Štěpán Kotrba rád používá toto slovo. Použil ho v Britských listech také v souvislosti udělení ceny Karla IV. Petru Uhlovi. Chucpe je však naopak nejen článek Kotrbův, ale i všechny ostatní, které se k honu na Petra Uhla v Britských listech i v Neviditelném psu okamžitě přidávají.

Štěpán Kotrba i Milan Valach jsou šokováni rozhodnutím Petra Uhla přijmout Karlovu cenu od Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Oba, především Valach, to interpretují jako "zradu levice".

Je to příznakem stereotypního myšlení. Nikdo nemá povinnost zastávat názory nějaké frakce, nějakého davu. Ano, v ČR se stalo zvykem, že se lidé bojí nezávislosti a svobodného vyjádření názoru a po příchodu svobody se snad všichni rozdělili do navzájem svářejících se frakčních skupinek, které na sebe z pohodlí a teplíčka kamarádšoftské vzájemnosti nepřátelsky poštěkávají.

Jenže Petr Uhl byl vždycky provokatér a nezávislý samorost, a nechal se při svých úsudcích - třeba špatných - vést jedině vlastním úsudkem a vlastním svědomím. Za své trockistické přesvědčení - i když ho osobně považuju za pošetilost - byl ochoten za komunismu strávit víc než pět let v normalizačních věznicích. Udělal ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, který dokumentoval a zveřejňoval útlak komunistických orgánů proti nekonformním občanům, obrovskou a záslužnou práci. Choval se jako hrdina a takových lidí právě i dnešní bojácná a často prodejná česká společnost potřebuje.

Uhl prostě nikdy nešel s davem - ať se třeba mýlil, jeho provokativní názory a postoje byly vždy významným příspěvkem k veřejné diskusi a ohledávání nejdůležitějších problémů.

Co když to, že přijal sudetoněmeckou Karlovu cenu, není známkou Uhlovy ješitnosti, jak bez důkazů píše Milan Valach, ale jen provokativním gestem, hozeným české společnosti, které - právem - poukazuje na to, že neexistují jen mocenská a majetková hlediska a že třeba i sudetští Němci jsou lidi. (Představa, že 70 let od nacistické okupace jsou potomci původních sudetských Němců vinni nacistickým útlakem Čechů a Slováků, je tedy hodně sporná.)

Třeba by se mohli Češi a Slováci nad Uhlovým postojem spíš zamyslet, ne na něho hned automaticky, stereotypně nadávat.

Prosím, aby pan Kotrba blíže vysvětlil poslední větu ze své obžaloby P. Uhla - "Před padesáti lety by dostal kulku." V které zemi a v jakém právním řádu v roce 1958?

Nejsou "plivanec" a "kulka" trochu silné kafe? Nebylo by dobré dát prostor také panu Uhlovi, než bude popliván a retroaktivně zastřelen?

František Řezáč, Plzeň

Já nevidím nic a priori špatného na přijetí ocenění ze strany sudetských Němců a považuji za naprosto tupé a zabedněné, když se někdo stále vrací k nenávisti. Nenávist není cesta do budoucnosti, nenávist je to, co zasel Hitler a co musí být konečně poraženo.

V článku "Petr Uhl přijal sudetoněmecké vyznamenání" jsem se dověděl, že Petr Uhl obdržel Evropskou cenu Karla IV. - nejvyšší sudetoněmecké vyznamenání.

To je skutečně na pováženou, ale celkem to nemá co dělat s levicovou orientací toho či onoho člověka. Jsem členem ČSSD už od 5.12.1989 (i když právnicky vzato až od 9.2.1990, kdy ČSSD vznikla i úředně). Dobře si pamatuju jak nám v oněch dávných zakladatelských dobách československé sociální demokracie kritizoval Volkmar Gabert, sociálnědemokratický sudetský Němec, člen Seliger Gemeinde a poměrně vysoký funkcionář SPD, která patří do struktury landsmanšaftu stejně jako Ackermanova křesťanská a dále radikálně pravicová vítkovská odnož (Witikobund). Kritizoval nás tehdy v nejrůznějších dopisech za to, že ČSSD se neměla k tomu odsoudit odsun (nejen excesy) a za to, co by se dalo nazvat národní obrozenecko-husitské instinkty ve straně, která má být přece internacionální ...

