14. 4. 2006
Kriminalizovat výroky v demokratickém státě nelzePolitický aktivista Petr Cibulka byl 5. dubna 2006 podle vysoce kontroverzního paragrafu 206 trestního zákona odsouzen k podmíněnému trestu šesti měsíců, s odkladem na osmnáct měsíců, za "trestný čin pomluvy". Cibulka podle informací z tzv. "Cibulkových seznamů", obsahujících jména údajných agentů Stb z doby totalitního komunismu, označil za agenta komunistické tajné policie svého bývalého spolupracovníka Huberta Rozmanitého (80). Ten však u soudu předložil dobrozdání bývalých pracovníků komunistické tajné policie, podle něhož byla jeho registrace jako tajného agenta v seznamech chybná. Tento příspěvek bude vysílat ČRo6 v pátek v 14. 4. v pořadu Názory a argumenty |
Petr Cibulka byl za komunismu disidentem, avšak od té doby se stal spíše smutnou, výstřední postavou na české politické scéně. Hádá se s každým a není schopen prezentovat své politické představy vyváženým a racionálním způsobem, přestože mnohé z nich jsou rozumné nebo by se o nich alespoň dalo diskutovat. (Cibulka usiluje o nízké daně, odvolatelnost politiků, spravedlivou justici, posílení institutu referenda a o přímou demokracii.) Jenže svůj politický program Cibulka shazuje ostrým iracionálním antikomunismem a poněkud šílenými výroky, jako že "v Česku vládnou kriminální elity a vrazi". Ale to je jedno. Ať už si kdokoliv myslí cokoliv o názorech či výrocích kohokoliv, třeba Petra Cibulky, kriminalizovat je v demokratickém státě nelze. Mezinárodní lidskoprávní organizace už dlouhodobě poukazují na to, že paragrafy českého trestního zákona, kriminalizující výroky, jsou zneužitelné k potlačování svobody projevu, jsou v demokratickém státě nepřípustné a měly by být zrušeny. Znovu a znovu se setkáváme v České republice s nesmyslnou kriminalizací výroků. Český tisk se nedávno posmíval muslimskému světu, že je šokován zveřejněním tabuizovaných karikatur proroka Mohameda, a poukazoval na to, že "na Západě" (k němuž se nyní ČR počítá) "je svoboda projevu". Zjevně není, jak znovu dokazuje skandální odsouzení Petra Cibulky, jehož se dokonce soudkyně Šárka Šantorová letos v lednu pokusila v této věci odsoudit trestním příkazem, jiným kontroverzním justičním nástrojem. V civilizovaných zemích musí stačit v případech, kdy se občan cítí jiným občanem pomluven, civilní soudní spor. Je skandální, aby stát potlačoval "nepohodlné" občany jejich trestním stíháním za výroky! "Česká republika se těžce potýká s otázkou 'extremistických' verbálních projevů (z extrémní pravice i levice) i s otázkou toho, co jsou přijatelné parametry veřejné debaty," konstatuje Helsinský výbor amerického Kongresu ve zprávě z roku 2002 o situaci v oblasti svobody projevu v České republice. Zpráva kritizuje trestní stíhání osob za vyjadřování názoru a za pomluvu. Požaduje zrušení kriminalizace názorů a verbálních výroků v České republice. "Někdy se argumentuje, že trestní paragrafy pro pomluvu jsou nutné, aby se obětem pomluvy poskytla možnost nápravy. Avšak všeobecné zákony proti pomluvě a difamaci, které jsou součástí občanského zákoníku, poskytují soukromým osobám i politikům možnost dosáhnout nápravy. V takových případech stojí proti sobě žalobce a obhájce u soudu jako rovné strany. Proto není zapotřebí trestních paragrafů pro stíhání pomluvy. Užívání trestních paragrafů pro pomluvu ochromuje svobodu projevu, je zneužitelné a neslučitelné s mezinárodními normami," konstatuje dále Helsinský výbor amerického Kongresu. Je skutečně pravda, že v České republice má existence trestních paragrafů proti výrokům ochromující vliv na svobodu projevu. Snad nejvíce šokujícím případem byl v poslední době případ pražského právníka Petra Partykla, který byl odsouzen dokonce za neprokázanou pomluvu do vězení. Avšak existuje celá řada dalších případů. České úřady se pokusily potrestat nakladatele Michala Zítka za vydání českého překladu Hitlerova Mein Kampfu. Pravicový aktivista Jan Kopal byl obžalován za to, že řekl, že si Spojené státy útoky z 11. září 2001 zasloužily. Bývalá televizní reportérka Jana Bobošíková byla policejně vyslýchána za to, že si dovolila položit v televizním studiu "nepřípustné" otázky. Irena Válová z Media Observatory měla být trestně stíhána za to, že kritizovala monopolní uspořádání distribuce českého tisku. Je příznačné, že českým médiím nestálo odsouzení Petra Cibulky dosud ani za zaznamenání. Ano, Cibulka se chová jako "výstředník", který neumí efektivně prezentovat veřejnosti svou věc a je diskreditací kauzy antikomunismu. Jenže o to nejde. Ať se kdokoliv chová jako excentrik, trestat ho za to odsuzováním za "trestný čin" nelze. Česká média nechápou, že jde znovu o závažný precedenční případ, že svoboda je nedělitelná, a že by se měla zastat práva na svobodu projevu i v případě kontroverzního Petra Cibulky. |