V Německu by bylo nejspíše nemyslitelné, aby například Joschka Fischer navštívil nějaký sudetoněmecký "Parteitag". Věčný rebel Uhl, který ovšem nyní už ze strany Zelených odešel, nerespektuje distanci vůči revanšismu Berndta Posselta a sudetoněmeckého landsmanšaftu. Zrušení Benešových dekretů a odškodnění sudetských Němců vysídlených po druhé světové válce z českých zemí by mohla být tou nejostudnější vlnou privatizace Česka a dokončením přepsání historie. Sudetští Němci se musejí smát, jakého užitečného idiota v Praze mají.

2. 4. 2008 ČT24, ČTK: Petr Uhl dostal nejvyšší sudetoněmecké ocenění ZDE

Petr Uhl musí vědět, že v mnoha oblastech Československa řádili banderovci, různé kořistné bojůvky i zbloudilí ustupující nacisté až do roku 1946, někde i do roku 1947. Teprve v roce 1949 obnovila vláda svou svrchovanost v některých odlehlých oblastech v pohraničí a mohla začít kompletně střežit hranici. A teprve o rok později byl obnoven systém soudnictví a tresty neudělovaly trestní komise Národních výborů, ale soudy. Uhl musí vědět, jak krutě se za války kolaboranti s nacisty mstili Čechům, kteří byli v odboji. Odplata za utrpěná příkoří se i po válce docela právem realizovala kulkou. Bylo po válce, v níž zahynuly desetitisíce Čechů a Slováků. Tu válku zavinil mimo jiné i Konrád Henlein. Henleinovu stranu volilo před válkou 95% sudetoněmeckého obyvatelstva. Požadavky na odtržení Sudet od Česka sudetští Němci vznášeli po celou dobu první republiky od samotného vzniku ČSR v roce 1918.

Petr Uhl by mohl vědět, že levice po celou dobu první republiky, během války i po ní byla nejen internacionalistická, ale i silně antifašistická.

Petr Uhl by mohl vědět, že přesídlení sudetských Němců do Německa bylo jediným možným řešením vítězných velmocí, který měl zabránit etnicky a politicky rozdmýchané občanské válce a následnému plošnému masakru německého obyvatelstva v Čechách a na Moravě.

Devatenáct let odolávaly všechny české vlády požadavkům sudetoněmecké lobbistické struktury. Devatenáct let vedly dialog pouze s centrálními německými vládami a hájily nejen výsledky 2. světové války, ale i principy neměnnosti dějin a dohody z Jalty. Devatenáct let hájily všechny české vlády českou svrchovanost před různými revanšisty - knížetem Hansem Adamem II. počínaje a Erikou Steinbachovou a Berndtem Posseltem konče.

Podle mého názoru je ostuda, jestliže dnes Petr Uhl přijme sudetoněmecké vyznamenání a podává si tak ruce s Emanuelem Mandlerem a falešným profesorem Rudolfem Kučerou. Ale alespoň dnes všichni Zelení, za které Uhl kandidoval do Poslanecké sněmovny a kteří ho podporovali do Rady České televize, vědí, kdo je to Petr Uhl.

Za hlupáka ho měli všichni politologové už ve chvíli, kdy tvrdil, že "nepovažuje za pravděpodobné, že zelení půjdou do vlády s ODS". Nebo když před parlamentními volbami 2006, organizovanými Bursíkem a penězi půjčenými od mediální agentury MEDEA, naivně tvrdil "Já v podstatě neznám ve Straně zelených nikoho, kdo by toužil po spojení s ODS." Neznat předsedu vlastní partaje a nevědět, že za Zelené kandidovali i bývalí republikáni, je chucpe. Už v oněch parlamentních volbách byl ale až neuvěřitelně upřímný, když pravil Alexandru Kramerovi 4. dubna 2006: "Strana zelených pro mne představuje přijatelnější kulturní alternativu i vůči sociální demokracii. Protože není nacionalistická ani xenofobní, protože je vstřícnější vůči menšinám, protože je mnohem proevropštější. V ČSSD -- i když připouštím, že možná ne v jejím nynějším nejužším vedení -- v podstatě stále převládá tradiční duch národního obrození; o některých problémech, například o zacházení s německým obyvatelstvem po druhé světové válce, se tam prakticky nedá diskutovat. Ve Straně zelených žádná taková tabu nejsou, tam se cítím jako svobodný člověk."

Bývalému revolučnímu marxistovi Uhlovi, kterého komunistický režim odsoudil do vězení za trockismus, nepomohlo k prozření, ani když vystoupil ze SZ. Zelení nemluví jedním jazykem, napsal jen 27.4.2007 Petr Uhl pro deník Právo. Petr Uhl také ne. O svých sympatiích k sudetským Němcům hodně dlouho mlčel.

Teď poděkoval Petr Uhl poděkoval sudetským Němcům za čest, které se mu dostalo, když mu dali Karlovu cenu. Takový nedostatek politické i lidské sebereflexe je udivující, nicméně u Petra Uhla možný a dnes už dokonce očekávatelný. Petr Uhl se narodil v roce 1941 a tak možná neví, co sudetští Němci v té době znamenali.

10. 5. 2008 ČT24, ČTK: V Norimberku začíná Sudetoněmecký sněm ZDE