K Vaší reakci na mé odsouzení P. Uhla si dovoluji připojit několik poznámek:

Neonacistické provokatéry česká společnost nepotřebuje. Plně souhlasím s pedagogem katedry občanské výchovy pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Valachem, že Sudetoněmecký spolek není reprezentantem všech Němců. Je reprezentantem těch Němců, kteří dodnes cítí křivdu za zpackané výsledky války, ke které nemalou měrou přispěli jejich předci obdivem k Říši, jejímu Vůdci a Konrádu Henleinovi. Sudetoněmecké požadavky vůči Česku, Slovensku či Polsku jsou nebetyčnou drzostí v Evropě opět tolerovaného a všelijak omlouvaného neonacismu.

Pane Čulíku, píšete, že hodně sporná je představa, že by současní sudetští Němci měli nést zodpovědnost za zločiny svých otců. S tím souhlasím. Ale pokud chce člověk být konzistentní, je nutné odmítnout nejen myšlenku, že by děti měly pykat za hříchy svých otců, ale i myšlenku, že by měly profitovat z toho, co jejich otcové udělali dobře - odmítnout celý koncept dědictví, a tudíž i majetkových nároků dnešních sudetských Němců.

Když vyslovuji ty otázky mám na mysli především zcela legitimní kultivaci obecného vztahu současných obyvatel obou národů, narovnávání vztahů tam kde to možné je ku prospěchu většiny. Nikoliv úvahu a spekulace, po tajemných, či tajených postojích veřejně činných osobností. U některých jsou ty postoje dlouhodobě známé a nepřekvapují, ( kupř. E.Mandler, Doležal.) U některých jsou překvapivé, což je případ P.Uhla. Ty otázky si může položit kdokoliv z nás a položil si jí oprávněně i Štěpán Kotrba, který na ně adekvátně reaguje. Zbývá se podívat na obsah, pozoruhodné dobové souvislosti a říci si kde platí ono dvě a dvě jsou čtyři a nikoliv pět.

Dobrý den, je 14.5. a já dosud marně čekám na slíbená čísla od Ladislava Štichy, která měla být údajně zveřejněna 12. 5. Nedalo by se to trochu zaurgovat? ptá se Stanislav Bláha.

Kdy už konečně české soudy pochopí, že dítě je plnoprávný člověk? Když jsem četla server Novinky, nevěřila jsem vlastním očím. Předseda soudcovské unie JUDr. Jirsa se vyjadřoval k návrhu, kterým chce ministryně Stehlíková zakázat tělesné tresty dětí. Bylo mi jasné, že tento návrh nebude mít lehkou cestu do života. Český národ sice není příliš militantní, ale tělesné tresty považuje za výchovný prostředek už od Marie Terezie a jezuitského vzdělávání a drží se starého hesla škoda rány, která padne vedle. Evropský komisař pro lidská práva, který tlačí Českou republiku k přijetí této normy, to nebude mít nijak lehké.

Ovšem kromě obrany facky, coby výchovné metody, si pan předseda vzal na paškál i rozvodové tahanice a spory rodičů o děti. Vzpomněl prvního výročí (!) umístění Terezy Smutné nejprve na psychiatrii a po té do Olivovy léčebny v Říčanech. Ocenil heroický čin soudce, který poslal jedenáctiletou dívenku do těchto zařízení, protože odmítala kontakt se svým otcem.

V Dujiangyanu zahynuly stovky dětí, když na ně při zemětřesení spadla školní budova. Zoufalí rodiče obviňovali místní čínskou správu, informuje list Guardian:

Čtyřiadvacet hodin po zemětřesení zoufalí rodiče obviňovali každého: vojáky, kteří nedorazili, stavebníky, že budovu postavili lajdácky, místní politiky, že ukradli peníze na stavbu.

Protizákonné vyhýbání se daním, které páchají velké společnosti, připravuje rozvinutý svět o 160 miliard dolarů ročně. Tyto peníze by mohly zabránit umírání 1000 dětí denně, konstatovala charitativní organizace Christian Aid ve své nové analýze "Smrt a daně".

Je všeobecně známo, že naše současná vláda vznikla za velmi podivných a neprůhledných okolností. Po volebním patu před dvěma lety trvalo několik měsíců, než se podařilo sestavit novou vládní koalici. Nemohla by však nikdy vzniknout bez dvojice přeběhlíků, bývalých poslanců ČSSD Pohanky a Melčáka. Dalo by se předpokládat, že takto vzniklá vláda bude často a intenzivně komunikovat s opozicí, zvláště při projednávání důležitých zákonů a reforem. Ostatně v západní Evropě, o které se stále hovoří jako o našem hlavním vzoru je takováto praxe zcela běžná, a to i v situaci, kdy má vláda v parlamentu pohodlnou většinu.

