Nedávno Írán vyzkoušel podmořské rakety a dalekonosné střely. V roce 2003, Mezinárodní agentura pro atomovou energii MAAE (IAEA) odhalila, že Írán byl tajným příjemcem jaderné technologie z Pákistánu pro víc než deset let a zatajil tyto informace před inspektory.

"Bombardování poníží tamější duchovní elitu a podnítí obyvatelstvo k povstání a ke svržení vlády", domnívají se američtí stratégové. Jeden z poradců amerického ministerstva obrany řekl reportérovi New Yorkeru, že Bílý dům je přesvědčen, že jedinou možností, jak vyřešit problém íránských jaderných zbraní, je "změnit mocenskou strukturu Íránu, a to znamená válku".

Izraelská vláda je, nikoliv překvapivě, skeptická ohledně evropského přístupu. Silvan Shalom, ministr zahraničních věcí, řekl v rozhovoru minulý týden v Jeruzalémě, že evropská politika cukru a biče selhala a Izrael nemůže žít vedle Íránu, který bude mít atomovou bombu.

Je ale mnoho vojenských a diplomatických expertů, kteří se přou o představu, že vojenská akce, v jakémkoliv měřítku, je správný přístup. Shahram Chubin, íránský učenec, který je vedoucí výzkumu v ženevském Centru pro bezpečnostní politiku, nevěří, že lze zasáhnout všechny íránské cíle. Pak se bude jen čekat na íránský protiútok, který může být vojenský, nebo teroristický. "Írán má střely dlouhého doletu a pouta s Hizballáhem. Můžete začít myslet na to, co jakou dostanete odpověď..."

Plány Pentagonu pro rozšíření invazi do Íránu jsou aktualizované. Stratégové U.S. Central Command ve floridské Tampě dostali úkol aktualizovat válečné plány na maximální pozemní a vzdušnou invazi.

"Názor, že americký útok na íránská nukleární zařízení by vyprodukoval lidové povstání, je extrémně neinformovaný," tvrdí Flynt Leverett, specialista na Střední východ, který pracuje pro National Security Council v Bushově administrativě. "Musíte vědět, že nukleární ctižádost Íránu je podporována přes celé politické spektrum. Iránci budou útoky na jaderná zařízení chápat jako útoky na jejich ambice být hegemonem oblasti a technologicky vyspělým a moderním národem."

"Uvnitř armády panuje silný odpor vůči nasazení jaderných zbraní proti jiným zemím," tvrdí poradce Pentagonu reportérovi New Yorkeru. Poradce nicméně dodal, že nápad, používající taktických jaderných zbraní v takových situacích, získal podporu od vědecké rady Defense Science Board, poradního výboru, jehož členové byli vybráni tajemníkem obrany Donaldem Rumsfeldem. Předseda této rady je William Schneider, Jr., náměstek ministra v Reaganově administrativě. V lednu 200, kdy se Bush chopil moci, působil v ad-hoc panelu pro otázky užití nukleárních sil sponzorovaných konzervativním think-tankem National Institute for Public Policy . "Oni tvrdí Pentagonu, že můžeme použít taktickou jadernou bombu B61 s větším výbuchem a menší radiací."

Poradce Pentagonu varoval, že bombardovat Írán jadrnou bombou by mohlo vyprovokovat "řetězovou reakci" útoků na americká zařízení a občany na celém světě: "Co si bude myslet 1,2 miliardy muslimů , když my zaútočíme na Írán?"

Hrozba americké vojenské akce s jaderným nasazením vytvořila zděšení na ředitelství MAAE ve Vídni. Úředníci věří, že Írán chce být schopen vyvíjet jadernou zbraň, ale "nikdo nepředstavil jakýkoliv důkaz existence programu jaderných zbraní v Íránu," tvrdí inspektoři. "Jestliže Spojené státy rozpoutají válku v Íránu, udělají z vývoje bomby věc íránské národní hrdosti."

Evropané jsou z nejnovějších plánů USA zděšeni. Jack Straw, britský ministr zahraničí, řekl minulý rok, že vojenská akce proti Íránu by byla "nepředstavitelná". Jiní evropští úředníci vyjádřili podobnou skepsi o hodnotě americké bombardovací kampaně. "Íránská ekonomika je v špatném stavu, Ahmadinedžád je v špatném stavu politicky," řekl evropský zpravodajský činitel reportérovi New Yorkeru. "Jemu bude politicky vyhovovat, jestliže Američané budou Írán bombardovat. Mohou to udělat, ale výsledky budou horší." "Jestliže USA zaútočí," prohlásil nejmenovaný vysoký diplomat ve Vídni, "Ahmadinedžád bude nový Saddám Hussajn arabského světa, ale s větší důvěrou a větší silou".

Nejpregnantněji své zděšení na adresu stratégů Bílého domu vyjádřil jeden vojenský expert, který ještě stále pracuje pro Bushovu administrativu otázkou "A co oni kouří?"

Seymour Myron Hersh je význačný americký novinář, jehož neoblomné odhalování vad amerických zpravodajských a vojenských akcí sahalo od odhalení amerického masakru My Lai v jižním Vietnamu v roce 1969, který popsal ještě jako novinář na volné noze, k vyšetřování americké války s terorismem . Působil v New York Times, je držitelem několika novinářských cen, včetně Pulitzerovy ceny a čtyř cen George Polka. Dnes působí v New Yorkeru. Hersch má přezdívku "dean of investigative reporting", je autorem knih The Price of Power: Kissinger in the Nixon White House, Buying the Bomb, Lunch with the Chairman, a dalších.

28. 6. 2004 Plan B: As June 30th approaches, Israel looks to the Kurds ZDE