7. 4. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
7. 4. 2006

Vyučování nebo učení?

Je důležité rozlišovat mezi vyučováním a učením? Tento problém se v současnosti objevil a nabývá na významu. Jak uvádí Dominik Dvořák ("Mozek, učení a školní vzdělávací program", Učitelské listy, 22.3.2006), zjednodušeně řečeno, vyučování je to, co děláme my, dospělí -- učitelé nebo rodiče. Učení je to, co se stane (nebo často také nestane) na straně žáků. Základní problém, s nímž se potýkáme dnes a denně, je, že děti neumějí něco,"co se ve škole probíralo", "co jsme se s nimi doma učili". Co to znamená? Že proběhlo vyučování, ale nedošlo k učení. Vyučování nesplnilo svůj základní účel.

Pokud se vědomí žáka považovalo za tzv. "černou skříňku", která má svůj vstup i výstup, ověřovala se úspěšnost vyučování porovnáním vstupního a výstupního stavu učení. V současnosti, v rámci "didaktické technologie", se pedagogové snaží tuto "černou skříňku" vyřešit řízeným vyučováním a učením. Dá se konstatovat, že problémy těchto dvou pojmů může zvládnout jeden, nový. Tímto pojmem je "moderní technologie vyučování". Co se pod ním skrývá? Je to takové vyučování které respektuje požadavek modernizace jak jeho obsahu, tak i metod.

Předpokládal jsem, že tomuto problému je věnována maximální pozornost Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Výzkumným ústavem pedagogickým i dalšími pedagogickými institucemi. Jak je ale v uvedeném článku "Mozek, učení a školní vzdělávací program" uvedeno, právě probíhající velká reforma školství, spojená se zaváděním nových vzdělávacích programů, v sobě obsahuje přesun od vyučování k učení. Důležitým úkolem každé školy při tvorbě školního kurikula ( snad Školního vzdělávacího programu) je právě pojmenování očekávaných výstupů. Pozornost se tedy přesouvá od toho, co a jak má učitel vyučovat (od témat, forem, metod) k tomu, co se má žák konkrétně naučit.

Ale jakými formami, či metodami k tomuto "přesouvání" má ve skutečnosti dojít a případně zároveň respektovat požadavek modernizace obsahu i metod vyučování? Právě probíhající velká reforma školství toto neřeší, v době, kdy je do škol zaváděna výpočetní technika a s tím vznikající náročné požadavky na učitele i žáky. S reformou našeho školství je také třeba vyřešit problém: "Jak efektivně financovat naše školství?".

Rámcové vzdělávací programy a Školní vzdělávací programy efektivní využití investic do školství také neřeší. Jak jsem již několikráte uvedl hrozí, že investice vložené pouze do počítačové technologie, bez splnění dalších požadavků, budou neefektivně vynaložené a úroveň našeho školství nezvýší.

Vrátím se k pojmu "moderní technologie vyučování". Ta má respektovat modernizaci jak obsahu, tak i metod vyučování. Pod pojem modernizace obsahu zahrnuji vzájemné propojování jednotlivých předmětů např. fyziky, matematiky, elektroniky, do jednoho reálného celku jako je mobil, video, televize. Za moderní metodu vyučování považuji její krokové řešení a to jak při teoretické, tak i praktické problematice. Proč krokové?

V současnosti jsme totiž nuceni krokově postupovat např. při obsluze mobilů, počítačů, dokonce i sestavování zakoupeného nábytku.. Proto je nám tento postup blízký a potřebný.Vždyť i malé dítě neumělo okamžitě pít, jíst, chodit! Zároveň jsme zvyklí na bezprostřední reakci na každý náš dílčí krok, např. po stisknutí tlačítka na mobilu. To dosavadní vyučování neumožňuje, žáci jsou hodnoceni pozdě a učitel postupuje bez ohledu na úroveň učení.

Pokud se krokovému řešení problémů brání ženy které např. tvrdí, že obsluhu mobilu podle jeho manuálu nezvládnou, jak vlastně postupují při vaření? Manuálem je jim recept, podle něho postupují krok po kroku, mají bezprostřední informaci o průběhu vaření až do podávání hotového jídla.

Jak má vypadat krokové vyučování teorie? Každý krok musí mít svůj vstup, obsah a výstup. Vstupem navazuje na předešlý, výstupem na následující krok. Obsah kroku -- jeho střední část musí objasnit dílčí problém, jeho slovní i obrazové vysvětlení. Potom musí následovat bezprostřední ověření správného pochopení jeho obsahu, např. otázkou se třemi variantami odpovědi a požadavek volby jedné z nich. Pokud vyučující zjistí, že procento nesprávných odpovědí významně převažuje, musí hledat chybu ve vysvětlení střední části kroku, změnit jeho slovní i obrazové vysvětlení. Pokud procento správných odpovědí dosáhlo požadovanou úroveň, může přejít na vstup dalšího kroku.

Pokud vám připadá takovéto řešení vyučování příliš náročné, musíme si uvědomit, že kdyby vyučující postupoval bez ověřování jeho účinnosti, měli by žáci při učení, např. doma, značné problémy.

Jak je z uvedeného zřejmé, může být krokové řešení vyučování podobné jako krokové řešení učení. V tomto případě je důležité, aby didaktická práce učitele spočívala především v takové přípravě vyučování, kdy podklady pro žáka v podobě speciální učebnice umožní řídit jeho učení i doma, bez přítomnosti vyučujícího. Pokud takovéto učebnice nejsou k dostání, potřebuje žák pro učení metodické pokyny od vyučujícího.