V údolí řeky Rýna už zahynuly miliony včel. Podle Spiegel Online si včelaři myslí, že příčinou je, že včely konzumovaly kukuřičná semena, která byla ošetřena nervovým jedem Clothianidinem.

tisková zpráva

15. května letošního roku oslaví Izrael šedesáté výročí svého založení 15. května 1948 bylo 800 tisíc Palestinců (dvě třetiny palestinského národa ) násilím odsunuto ze svého území, které se stalo územím Izraele.

Šedesát let od 15. května 1948 je palestinské diaspoře stále odpíráno právo na návrat do jejich země a Palestincům z vnitrození je upíráno právo na život. Přidejte se k nám 15. května v Praze na Staroměstském náměstí od 18 do 20 hodin, kdy tam budeme držet svíčkovou vigilii na paměť arabské tragédie v Al Nakba.

Generální svaz palestinských studentů

Bývalý disident a bývalý levicový aktivista Petr Uhl přijal nejvyšší sudetoněmecké vyznamenání. Nejpravděpodobnějším motivem tohoto aktu z jeho strany je ješitnost a slávychtivost. Mladistvé ideály jsou zapomenuty, vlastní ego nikoliv. Ostatně v Čechách je snad již normou, že slávu (mnozí také moc a peníze) se snaží tzv. elity získat posluhováním cizím zájmům. Platí to o současné vládě a zdá se, že to platí i o bývalém „marxistovi“ Petru Uhlovi. Podezírat jej z hlouposti, kvůli níž by nevěděl, z jakých rukou ono vyznamenání přijímá, vzhledem k jeho rozhledu a znalostem, nelze.

Moje záležitost je vcelku banální a i nepochopitelně trapná, píše Jiří Žák.

Jako nedávný pacient odd. ortopedie Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem jsem si užil tzv. "nadstandardu" (tedy, to myslím ironicky).

Protože občas, asi jako většina lidí, dostanu záchvat velkodušnosti a empatie, snadno jsem se vcítil do situace lidí upoutaných na pooperační lůžko a obírajících se neutěšenými myšlenkami. Dál už to šlo rychle. Rozhodl jsem se něčím přispět k zpříjemnění prostředí, mluvil jsem pak se staniční sestrou a dále jsem jednal s vrchní sestrou ortopedie.

Výsledkem byl dar v podobě kvalitní elektroniky (mé vlastní věže zn.Technics) a dne 7.3. 2008 jsem pro nemocnici koupil barevnou televizi zn. JVC v prodejně OKAY Teplice (na přání staniční sestry). Obě sestry mě požádaly o osobní údaje za účelem vystavení sponzorské smlouvy.

Dne 8.3. si elektroniku uloženou u mne doma odvezla staniční sestra. A tím vše skončilo! Alespoň pro ně!

Vyrovnání s církvemi nás přijde plus minus autobus na tři sta miliard a budeme platit každý asi tak pětistovku po šedesát let, tedy pokud do té doby nezavedeme euro... Jak je v kraji zvykem, určitě nám to náš úděl platit církvi do kasičky určitě nezlevní. A to nemluvím o inflaci a všem dalším možném. Prostě, každá víra něco stojí, zvláště když se její církev dostane k moci. A peníze znamenají moc.

Brtitská vláda má velké obavy z dalšího poklesu cen nemovitostí. Informoval o tom britské deník Independent poté, co jeden novinářský fotograf udělal snímek ministryně, která si nesla své poznámky na zasedání na úřadu vlády v Downing Street. Dnes se fotografuje s takovým rozlišením, že si tajné poznámky ministryně můžete na fotce lehce přečíst ZDE

