Moje postoje k "finanční krizi" v USA celkem dobře vyjadřuje Michael Moore v textu "Jak napravit situaci na Wall Street". Sice nesdílím jeho optimistickou víru v dobu, kdy každý bude mít svůj dům, své zdravotní pojištění (v americké realitě) atd., ale je-li ke stabilizaci finančního světa opravdu nutná injekce 700 miliard dolarů z peněz amerického daňového poplatníka (těžko to mohu posoudit, ale jaksi se nemohu zbavit pocitu, že to nebylo úplně správné rozhodnutí), Moorovy návrhy jsou naprosto legitimním stanoviskem k další diskusi.

Koncem září média přinesla navzájem nezávislá vyjádření ruských a amerických představitelů o plánech na budoucí obranné výdaje. Viktor Zavarzin, předseda obranného výboru ruské Dumy, řekl agentuře RIA Novosti, že do roku 2011 se vojenské výdaje Moskvy ve srovnání s rokem 2008 zvýší o 45,6%.

Minulý týden upozornili lékaři havířovské nemocnice dopisem primátora města Havířova, náměstka hejtmana pro zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ing. Veverku a hejtmana Moravskoslezského kraje Ing. Tošenovského na neúnosnou personální situaci na interním oddělení. Počet erudovaného personálu se snížil za uplynulý rok tak, že nemocnice není schopna zvládat permanentní problémy s péčí o hospitalizované pacienty, s obsazením odborných ambulancí kvalifikovanými lékaři. Míra krize je tak velká, že po odvolání primáře interního oddělení, zůstali na jeho lůžkové části pouze neatestovaní lékaři.

Zní to hrdě a dokonce se dá říci, že podobný titul vždy představoval v civilizovaném světě určitý závazek a záruku určité úrovně chování. Svět se ovšem mění velmi dynamicky a chování chargé d'affaires velvyslanectví Gruzie v Praze Iriny Zhgenti na pátečním setkání Fontes rerum na téma: „Rusko, Gruzie a Kavkaz: nový světový pořádek?“ mne přesvědčilo o tom, že tento hrdý titul může také reprezentovat osobu nejen bez espritu a znalostí základů diplomatické profese, ale dokonce i bez ponětí o elementárním slušném chování.

Vím, že jde o nanejvýš citlivé téma. Také proto nejdříve apeluji na to, abychom každý raději -- jako tradičně tesaři -- "dvakrát měřili, a teprve pak řezali" (do autorovy kůže, nesené na trh). Cítím jako nutnost v asi pěti připravovaných příspěvcích dotknout se několika navazujících námětů, sevřených jakoby právě tím klenákem "státnosti"; také snad v návaznosti na naše české evropanství (to až následně). Nejdřív cítím povinnost dotknout se citlivého, leč mnohdy jenom jako klišé vnímanému fenoménu "sv. Václav" .

Ch5E│ Bahrajnský ministr zahraničí Khaled na 27. Valném shromáždění OSN v obecné rozpravě vyzval k vytvoření globální energetické organizace. Khaled řekl, že existují různé druhy energie, jejichž účinnost a dopad na životní prostředí, jsou zcela odlišné, což vyžaduje globální přístup k řízení, ale hospodaření s energií ve světě není uspokojivé.

Ekonomická krize se občanů České republiky netýká, ujišťuje nás vláda a guvernér ČNB. V praxi firem orientujících se na vývoz, jsou však dopady krize pociťovány již dnes. Tam, kde chce vláda od nového roku pomoci montovnám zavedením konceptu tzv. Zelených karet, namnoze zaměstnanost stagnuje, nebo dochází k pozvolnému propouštění. Důvodem je pokles kupní síly v zahraničí a s ním spojený pokles zájmu.

ŠOK│ Ropa, plyn a vojenská bezpečnost byly tématem jednání jednání premiérů Ukrajiny a Ruska Julije Tymošenkové a Vladimira Putina v Moskvě. V otázce ceny ropy a plynu Tymošenková prosila o alespoň pozvolné navyšování cen. Skok z dnešních 190 USD za 1000 m³ na avizovaných 400 USD za 1000 m³ by prý byl pro Ukrajinu šokem... Že by nebyly tématem jednání i prodloužení nájemní smlouvy Černomořské flotily v Sevastopolu, se nechce ani věřit.

JU│ Jak uvádí ruské Izvestije, na Ukrajině začíná velký skandál. Prezident Viktor Juščenko a jeho spolupracovníci byli obviněni z pašování zbraní. Izvestie se odvolávají na své články v minulosti, kdy psaly o tom,že ruská letadla byla nad Gruzií sestřelována zbraněmi dodanými z Ukrajiny. Nyní zvláštní komise ukrajinského parlamentu sestavila kompletní seznam zařízení, dodaného do Tbilisi za posledních 10 let. V tomto dokumentu se ukazuje, že rozsah vojensko-technické spolupráce se podstatně zvýšil od roku 2004, kdy v Gruzii začal vládnout Michail Saakašvili.

