Pokud by Jeruzalém odsouhlasil přijetí Bushova balíčku na rozloučenou, stal by se -- přinejmenším v technickém smyslu -- spojencem České republiky. Brdský radar by kvůli zakřivení zemského povrchu nemohl zaměřit hypotetické íránské rakety letící do Evropy už během startovní fáze; totéž by však pro radar v Izraeli nemělo být problémem. A tak v té míře, v níž by NATO politicky posvětilo americkočeskou radarovou smlouvu, vzalo by také pod svá stále šířeji rozpjatá křídla Jeruzalém. Podobná ambice by ovšem nikoho neměla překvapit, uvědomí-li si, že "Severoatlantická" aliance právě válčí v Hindúkúši; má snad někdo něco námitky, chceme-li Středomoří považovat za Atlantik?

Jenomže politické vidění, které Parkanová neprozřetelně vyjevila, patrně narazí - a to na obou stranách. Jestliže si evropští členové NATO nepřejí jeho nekonečné rozšiřování, tím spíše by měli potíže s přijetím Izraele. Zejména Francie, která plánuje návrat do vojenských struktur Aliance a současně posiluje vztahy s arabskými zeměmi Severní Afriky a Perského zálivu, nebude riskovat neúspěch manévru, který jí má umožnit zase jednou předstihnout Německo.

Jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova bylo v Izraeli sledováno se špatně tajenou nelibostí. Nechyběly ani hlasy rozhodně odmítající jakýkoliv hypotetický scénář umístění vojsk EU či NATO na izraelském území, ať už by síly oddělující Izraelce od Palestinců měly jakkoliv sofistikovaný mandát. Je tedy málo pravděpodobné, že by v Jeruzalémě panovalo "pronatoidní" nadšení. Až dosud převládaly snahy o přesně ohraničenou individuální spolupráci s jednotlivými členskými státy, a tak to pravděpodobně i zůstane.

Nicméně uvidíme. Pokud se vláda oslabená opakovanými korupčními skandály premiéra Olmerta rozhodne "blýsknout" získáním Bushova "mikulášského" balíčku, měli bychom zpozornět. K dosavadní raketové psychóze šířené českými vládními propagandisty bychom totiž i my dostali cosi "přibaleno". Na jedné straně by šlo o "nerozborné" svázání obrany brdské základy se zařízením pod izraelskou kontrolou. Na straně druhé bychom byli v islámském světě definitivně zapsáni jako ti, kteří se místo snahy zaujmout vyvážené stanovisko k izraelsko-arabskému sporu rozhodli podporovat politiku dělanou v Jeruzalémě, ať už je jakákoliv.

Pražský koncert Leonarda Cohena avízovaný původně na 10. srpen byl v dubnu odložen s tím, že náhradní termín oznámí agentura 10:15 co nejdříve. Ani na zpěvákových stránkách, ani na stránkách agentury však dosud nelze najít žádné konkrétní informace.

Netroufám si předvídat, zda kanadský židovský písničkář buddhistického vyznání nakonec v Lumbeho zahradě skutečně zahraje. Ale myslím, že pokud by po podepsání radarové smlouvy přijel, tenhle kousek by jistě nevynechal.