ČR si v těchto dnech připomíná 60. výročí vzniku státu Izrael i jeho "Válku za nezávislost". Tyto události mají však svou Nemesis, a to v podobě arabské tragédie, jež je provázely. Založení státu Izrael si vyžádalo destrukci 531 palestinských vesnic, 11 městských čtvrtí ve městech Tel-Aviv, Haifa a Jeruzalém a vypuzení tří čtvrtin palestinské populace z domovů. Nakba (z arabštiny katastrofa) podle izraelských historiků IIan Pappého, Avi Shlaima, zčásti i dvorního izraelského historika Ben Morrise, spočívala v plánované etnické čistce (Plán D především ), již dirigoval izraelský premiér David Ben Gurion. Plán D zahrnovaly masové vraždy, destrukce domů, vesnic, úrod, znásilnění a masakry bezbranných domorodců, včetně žen a dětí, a to s jasně definovaným cílem -- vytvořit exkluzivně Židovský stát bez Arabů, a to jakýmikoliv prostředky. Svědectví jednoho z mnoha izraelských vojáků, který se zúčastnil Plánu D:"První vlna dobyvatelů zabila asi 90 mužů, žen i dětí. Děti zabíjeli tak, že jim rozbíjeli hlavy železnými tyčemi. Nebyl tam žádný dům bez mrtvých. Dvě starší ženy byly v jednom domě vyhozeny do vzduchu, další žena s dítětem zastřelena." Palestinští uprchlíci z let 1947 - 49 a jejich potomci podle mnohých představují jádro tohoto konfliktu. Dokud nebude vůle jej alespoň částečně vyřešit, konec násilí na obou stranách je v nedohlednu.

Zdroj: ZDE

Pod pojem hudební projev zahrnujeme nejrůznější žánry, od rytmických frází, při nichž se pouštějí příslušníci přírodních národů do rituálního tance, až po sofistikované partitury, do nichž vkládají své pocity a své kompoziční umění moderní skladatelé, ale uvažujeme-li o něm globálně, vnímáme ho zpravidla jako něco pozitivního -- jako umělecký výraz, který nám sice nepředává konkrétní ponaučení či konkrétní podněty k úvaze, ale který dokáže kultivovat náš citový život či aspoň přispět k naší pohodě. Je tato pozitivní úloha hudby nesporná, anebo jen podléháme konvenčním názorům?

tisková zpráva

Nevládní nezisková organizace Iuridicum Remedium, o.s. pořádá dne 16. 5. 2008 pod záštitou ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR seminář "Aktuální problémy exekucí". Akce se koná v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, Sněmovní 4, Praha 1 -- Malá Strana, místnost č. 108 -- Státní akta a začíná v 9:00. Zájemci o účast si mohou vyžádat pozvánku a podrobný program semináře na e-mailové adrese tereza.samanova@iure.org.

Akce se koná v souvislosti s projednáváním návrhu tzv. střední novely exekučního řádu a jejím cílem je na půdě zákonodárného sboru seznámit s problémy, které odborná i laická veřejnost vnímá ve stávající právní úpravě i praxi a poskytnout tak náměty pro možné změny.

Na semináři vystoupí mj. předseda ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Marek Benda, předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová, prezident Exekutorské komory ČR Juraj Podkonický, náměstek ministra spravedlnosti František Korbel, zástupkyně veřejného ochránce práv Jitka Seitlová, zástupci nevládních organizací řešících důsledky problémů při provádění exekucí a další.

Z akce bude pořízen zvukový a stenografický záznam, který bude následně zájemcům k dispozici u Iuridicum, Remedium, o.s.

Seminář se koná v rámci projektu IuRe podpořeného Nadací Open Society Fund Praha s názvem "Legislativní a osvětová kampaň proti systémovým omezením přístupu ke spravedlnosti -- peněžitým jistotám při předběžných opatřeních a nedostatkům v exekučním řízení", v rámci kterého usiluje o změnu stávajícího obsahu legislativy k zamezení excesů a zneužívání pravomoci při provádění exekucí.

Přát druhým svobodu, se obecně považuje za demokratický a vysoce morální postoj. V naší materialistické kultuře je však za svobodu podvrhována konzumní nevázanost. Dráždění spotřebních pudů, ačkoliv se samy omezují vlastní nenasytností, je základem závislé politické a ekonomické moci.

Nominace bývalého vládního zmocněnce pro lidská práva Petra Uhla na nejvyšší sudetoněmecké vyznamenání, Karlovu cenu, vzbudila na české mediální scéně i v kruzích protifašistických bojovníků malou senzaci. Na české politické scéně mimo několika představitelů katolické církve, kteří v minulosti na Sudetoněmecké dny jezdili, by od sudeťáků přijal vyznamenání pouze sebevrah. Aktivista a komentátor deníku Právo, člen Rady České televize Petr Uhl to udělal. A svůj názor na "vyhnání" a "excesy", kterých se dopustili Češi na Němcích po vítězství proti nacistům, neváhá i veřejně obhajovat.