Tolik bychom měli mezi sebou vybrat a dát to zřejmě bruselské byrokracii, aby z toho platila újmy, které utrpěl evropský bankovní sektor tím, že naprosto vědomě vytvářel finanční prostředky, které nebyly opřeny o jakoukoliv hodnotu, a virtuálně bohatnul a bohatnul a bohatnul. Z tohoto virtuálna si ovšem vyplácel v reálně tvrdých do vlastních, stejně reálných, kapes.

Současná situace je prý pro banky obrovským šokem a určitě se poučí a už to nikdy, ale opravdu nikdy neudělají. A hlavně přijde přísnější regulace. A máme to tady jedním vrzem...

Srpnové boje na Kavkaze přinesly nejrozsáhlejší a nejvážnější rusko-americkou konfrontaci od jomkippurské války v roce 1973. Ke krizi eskalované gruzínským útokem na Cchinvali došlo i přesto, že na ruské straně se o Saakašviliho přípravách vědělo, byly od jara diskutovány v médiích a Moskva dala jasně najevo, že vojensky zasáhne.

Politika USA i Ruska v regionu v důsledku svéhlavosti gruzínského prezidenta selhaly na celé čáře. Michail Saakašvili se stal gruzínským prezidentem po květnových volbách v roce 2003, v nichž proti oponentům zaznamenal zisk „demokratických“ více než 96 procent hlasů. Těchto voleb se však nesměli účastnit někteří „příliš kritičtí“ pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Nový prezident spoluobčanům kromě vymýcení korupce slíbil především obnovení územní integrity země, která po konfliktech z počátku 90. let ztratila kontrolu nad třemi separatistickými provinciemi - Abcházií, Jižní Osetií a Adžarií. Prezidentův plán počítal sice s postupnou, avšak rychlou reintegrací zmíněných oblastí, které hodlal dosáhnout metodou cukru a biče.

Před časem přinesly Britské listy několik článků věnovaných zdravotní péči starých lidí. Pokud bych uvěřil názoru, že staří lidé svoji předčasnou smrtí šetří státní pokladnu, a z toho vyvodil tendenci lékařů neposkytovat jim plnohodnotnou zdravotní péči, dovedl bych se tím do samého kouta úvah, z něhož by nebylo úniku. Jak snadno člověk volí laciná východiska a jak snadno se jimi dostává do pasti a to nechci. Pokud by to tak bylo, bylo by to zrůdné a tato společnost by si zasloužila odsouzení.

Ještě se někteří komentátoři pořád ptají, jestli záchranný plán americké vlády pomůže či nepomůže k odstranění finanční krize. Reakce amerických zákazníků však ukazuje své účinky nejen na tamějším trhu, ale i v Německu a v Japonsku. Ze zdánlivé finanční krize se stala reálná hospodářská krize, a to nejen kvůli klesající poptávce po domech, ale taky po automobilech.

Ruská Černomořská flota, jejíž vznik se datuje na konec 18. století, se díky konfliktu s Gruzií dostala do popředí zájmu medií. V rámci vojenského námořnictva Ruské federace (Vojenno-morskoj flot, VMF) se řadí k těm hůře vybaveným, protože v jejích řadách dominují povětšinou starší jednotky. Jejím admirálům tak nezbývá než doufat, že dostanou prostředky na její obnovu.

Novodobá historie Černomořské floty (dále jen ČMF) se začala psát po rozpadu SSSR a získaní nezávislosti Ukrajiny. Hned na jejím počátku se vyskytly dva zásadní problémy. Prvním byly spory o rozdělení floty mezi nástupnické státy. Ty po dlouhých rokováních vyústily v dohodu o padesátiprocentním podílu obou zemí, ovšem s tím, že Ukrajina si ponechá jen 18 % a zbytkem podílu pokryje svoji zadluženost vůči Ruské federaci. Další kritický problém se odvíjel od skutečnosti, že hlavní námořní základna Sevastopol se ocitla na území Ukrajiny a na Černém moři se tehdy nenacházely jiné základny ČMF schopné přijmout větší počet velkých plavidel. Se ztrátou hlavní základny byla většina jednotek schopných plavby převelena jinam.

