9. 5. 2006
Smutný osud bombardovaného "rodinného stříbra"Článek Target -- Prague, Czech: Jak Američané bombardovali Prahu mne přiměl napsat o jednom svém zážitku z jara 1945, o bombardování Libně. Bylo to o jedné jarní neděli, vyšli jsme si se skupinou přátel na vycházku. Byli jsme na kopci někde mezi Balabenkou a bývalým nádražím Libeň horní. Bylo krásné počasí a měli jsme pěkný výhled na údolí pod námi, na lihovar u křižovatky Balabenka a na celý komplex výrobních hal ČKD Libeň, píše čtenář Ing. Ctirad Novák CSc. z Fyzikálního ústavu Akademie věd. |
Zazněly sirény, oznamující letecký poplach. Zakrátko se objevila skupina letadel nepříliš vysoko letících a začaly z nich padat bomby. Z lihovaru náhle vyšlehl plamen do výše snad jak petřínská rozhledna a velmi rychle zhasl. Mnoho bomb spadlo na továrnu ČKD, kde také došlo k velké zkáze. Vím to, protože pak jsme tam chodili na brigády, odstraňovat trosky. Naštěstí si pro bombardování američtí spojenci vybrali den pracovního volna, jinak by to býval byl strašný masakr. Vím totiž, kolik lidí tam normálně pracovalo, byl jsem tam jako student průmyslovky o prázdninách 1941 na prázdninové praxi. Při pohledu na to bombardování jsem si neuvědomoval některé významné souvislosti, které mi ale došly až o něco později.
Bombardování těchto českých významných továren nesloužilo k našemu osvobození z hitlerovské nadvlády. K čemu sloužilo, si může každý soudný člověk spočítat na prstech a nebude k tomu potřebovat ani celou jednu ruku. Myslím, že válka vůbec nemusela vzniknout. Dokud Hitler hlásal "Drang nach Osten", nechaly ho západní mocnosti zbrojit, protože jim bylo jasné, že Hitler není ten, kdo je ohrožuje, že skutečné nebezpečí pro ně je jinde. Když pochopily, že si Hitler před tažením na východ pro jistotu musí napřed "uvolnit záda", shledaly, že ho v tom musí pozdržet, aby měly čas se posílit. Proto mu předhodily v Mnichově Československo - asi jako posádka saní, pronásledovaná smečkou vlků předhodí smečce jednoho, aby se vlci zdrželi. A válku pak vedli letecky proti civilnímu obyvatelstvu, aby se zdálo, že bojují, ale aby Hitlera příliš neoslabili, protože to, co potřebovali, bylo, aby SSSR pokud možno hodně vykrvácel. Zkrátka válka byla vedena podle zásady "Když se dva perou, třetí se směje". V této souvislosti nelze nepřipomenout to, co považuji za největší teroristický čin v dějinách.- jaderné bombardování Hirošimy a Nagasaki. Třicetkrát více mrtvých, než 11. 9. v New Yorku, pětkrát více nezvěstných a více než stokrát nadosmrti postižených -- zářením. A dnes terorista křičí "chyťte teroristu!" a zaslepení v něm spatřují šlechetného záchrance. A o tomhle všem české noviny nepíšou a čeští mladí tudíž nevědí. |