Mám velmi názorný příklad na to, jak nutné je pěstovat zesítěné myšlení. Víte přece o velkých katastrofách v Barmě a v Číně a divíte se možná, že v téhle době píšu v poznámce o vymírání včel v rýnském údolí, o němž jste asi dosud toho moc neslyšeli. Ale ty hrozné katastrofy v obou těch asijských zemích budou mít krátkodobě méně hrůzný význam pro lidstvo než vymírání včel, pokud by se proti němu nedalo nic dělat a kdyby včely vymřely po celém světě.

Že v Asii zemřelo nyní při katastrofách tolik lidí, to se odůvodňuje i tím, že tolik lidí bydlelo v těchto nebezpečných oblastech, dále způsobem jejich života, konstrukcí jejich domovů. Když na tu hrůzu myslím, vzpomínám si na to, že někdo kdysi přišel na samozřejmost, že "všechno souvisí se vším" -- což je samozřejmost, na kterou se pořád zapomíná. U těch včel možná zacházení s kukuřičným semenem souvisí s jejich vymíráním. Pokud tomu tak je, tak "dobré" ekonomické úmysly souvisejí s katastrofálními ekologickými následky, které způsobily.

V údolí Rýna mají lidé strach, a to nejen včelaři. Vědí totiž, že až 80 procent všech pěstovaných plodin potřebuje k opylení květů včely. Usuzuje se, že po vymření včel by lidstvo přežilo jen asi dva roky. Lidé kolem Rýna by ale měli vědět, že ekonomické zásahy do přírody by měli kontrolovat ekologové, kteří o zesítěném myšlení něco vědí. Anebo si myslíte, že ani oni to ještě nepochopili ?