|
14. 5. 2008
Sudetoněmecký spolek a jeho nacističtí předcidoplněk Valachovy polemiky s šéfredaktorem Čulíkem nad jeho obranou Petra Uhla pod titulkem "Provokatéry česká společnost potřebuje" Neonacistické provokatéry česká společnost nepotřebuje. Plně souhlasím s pedagogem katedry občanské výchovy pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Valachem, že Sudetoněmecký spolek není reprezentantem všech Němců. Je reprezentantem těch Němců, kteří dodnes cítí křivdu za zpackané výsledky války, ke které nemalou měrou přispěli jejich předci obdivem k Říši, jejímu Vůdci a Konrádu Henleinovi. Sudetoněmecké požadavky vůči Česku, Slovensku či Polsku jsou nebetyčnou drzostí v Evropě opět tolerovaného a všelijak omlouvaného neonacismu. |
|
Jako příklad naprosto nedostatečné distance od nacistické minulosti drtivé většiny sudetských Němců před a během války lze uvést Witikobund, spolek založený v roce 1950 bývalými členy NSDAP a Henleinovy SdP. Její předseda Horst Rudolf Übelacker nastolil nesmiřitelné požadavky spolku: vrácení sudetoněmeckého majetku, uznání kolektivního práva sudetských Němců na sebeurčení, likvidace Benešových dekretů a odškodnění "vyhnaných". Spolková vláda označila tento spolek opět jako pravicově extremistické nebezpečí pro ústavu SRN. Nejen německý Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), ale i české ministerstvo vnitra považují tuto organizaci nadále za neonacistickou. Übelackerův nástupce Hans Mirtes podal v roce 2004 žalobu na Česko u Evropského soudu pro lidská práva. Soud ji po ročním studování nakonec odmítl. "Obrátíme se na OSN," prohlásil poté nový předseda Witikobundu. A v OSN seděl za Česko Petr Uhl... . A předseda SL a předseda německé pobočky Paneuropa-Union, poslanec bavorské CSU v Evropském parlamentu Bernd Posselt v roce 2004 kvůli Benešovým dekretům hlasoval v EP proti vstupu Česka do EU. "Vyhnání Němců z Československa musí být odsouzeno," tvrdí. Německé ani sudetoněmecké nacisty neodsuzuje... Na nacismu doopravdy nenesou vinu žádní současní mladí Němci ani Rakušané, kteří se předkům v SA, SS a Wehrmachtu potají nebo zjevně neobdivují a v Reichu nevidí kořeny pravého germánství. V případě SL se právě toto mnohdy děje. Hrdost dědů i ublíženost nad prohranou válkou přechází na syny a vnuky. Uhlovo ocenění od Sudetoněmeckého lndsmanšaftu je v zásadním rozporu i s hodnotami antifašistické levice. Levice, která pomáhala španělskému odboji v interbrigádách. Levice, která bojovala v partyzánském hnutí i v odboji na okupovaných územích ve Francii, Polsku, na Slovensku i v Čechách. Uhlův úklon před sudeťáky je faktickým vyjádřením podpory neonacistickému revanšismu.
Takový postoj si opravdu nezaslouží nic jiného než plivanec do tváře bývalého revolucionáře a bojovníka za lidská práva. Před |