Aktuální konflikt na Kavkaze podle některých pozorovatelů ukončil éru Nového světového pořádku, který byl počátkem 90. let minulého století nastolen Spojenými státy, poté co vyhrály studenou válku. Na scéně se zabydlují státy s mocenskými ambicemi jako Rusko, Čína, Indie nebo Brazílie. Země Latinské Ameriky vesměs odmítají politický a ekonomický diktát Washingtonu a preferují vzájemnou spolupráci a celkovou integraci jihoamerického kontinentu. Přestože se Spojené státy tento kurz snaží mařit, mají na celkové podobě nově se utvářejícího světa neopomenutelný podíl. Čína na prahu nového milénia je učebnicovým příkladem.

Překvapující série voleb v Latinské Americe v posledních pěti letech přinesla nejradikálnější výsledky v Bolívii, kde byl prezidentem zvolen Evo Morales. Není tomu tak proto, že Morales zastával nejradikálnější stanoviska. Spíše jde o to, že v této zemi, kde většinu obyvatel tvoří původní domorodé národy, byl příslušník jednoho z nich vůbec poprvé zvolen do nejvyššího úřadu. Tato událost sama o sobě představuje hlubokou sociální revoluci, kterou vůbec neuvítali potomkové evropských imigrantů dosud vždy ovládající zemi.

Zřejmě kvůli statistickým údajům nárůstu trestných činů spáchaných na dětech či ve světle nárůstu sociálně-patologických jevů, možná z pohnutek mučivého svědomí... A nebo jen kvůli klesajícím preferencím vyrazila vláda kampaňovitě do boje. I proti násilí na dětech. Kampaň před volbami je pořád jen kampaň zviditelňující politiku této vlády před volbami. 150 milionů z peněz poplatníků utratí za reklamu ministerstvo dopravy - namísto opravy silnic. Tak proč nedat pár milionů na kampaň říkající rodičům, že facky nevychovávají...

Počin je to chvályhodný, řada kroků je pozitivních, potřebných, ale stejně nelze návrhům tleskat. Ono totiž není čemu tleskat.

29. 3. 2008 Anna Čurdová: Únosy a týrání dětí ve jménu Boha, policie a soudu ZDE

O pravidelně stoupajících cenách plynu a ropy vědí snad i děti, ale naši politici zřejmě nepovažují trvalé úspory energie za důležité. Preferují spíše malé, zato okamžité zisky do rozpočtu zrušením významné podpory.

Moje upozornění, že bych si Rusko neidealizoval, vyvolalo ve čtvrtek ráno celou řadu reakcí, od přátelských a tolerantních, poukazujících na to, že se státní úřady mnoha jiných zemí, včetně České republiky, chovají neférově a neslušně k vlastním občanům i k občanům cizích zemí, až po protesty, proč kritizuju Rusko, vždyť to vypadá, "jako že píšu jako pan Komárek v MFD". K tomu musím podotknout, že prostě není možno ignorovat realitu jen proto, že informace o ní zneužívá k propagandistickému psaní nějaký zaujatý komentátor či list. Bylo by to přesně totéž, jako když začátkem devadesátých let si zakazovali v Československu tehdejší tržní komsomolci různé rozumné postoje či praxi jen proto, že jich používali i komunisté (pamatujete, jak odmítali "plánování", protože to údajně dělal jen komunistický režim? a tím prohrávali v souboji s novými kapitalistickými konkurenty, protože ti samozřejmě, bez ideologických klapek na očích, plánování používali běžně. Atd.)

Přitom je samozřejmě pravda, jak na to poukazují i západní komentátoři, že v současnosti jsou Rusové v Rusku rekordně nejsvobodnější a nejbohatší a žije se jim nejlépe za mnoho desítek let. To vysvětluje také velkou popularitu Putinovu a Medvěděvovu, píše Jan Čulík.

Níže přinášíme soubor reakcí na poznámku o Rusku:

Z výšin Hradu se rozhostilo podezřele ohlušující ticho, co se týče prvotních a následných (použité pokusy o řešení) projevů nastupující finanční a ekonomické krize.

Zatímco guru makroekonomiky a volného trhu bez přívlastků ještě bojuje s klimatickými změnami, státní sektor se skřípěním zubů sanuje soukromé finanční ústavy. Myslím, že pan profesor vždycky bojuje jinde, než je válka, ale možná jsem zaujatý, píše Jarmil Chládek.

Mám pocit, že právě teď je ta pravá doba k zásadnímu projevu presidenta k světové ekonomické situaci a hlavně k tomu, jaké jsou výhledy na řešení v rámci trhu bez přívlastků a na další život v prosperitě.

Myslím, že tímto projevem by si udělal jméno a možná i nominaci na Nobelovu cenu.

