Pak ukáže vedle na stůl, kde leží nějaké papíry. Lékař říká, že je to petice vyzývající ministra zdravotnictví k odstoupení. Mluví o tom, že je to tady hrozné a neúnosné. Lékař říká, že půjde-li to takhle dál, bude silně omezena lékařská péče. Konkrétně mluví například o rakovině a o tom, že se péče v této oblasti zhorší. Lékař přitom neustále opakuje, že je to hrozné. Viditelně chce, abyste petici podepsali.

Vy se ale rozhodnete, že petici nepodepíšete. Stejně jako drtivá většina veřejnosti - včetně novinářů -- nedokážete posoudit, na čí straně je pravda a zdá se velmi nepravděpodobné, že by šlo pravdu takhle jednoduše přiřazovat na jednu stranu sporu. Navíc se vám třeba zdá, že celý spor se nevede o bytí a nebytí českého zdravotnictví, ale o to, která zájmová skupina elitních specialistů na lidské zdraví bude moci zdravotnictví kontrolovat.

Pokud se takto rozhodnete a odmítnete petici podepsat s tím, že nemáte k takového rozhodnutí dost objektivních informací, lékař se urazí, neurvale vám vrazí do ruky recepty a drze vám řekne "Běžte domů". Asi se není co divit, když má v čekárně dost lidí a strávil s vámi čtvrt hodiny dialogem, který neměl očekávaný efekt.

Ano, očekávaný efekt. Pomiňme naprosto současnou teologickou při o tom, kdo má pravdu boží v otázce českého zdravotnictví. V ordinaci by mělo být úplně jedno, jaký má lékař politický názor. V ordinaci má lékař takovou autoritu a v podstatě mocenskou převahu nad svými pacienty, jako nemá v běžném osobním společenském styku, který není vynucen právem, nikdo jiný. Lékař je, a teď to není myšleno vůbec pejorativně, šaman. On je tím, kdo z hlediska vašeho zdraví rozhoduje o vašem osudu, protože on je na základě své odbornosti informovaný, kdežto vy nevíte v podstatě nic. O svém zdraví se sice rozhodujete sami, ale bez lékaře nemáte šanci se o něčem vůbec rozhodnout.

Pokud ale nějaký lékař, vědom si této převahy, v rámci lékařského vyšetření přesvědčuje své pacienty o tom, které politické řešení je to správné, aby mohli nadále počítat s potřebnou lékařskou péčí, dopouští se z etického hlediska velmi hrubého zneužívání svého postavení. Je to podobné, jako kdyby politické petice předkládal svým studentům učitel. Pravděpodobně je to ještě horší, protože autorita lékařů zůstala, na rozdíl od učitelů, dosud nezpochybněna. Ale pozor, co není může být. Politizace ordinací úpadek lékařské autority přímo předurčuje.