Dokument Uloupené Kosovo, který si objednala a pak potlačila Česká televize, můžete zhlédnout na YouTube ZDE, informuje Pavel Zoch. Už v úvodu je film neprofesionální, protože podkládá záběry bombardování Srbska emocionálně vzrušivou hudbou. To slušní novináři nedělají. Nemanipulují diváka emocemi, předkládají fakta poznamenává Jan Čulík.

K tomu poznamenává Michael Vimmer: JČ píše o neprofesionalitě a emo. vzrušivé hudbě: krotím v sobě bytostného škarohlída a proto jen pořád nekritizuju a raději mlčím, tak jen přitakám a ptám se: znáte snad nějaký produkt české obrazové publicistiky, dokumentaristiky, potažmo našich televizí (všech, resp. obou, nevím, že by Prima dělala nějakou publicistiku), kde není prvoplánově podsouvána emoce a žádaný dojem formou "emo. vzrušivé hudby?"

Pozn. JČ: Ano, vím, že to dělají všechny televize v ČR ve svých tzv. "dokumentárních" pořadech. Diváka, který je zvyklý na mezinárodní produkci, tato neprofesionalita a manipulativnost okamžitě praští do obličeje.

Již téměř dva roky se řada členů a příznivců Humanistického hnutí věnuje nenásilnému boji proti umístění vojenské základny USA na území České republiky. Za toto období jsme vyzkoušeli téměř vše -- od demonstrací, přes petici, mezinárodní konference, nejrůznější happeningy až po debaty v řadě evropských zemí i v samotných Spojených státech. Elektronickou petici proti radaru na adrese www.NechciRadar.cz podepsalo už přes 76 tisíc lidí. Podle posledního průzkumu agentury Median uveřejněného koncem minulého týdne je i nadále 65% Čechů proti radaru.

Ministerstvo práce a sociální věcí dlouhodobě slibovalo, že představí krok B v podpoře rodin s dětmi. Zřejmě z překvapení z negativních výsledků volebních preferenci započala strana lidová ústy náměstka Hoška prezentaci tohoto kroku. Má to být podpora firemních zařízení peče o děti, podpora částečných úvazků, týdenní otcovská dovolená a tzv. sousedská výpomoc.

ČSSD, s výjimkou sousedské výpomoci, tato opatření neodmítá a doufá, že se o nich povede na půdě Parlamentu odpovídající diskuse.

ČTK│ Nabídka Spojených států, které chtějí v Polsku umístit část protiraketové základny, zatím neodpovídá požadavkům polské vlády. Novinářům to dnes řekl polský premiér Donald Tusk. ... Polsko si klade jako podmínku poskytnutí systémů Patriot či THAAD a pomoc s modernizací polské armády v řádu miliard dolarů. Americký prezident George Bush požádal Kongres o 20 milionů dolarů (asi 330 milionů Kč) na vojenskou pomoc pro Polsko. Podle Varšavy je to však jen malá část toho, co Poláci očekávali. Šéf americké delegace Stephen Mull minulý týden ve Varšavě řekl, že pokud se USA s Polskem z jakéhokoli důvodu na umístění základny nedohodnou, budou pro ni hledat místo jinde. ... Podle listu Gazeta Wyborcza Britové již vyslali signál, že pokud Polsko nebude chtít mít na svém území základnu, Londýn ji neodmítne.

ČTK: Tusk: Nabídka USA v jednání o štítu neodpovídá požadavkům Polska ZDE

KD│ Spojené státy uvažují o tom, že Izraeli nabídnou mobilní radar schopný sledovat íránské rakety; mělo by se jednat o typ značený původně "Forward-Based X-Band Radar Transportable (FBX-T)" a později přejmenovaný na "Forward Deployable Radar (FDR) g. Pokud by Izrael souhlasil, jeho vlastní protiraketová obrana by byla integrována s americkým systémem. Zároveň by ale šlo také o zařízení doplňující plánovaný radar v České republice. Téma se pravděpodobně stane druhým v pořadí při čtvrteční Bushově návštěvě Jeruzaléma - té bude dominovat izraelsko-palestinský mírový proces. Informaci přinesl redakční článek v nedělním vydání izraelského deníku Jerusalem Post.

Reuters: U.S. looks set to offer Israel powerful new radar ZDE

Zpočátku to vypadalo, že vystoupením z prvního dubna Vlasta Parkanová jen připsala další jméno na seznam politiků, kterým se při návštěvě Izraele podařil nějaký ten super-hyper-megablábol. Leč zdá se, že první dojem opět zklamal. Plánovaná agenda Bushovy čtvrteční návštěvy Izraele totiž ukazuje, že poudačka Parkanové o přijetí této země do NATO se opírá o reálné kroky v oblasti protiraketové obrany.

