitřně motivovaný učitel dosáhl potřebnou úroveň didaktické i počítačové gramotnosti.

Je více než pravděpodobné že investice vložené pouze do počítačově technologie bez ohledu na zde uvedené další požadavky budou neefektivně vynaložené a úroveň našeho školství nezvýší.

Pro úspěšnost efektivní výuky s počítačem je rozhodující osobnost vnitřně motivovaného didakticky i počítačově gramotného učitele který při výuce využívá počítač s didakticky gramotným programem. Investice vložené do této osobnosti, při splnění uvedených podmínek, budou efektivně zhodnocené!

Rámcové vzdělávací programy a školní vzdělávací programy efektivní využití investic do školství neřeší. Neřeší ani problém efektivního využití počítačové technologie ve školách.

Vzhledem k současnému stavu našich učitelů nejen z hlediska věkového průměru (48 let) ale i s přihlédnutím k úrovni jejich počítačové gramotnosti (33%) tak především noví absolventi pedagogických fakult, pokud budou didakticky i počítačově připraveni (gramotní) pro výuku ve školách vybavených počítačovou technologií, mohou přispět nejen ke snížení věkového průměru učitelů ale i ke zvýšení úrovně jejich počítačové gramotnosti.

Proto za další efektivní využití investic vkládaných do školství považuji finanční podporu motivace nových absolventů pedagogických fakult k jejich kladnému rozhodnutí pro nástup do škol.

Neuvážené a didakticky nepodložené nároky na zvyšování investic do našeho školství mohou vést k oprávněné kritice těchto požadavků a školství mohou i škodit. .