Jestli má vést učení až k naučení platí, že výsledek učení je závislý na aktivitě žáka. Ten bude při učení aktivní tehdy, bude-li stavěn do problémových situací a na položené otázky nucen bezprostředně odpovídat a s kvalitou odpovědi i bezprostředně seznámen. Pro kladnou motivaci žáka je třeba, aby převažovaly správné odpovědi a náročnost otázek postupně narůstala. Stupeň bezprostředního hodnocení musí také odpovídat náročnosti otázky ("dobře", "velmi dobře", "dopustil jste se menší chyby" apod.).

Při řešení problému "černé skříňky" se objevil požadavek tzv. zpevnění. Za toto můžeme považovat řetězec psychických procesů, který vede k dosažení požadovaného výsledku jak vyučování tak i učení. Za možné zpevnění můžeme považovat jejich krokové řešení, podle již uvedených zásad. Zpevnění v podobě znalosti výkonu musí mít tři vlastnosti. Musí být dostatečně četné, bezprostřední, nepřetržité i plynulé. Jinými slovy: učení je efektivní, je-li každá činnost zpevněna znalostí jejího výsledku, je-li provázena vědomím úspěchu a je-li dostatečně četná, bezprostřední a plynulá.

To, co jsem dosud uvedl, je jen jedno z možných řešení problému "černé skříňky". V žádném případě není jediným, snad to, co jsem zde uvedl, posloužilo jako důkaz jeho náročnosti.

                 
Obsah vydání       7. 4. 2006
8. 4. 2006 Ztratí o víkendu Itálie svého Berlusconiho? Josef  Brož
9. 4. 2006 The New Yorker: Bush chce použít jadernou bombu proti Íránu
6. 4. 2006 Hlasování esemeskami v politických televizních pořadech může být v rozporu se zákonem
8. 4. 2006 Budyšín zůstal pestrý Štěpán  Kotrba
7. 4. 2006 V Budyšíně bude zítra demonstrace proti pochodu neonacistů městem
7. 4. 2006 Když lobbisté obviňují novináře, že je lobbista Štěpán  Kotrba
7. 4. 2006 Krátce o korupci Michal  Rusek
7. 4. 2006 Nová tvář "terorismu": anglické babičky
7. 4. 2006 Connecting People Jiří  Krombholz
7. 4. 2006 Telefonní společnosti se snaží blokovat internetové telefonování zdarma
7. 4. 2006 Ukrajina: Oranžové pokračování bez vítěze
7. 4. 2006 Rakouské bankovnictví v krizi Richard  Seemann
7. 4. 2006 Anonym prostě lže Ivan  Brezina
7. 4. 2006 Stále mladý Jindřich Štreit a unavený "stařec" Jiří David Jan  Paul
7. 4. 2006 Vyučování nebo učení? František  Augusta
6. 4. 2006 Zákeřný směr úmyslně oslabující komunistické hnutí Štěpán  Kotrba
7. 4. 2006 Hozená předvolební kost Ivo  Bubeník
6. 4. 2006 Demystifikátor Jiří David Jan  Čulík
7. 4. 2006 Policejně evidovaní aktivisté Štěpán  Kotrba
5. 4. 2006 Zeleně anorektická blondýna Štěpána Kotrby Bohumil  Kartous
7. 4. 2006 Dharmačakra jako romipen Štěpán  Kotrba
6. 4. 2006 Afrika je víc než chudoba a beznaděj Robin  Ujfaluši
5. 4. 2006 Hon na čarodějnice na amerických univerzitách
4. 4. 2006 Katolicismus a svoboda, dva neslučitelné pojmy Milan  Valach
6. 4. 2006 Evropská unie a tržní principy Luboš  Zálom
5. 4. 2006 Bobošíková nebude mlčet
12. 2. 2006 Hospodaření OSBL za leden 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

Školství RSS 2.0      Historie >
7. 4. 2006 Vyučování nebo učení? František  Augusta
17. 3. 2006 Jak efektivně financovat české školství František  Augusta
16. 3. 2006 K reformě českého školství František  Augusta
13. 3. 2006 Petra Buzková a gymnázia -- slova versus činy Radek  Sárközi
6. 3. 2006 Školství jako skanzen? Milan  Kulhánek
28. 2. 2006 Dialog vědy s uměním v červenci v Nových Hradech   
25. 2. 2006 Chcete studovat v Británii pro získání titulu PhD v oblasti středoevropských studií?   
25. 2. 2006 Čeští studenti mohou studovat v Británii zadarmo Jan  Čulík
21. 2. 2006 Will Czech grads be prepared to compete? Jan  Čulík
14. 2. 2006 Učitelé, počítače a gramotnost František  Augusta
10. 2. 2006 Jazyková vybavenost českých studentů je mizerná Marian  Kechlibar
9. 2. 2006 Absolventi britských univerzit jsou k ničemu, varují čelné firmy   
6. 2. 2006 Plagiátorství má jednoduché řešení Ondřej  Slačálek
3. 2. 2006 Poptávka je po titulech a mladí se chovají přirozeně Radek  Macalík
3. 2. 2006 Vzdělanostní společnost, univerzity a kvalita vzdělání Boris  Cvek