Jako onen bývalý šéfredaktor Metra (Pozn. red: Fabiana Golga vyhodili, když švédské vedení deníku Metro informoval o nepřípustném komerčním ovlivňování redaktorů listu, a doložil do korespondencí, pozn. red., namísto aby tehdejší švédští majitelé listu korupci zamezili, vyhodili šéfredaktora, který na ni poukázal; podrobnosti ZDE) jsem napsal novému šéfredaktorovi, píše Fabiano Golgo:

Říká se: "Když je nemůžeš přemoci, přidej se k nim!" Nikde v Česku nevidím moc a sílu, která by mohla zastavit stavbu US vojenského radaru v Brdech. Proto se s radarem smiřuji tak, jako jsem se smířil s internacionální pomocí vojsk Varšavské smlouvy pod velením slavné Sovětské armády, a jako se smiřuji s chorobami stáří, plíživou demenci nevyjímaje.

Jakýsi Jan Tamáš vyhlásil na protest proti radaru hladovku. Je připraven za svou věc zemřít? Může jeho eskapáda skončit jinak než fraškou?

Mirča Topolánkojc je přímočarý prostoduchý chasník. Když v USA, náš vzor, odevzdal masovému vrahu Mašínovi "pamětní osobní plaketu premiéra", pravil nějaké novinářce zhruba toto: "Já, co jsem tím premiérem, tak si plním sny. Dnes jsem si splnil sen vyznamenat bratry Mašíny. Teď mám sen o americké přítomnosti u nás a ten si splním co nevidět." Proti tak křišťálově čistému přesvědčení řimbucha u moci bych nechtěl držet hladovku!

Jednou z významných součástí ekonomických reforem šedesátých let bylo i zavádění pětidenního pracovního týdne. Dnes, kdy je samozřejmostí včetně volných sobot a dvoudenního víkendu, může se zdát i jeho zavádění stejnou snadnou samozřejmostí, k níž stačilo pouhé politické rozhodnutí. Ve skutečnosti šlo nejen o velice náročný ekonomický a sociální proces, ale - jak se ukázalo – i o více než patnáctiletý politický zápas.

Kopec a přilehlá restaurace Parukářka praskaly ve švech. Ačkoliv se na Václavském náměstí sešlo několik set demonstrantů za dekriminalizaci marihuany pro léčebné účely, průvodem Vinohradskou třídou se jich nakonec vydaly přibližně čtyři tisíce. A proud lidí, jdoucích na žižkovský kopec neustal po celý den až do večera. Mluvila zde Márie Brodská, jejíž rozsudek ke dvěma letům vězení s dvouletou podmínkou za pěstování konopí pro své léčení v malé vesničce na Nymbursku nedávno zrušil Nejvyšší soud. Mluvila zde i Bushka Bryndová. Přibližně patnáct tisíc lidí bylo rozeseto kolem tří soundsystémů, stánků s občerstvením a všemožnými cetkami. I na vzdělávání došlo, když u jednoho stánku vysvětlovali, k čemu všemu je konopí dobré, zatímco u druhého se návštěvníci dozvěděli, co vše jím lze léčit a u třetího se prezentovala konopná kosmetika. U dalšího se daly koupit konopné kalhoty nebo košile. Dokonce i na konopné pivo došlo a prodalo se ho 1300 lahví...

FOTOGALERIE - celkem 300 snímků 123

Tento text je věnován Světovému týdnu respektu k porodu.

Mám tendenci věřit lékařům a poslouchat je. Vím, že české porodnictví je věcně na výborné úrovni, novorozenecká úmrtnost je u nás minimální, starost o děti pečlivá. Nikdy mě nenapadlo, že právě mně ukradnou porod...

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. V anketě letos na jaře odpovědělo během několika málo dnů více než 5000 čtenářů. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře. Nedokáže to česká komunita? Jsou finanční prostředky skutečně k dispozici jen pro cílenou politickou manipulaci, a chce-li list prosazovat svobodnou linii, padni komu padni, národ se pro její podporu nevzchopí?

V dubnu 2008 přispělo celkem 222 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 65 154.03 Kč, příjem z reklamy byl v březnu 2008 4000 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 30.4. 2008 částku 281 504.28 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 940.56 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.