NPD ohlásil na sobotu demonstraci v falckém Frankenthalu k tématu "Násilí na školách". Ohlášení demonstrace NPD v Bingenu nebylo vyhověno. "Aufmarsch" v Budyšíně a Mannheimu byl zakázán též. Neonacisté na internetu verbovali účastníky na demonstraci do Mainzu a východoněmeckého města Hoyerswerda. Přímé přihlášky NPD je ale pro německé soudy a správní orgány zřetelně obtížnější zakázat předem. Právní postavení politické strany poskytne takovýmto přihláškám vůči zákonu zvláštní práva. Svoboda projevu platí v Německu i pro neonacisty.

Spolkový ústavní soud ale plánovanou demonstraci neonacistů k podpoře "svobody slova", fakticky na podporu popírače holocaustu Ernsta Zündela, zakázal.

Už to v případě žádosti "Freien Nationalisten Rhein-Neckar" o registraci demonstrace "za svobodu projevu - za svobodu Zündela, Rudolfa, Verbekeho a Irvinga" provedl koncem března správní soud na žádost městské správy v Mannheimu. Shromáždění se mělo konat 8. 4. od 13 do 20 hodin ve centru města. Řečnit měli Jürgen Hans Paul Rieger, Thomas Wulff, Christian Worch, Thorsten Heise, Marcel Wöll a Ralph Tegethoff - vedoucí postavy pravicově extremistické scény.

Ve spojitosti s demonstrací bylo též zakázáno užití černých a černo-červeno-bílých praporů. Podle správního soudu je shromáždění zakázáno oprávněně, neboť kvůli tématice, s ohledem na jednotlivé řečníky a v této souvislosti zamýšlený průvod s užitím nacistické symboliky odpovídá důvodnému podezření z možnosti spáchání trestných činů. Vůči rozhodnutí správního soudu bylo možno podat stížnost u správního soudního dvoru Bádenska-Württembergska.

Těžiště neonacistické činnosti v Bádensku-Württembergsku se nachází jednoznačně v okrese Rhein-Neckar. CEnterem je "Aktionsbüro Rhein-Neckar" pod vedením Matthiase Hermanna z Ludwigshafenu a člena NPD Christiana Hehla. To koordinuje lokální sítě různých neonacistických "Kameradschaften " v okrese a náleží s bohatými kontakty na vekou část spektra extrémních nacionalistů k zálohám NPD (Nationaldemokratischen Partei Deutschlands). Dva členové této skupiny jsou na kandidátní listině NPD k volbě do zemského sněmu Porýní-Pfalz. Aktivní je zde i "Bewegung Deutsche Volksgemeinschaft" (BDVG, také "Bildungswerk deutsche Volksgemeinschaft"), "Hammer Skinhead", organizace ze struktury "Blood-and-Honor" či "Občanská iniciativa pro lepší Německo". Tota uskupení podporují i Německou lidovou unii (Deutschen Volksunion - DVU).

V okrese Bodensee až k hranicím Bádenska (Ulm, Heidenheim) vyvíjí aktivity poměrně nová neonacistická koalice "Freien Widerstands Süddeutschlands", "Autonomen Nationalisten" ve spojení s různými "Kameradschaften". Německý Úřad pro ochranu ústavy (kontrarozvědka) hovoří o 1000 militantních aktivistech neonacistické scény v této spolkové zemi.

V Mannheimu kvůli neonacistickým aktivitám začala vysílat rozhlasová stanice - svobodné nekomerční rádio bermuda.funk na frekvenci 107,45 MHz , na manneimské regionální vlně 89,6 MHz a v Heidelbergu na frekvenci 105,4 MHz. K protiaktiviám vybízí pod hesly "Wir über uns". Heslo "Nicht verwerten. Nicht verdrängen. Nicht verleugnen. - Mit Deutschland endgültig brechen" použil pak i anarchopunkový chAosKanal.NET.

Budyšín, město na Sprévě. Město s několika názvy v několika jazycích - do roku 1868 Budissin, německy Bautzen, polsky Budziszyn, hornosrbsky Budyšin, dolnosrbsky Budyšyn, česky Budyšín. Kolik názvů, tolik různých historických příběhů. Jedno z "hlavních" měst srbské Lužice. Místo spjaté s českým národním obrozením, pražským Lužickosrbským seminářem a Hórnikovou knihovnou.

Nestalo se městem "hnědé jednoty". Zůstalo tak pestré, jak si to jeho obyvatelé přáli. Hrozba neonacismu přiměla všechny politické frakce k vyjádření solidarity a odpovědnosti za budoucnost - svou i celého Německa. A to je dobrá zpráva.