10. 5. 2006
Předvolební kampaň MF DnesSobotní vydání (6. května 2006) deníku MF Dnes přineslo další příkladnou ukázku politické zaujatosti jeho redakce. Jak čtenáři Britských listů jistě vědí, v pátek 5. května vetoval prezident Václav Klaus tzv. zákon o neziskových nemocnicích -- přesně tak, jak se očekávalo. Redakce MF Dnes tuto událost považovala zřejmě za jednu z nejdůležitějších, neboť zprávu o ní (měl bych psát spíše "zprávu") umístila na první stranu sobotního vydání, na nejviditelnější místo hned pod hlavičkou listu. Nadpis onoho sdělení (skutečně si netroufám označit je za zprávu) neříká ovšem o prezidentově vetu nic. Ze dvou řádek nadpisu se čtenář nedoví to podstatné (že prezident vetoval; nebo že zákon o neziskových nemocnicích se vrací do sněmovny apod.). Ony dvě řádky, jež by měly vystihovat podstatu věci, znějí: "Klaus nutí Paroubka odkrýt vztah s KSČM". Následuje podtitul "Aby porazili veto, spojí se ČSSD 10 dní před volbami s komunisty". Podobně informačně prázdný, leč tendenčně vyhraněný, je i první odstavec textu: |
"Prezident Václav Klaus donutí premiéra a lídra ČSSD Jiřího Paroubka, aby deset dní před volbami "přiznal barvu" -- a spojil se s komunisty". Teprve v druhém odstavci následuje něco, co už se zprávě podobá: "Klaus totiž včera podle očekávání vetoval sporný zákon o veřejných neziskových nemocnicích. Levice -- vládní sociální demokraté a opoziční komunisté -- proto musí 23. května přerušit kampaň na náměstích a jít ještě naposledy hlasovat do Sněmovny: přehlasovat prezidentské veto." Jako už tolikrát v české žurnalistice, i zde jsme svědky toho, že novináři nepřinášejí zprávy, rozbory, analýzy; neinformují čtenáře. Namísto toho přinášejí svůj pohled na věc, dávají zaznít svým dojmům, svému politickému přesvědčení. Aniž by bylo patrné, že jde o redakční komentář, redakce v článku, který se tváří jako zpráva, čtenáře měsíc před volbami do poslanecké sněmovny manipuluje. Tak v případě onoho sobotního sdělení není hlavní to, že prezident Václav Klaus (bývalý předseda a současný čestný předseda ODS) vetoval zákon, který prosazuje levice a odmítá pravice (nejhalasněji právě ODS). Není důležité to, že v parlamentu, který byl před čtyřmi lety demokraticky zvolen, je téměř polovina poslanců proti zmíněnému zákonu a více než polovina pro. Není podstatné ani to, jaký ten zákon je -- zda dobrý nebo špatný; jak na něj pohlížejí resortní experti jednotlivých pravicových a levicových stran; jak jej hodnotí nezávislí odborníci a co si o něm myslí laická veřejnost. A, vcelku pochopitelně, ani náhodou nezazní, že prezident svého veta možná nadužívá, že je bere jako prostředek politického boje. Pro redakci MF Dnes je důležitější to, že, tak jako v minulosti, i teď pro uvedený zákon budou hlasovat levicoví poslanci -- poslanci ČSSD a KSČM. Tuto skutečnost podává ovšem MF Dnes silně emocionálně podbarvenu, jako by říkala: Pohleďte -- teď už se Paroubek musí přiznat, že není demokrat. Konečně vyjde pravda najevo! Po roce 1989 byli mnozí občané přesvědčeni, že parlament a jeho poslanci jsou tu od toho, aby dle svého nejlepšího vědomí a svědomí přijímali dobré, správné zákony. K tomu je, konec konců, zavazuje i jejich poslanecký slib. Ve skutečnosti jsme však svědky partajničení. Pro zákony nebo proti nim se nehlasuje podle toho, zda se jednotlivým poslancům jeví správné či špatné. Už není důležité, co si poslanec-jednotlivec myslí. Důležité je jen to, jak na věc, na daný zákon, pohlíží strana jako celek. Takový přístup je velmi efektivní v případě, že strana chce ovlivnit voliče v prospěch svůj a v neprospěch oponentů. Vhodně volená nálepka s negativním emocionálním nábojem (a že jich v současnosti je: KSČSSD; prase bradavičnaté ad.) je zárukou, že stačí zákon, jeho problematiku, omezit na to nejprimitivnější minimum -- na otázku, kdo pro něj hlasuje a kdo (spolu s námi, těmi jedinými ryzími demokraty) hlasuje proti. MF Dnes to nakonec dokládá. Zatímco slova úřadujícího předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky citovaná ve zmíněném článku znějí: "Jde spíše o obsah zákona než o to, s kým hlasujeme", výrok předsedy ODS Mirka Topolánka uvedený o pár řádků výše praví: "To není přece nic nového, všichni vidí už dnes, že socialisté hlasují s komunisty". Bylo by jistě zajímavé projít záznamy poslanecké sněmovny a zjistit, kolikrát za uplynulé čtyři roky hlasovali poslanci ODS pro týž zákon, jako KSČM. (Ze statistiky hlasování poslaneckého klubu ODS v průběhu 4. volebního období - od roku 2002 - mimochodem plyne, že hlasování poslanců ODS bylo v korelaci s hlasováním poslanců KSČM častěji, než s hlasováním poslanců ČSSD a dokonce i KDU-ČSL. Že by jim byla KSČM přeci jen ideově bližší?) Nálepkování a démonizace -- to jsou nejúčinnější nástroje současné předvolební kampaně, které se ani MF Dnes nezdráhá použít. Tento nejčtenější "seriózní" deník zřejmě abdikoval byť jen na pouhé vytváření zdání, že je nestranným listem. Místo zpráv a kritických analýz se v současnosti věnuje, už ani ne příliš skryté, stranické agitaci. Občanská demokratická strana si může blahopřát, že má tak přičinlivého mediálního pomocníka. MF Dnes by pak mohla do hlavičky listu včlenit, po vzoru předlistopadového Rudého práva, text: MF Dnes -- Orgán Grémia Občanské demokratické strany. |