28. 4. 2006
Školství, jeho reforma a volbyV příspěvku "Jak efektivněji učit" (Britské listy 10.1.2006) jsem uvedl: "Rozvoj přírodních věd a především techniky zákonitě vyvolal nebývalý tlak na všechny systémy vzdělávání.Narůstá množství poznatků, které potřebují učitelé a především jejich žáci zvládnout. Jediným možným řešením této situace je zefektivnit vyučování. Je proto nutné modernizovat jak obsah, tak i metody vyučování." |
Přitom, v rámci probíhající reformy našeho školství, mají být dosud platné školní osnovy, postupně nahrazovány Rámcovými vzdělávacími programy a na jejich základě vytvářenými Školními vzdělávacími programy. Jaký má většina z těch, kteří se o české školství zajímají na tuto reformu názor zjišťoval průzkum společnosti SCIO na více než 90000 z nich. Jak tato společnost uvádí, "výsledky tohoto unikátního průzkumu stojí za zhodnocení všemi, kteří se o české školství zajímají a to především těmi, kteří se na realizaci této školské reformy podílejí." Značný počet učitelů je proti této reformě! Např.na otázku "Považujete přechod ke Školním vzdělávacím programům za krok správným směrem?", odpovědělo, ne a spíše ne, 44% učitelů základních škol a 46% učitelů víceletých gymnázií a přitom již v září 2007 musejí, zákonitě podle nich, minimálně v prvním až šestém ročníku vyučovat. V uvedeném příspěvku, i v dalších ( např."K reformě českého školství", 15.3.2006) jsem uvedl možná řešení modernizace obsahu i metod vyučování. Na poslední konferenci České asociace pedagogického výzkumu v Olomouci (jak uvádí Jana Hrubá v příspěvku "Proč se učitelé neradi učí"( "Učitelské listy", 18.4.2006") konstatoval prof. Průcha, že hlavními uživateli produktů pedagogického výzkumu jsou výzkumníci sami a výzkumná témata nejsou volena z hlediska potřeb uživatelů a výzkumníci se nejvíce soustřeďují na žáky, studenty, učitele a rodiče, ale málo na procesy vyučování a učení, klima a kulturu školy, vzdělávací programy a vzdělávací výsledky. Prof. Průcha to označil za "nepřizpůsobivost pedagogického výzkumu potřebám uživatelů". Kdyby čeští učitelé dostávali do rukou srozumitelné výsledky takového zkoumání, odpovídající na potřeby české reality a použitelné v pedagogické teorii i praxi, možná by je to přimělo více přemýšlet o svém vyučování. Nejsem oprávněn hodnotit, natož kritizovat práci našich výzkumných pedagogických institucí, ani MŠMT. Moje názory na probíhající "velkou reformu" našeho školství a mnou navrhovaná možná řešení jsem uvedl ve svých příspěvcích publikovaných především v Britských listech (dosud osm příspěvků). Zároveň sleduji i příspěvky a názory autorů v Učitelských listech a České škole, ke kterým se, na konci příspěvku, v rámci "Přidej ke článku svůj názor", také vyjadřuji. Pokud se situace na kterou prof. Průcha poukazuje nezmění, můžeme těžko očekávat, že nejenom právě probíhající reforma našeho školství, ale ani další, budou úspěšné! V nynějším předvolebním období různými politickými stranami slibovaná opatření na další reformy našeho školství a zlepšení úrovně vyučování a učení, pokud nebudou podložena výsledky pedagogického výzkumu, budou opět neúspěšná. Pouhé zvyšování investic do školství, bez zdůvodnění jejich směrování, nemůže vést ke zvýšení jeho úrovně! A jaká je situace na našich školách, které mají hlavní úsilí zaměřit především na tvorbu svých Školních vzdělávacích programů? Dovolím si uveřejnit alespoň část, z podle mě objektivního příspěvku do diskuse, k článku Jany Hrubé "Proč se učitelé neradi učí? (Učitelské listy, 18.4.2006). " ... žádné výzkumy, žádné přenášení zkušeností od jinud, žádná reforma. Je to ve změně podmínek uvnitř. Dnes máme situaci, že ve špatných podmínkách nemohou dobře pracovat ani ti dobří, nadaní, svědomití, že nemají ani solidní perspektivu, Zachází se s nimi často jako ze minulého režimu -- roste byrokracie, s byrokracií arogance. To je potřeba obrátit. Vytvořit nejen dobré podmínky, to není jenom o penězích, ale je to o nich také. Ty peníze musejí jít adresně za žákem a ne, že bude, jak je tomu den ode dne víc a víc, podstatná část těchto peněz proúřadována. Za posledních zhruba osm let se z našich škol stala koncová pracoviště úřadů, kde je nepodstatný nejen učitel, ale i žák, jeho osobnost. ..." (omlouvám se autoru tohoto přidaného názoru, jehož část jsem si dovolil uvést, bez zveřejnění jeho jména a příjmení. František Augusta). Na závěr uvádím "radu" jednoho autora diskusního příspěvku k výsledkům průzkumu SCIO: Autor "Komenský": ... Která strana si dá do svého volebního programu, že zastaví tenhle nesmysl s Rámcovými vzdělávacími programy a Školními vzdělávacími programy, má hlasy učitelů!...
|
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
28. 4. 2006 | Školství, jeho reforma a volby | František Augusta | |
28. 4. 2006 | Parodie na maturitu II. | Bohumil Kartous | |
27. 4. 2006 | Parodie na maturitu | Bohumil Kartous | |
24. 4. 2006 | Jak dochází k učení | František Augusta | |
14. 4. 2006 | Mozek a učení | František Augusta | |
7. 4. 2006 | Vyučování nebo učení? | František Augusta | |
17. 3. 2006 | Jak efektivně financovat české školství | František Augusta | |
16. 3. 2006 | K reformě českého školství | František Augusta | |
13. 3. 2006 | Petra Buzková a gymnázia -- slova versus činy | Radek Sárközi | |
6. 3. 2006 | Školství jako skanzen? | Milan Kulhánek | |
28. 2. 2006 | Dialog vědy s uměním v červenci v Nových Hradech | ||
25. 2. 2006 | Chcete studovat v Británii pro získání titulu PhD v oblasti středoevropských studií? | ||
25. 2. 2006 | Čeští studenti mohou studovat v Británii zadarmo | Jan Čulík | |
21. 2. 2006 | Will Czech grads be prepared to compete? | Jan Čulík | |
14. 2. 2006 | Učitelé, počítače a gramotnost | František Augusta |