Ruský bombardér, stíněný před radarem a údajně vybavený jadernými zbraněmi, měl možnost proletět ve vzdálenosti "90 vteřin" od britského pobřeží, aniž by ho zaznamenal britský vojenský radar, tvrdí bulvární deník Daily Mail. Podle deníku prý radar britského letectva nakonec letadlo zaznamenal, ale jediné dva páry stihaček, používané pro letecký poplach, byly někde jinde. List kritizuje údajné "škrtů v britském letectvu před čtyřmi lety, kdy prý byly z britského letectva odstraněny čtyři letecké jednotky. Článek působí jako PR zájmových skupin v britském letectvu, které se snaží prosadit více vládního financování.

Britské ministerstvo obrany prý potvrdilo, že k ruskému proletu skutečně došlo, avšak dodalo, že má "mnohovrstevnatý" přístup k odstrašení nepřátelských letadel. "Máme dostatečné množství letadel pro každou situaci," uvedl ministerský mluvčí.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Agentura AFP s odvoláním na izraelský vojenský rozhlas informovala, že armáda zahájila nákup kazetových zbraní, jejichž submunice je vybavena autodestrukčním mechanismem. Cílem tohoto opatření má být údajně omezení počtu civilních obětí v příštích ozbrojených konfliktech.

KD│ Katharine Gunová si samozřejmě mohla dovolit svědomí - pokud ovšem nenarušovalo její práci pro britskou zpravodajskou službu, píše Norman Solomon v článku pro magazíny Truthout a Perspective, který představuje knihu Marcie a Thomase Mitchellových. Z pohledu úřadů bylo svědomí Katharine něčím asi stejně uchopitelným jako pixel na obrazovce počítače. Během jednoho obyčejného rána však při pročítání emailů svědomí náhle udeřilo -- a změnilo život Katherine Gunové i dějiny.

Stále se vedou debaty na téma, zda nás probíhající krize obejde obloukem, zda ten oblouk bude velký či malý. Nemálo analytiků, kteří už dnes připouštějí, že se něco děje, ještě před pár týdny bylo naprosto v klidu a vypočítávali mnoho důvodů, proč se zde nemůže nic stát.

Nechci zpochybňovat jejich mnohá tvrzení, protože by snad bylo nejlepší si někdy dát tu práci a srovnat jejich výroky v časové řadě a hlavně se podívat na jejich prognózy.

"Spojené státy se utopily v asijské likviditě," sdělil jeden čínský státní činitel Davidu Pillingovi, komentátoru hospodářského deníku Financial Times.

Očarován a zkrušen hloubkou analýz v Britských listech, přispívám do vřavy rezolucí z lidu. Spěchám se svou troškou do mlýna -- neodolatelná fráze, otlemená řeč, hlas --- vichřice podoba!

Když jsem si přečetl poznámku Jana Čulíka ke kresbě Michala Marčáka "Moc bych si Rusko neidealizoval", tak jistě jen shodou okolností to první, co mne napadlo, bylo chování britských úředníků v Doveru, když v polovině devadesátých let zjistili, že jsem z divokého Východu. Nejde totiž ani o britské ani o ruské, ba ani o české úředníky. Jde o to, že Jan Čulík popsal naprosto dokonale obraz byrokrata, kterého potkal v životě asi každý jeden z nás. Myslím, že jeho poznámka by si zasloužila být úvodem k příslušnému heslu ve Wikipedii. Blahopřeji.

A jen tak na okraj: Rusko si netřeba ani idealizovat ani zatracovat. Za prvé je mu to úplně jedno a za druhé úplně stačí, že prostě jenom je.

Pozn. JČ: Není mi jasné, jakým myšlenkovým zkratem čtenáři spojují důvodnou kritiku ruské byrokratické zvůle s jistě existující obdobnou zvůli byrokratů vůči cizincům v USA či v Británii :) To, že někdo kritizuje Rusko, snad proboha neznamená, že tím chválí jiné země :) Pokud vím, tak má poznámka byla ke kreslenému komentáři, v němž se Michael Marčák jako k zachránci obracel k Rusku, nikoliv k USA či Británii.

A protože je to Rusku fuk, nesmíme snad kritizovat to, co je na něm nepřijatelné?

Jestliže Kongres neschválí nějaký podpůrný balík pro finanční systém, banky po celém světě budou dál krachovat a světové hospodářství zcela určitě utrpí hlubokou depresi. Avšak i v tom případě, že by se američtí politikové vzpamatovali a dohodli se na balíku, politikové po celém světě si budou muset pečlivě a konstruktivně rozmyslet své postoje vůči podpoře bank. Pokud se svět má vyhnout stoprocentnímu znárodnění všech bank, zejména v Americe a v Británii, politikové se budou muset přestat chlubit, že chtějí potrestat peněz chtivé bankéře, a budou muset začít podporovat akcionáře i střádaly ve velkých bankách, píše ekonomický komentátor listu Times Anatole Kaletsky a pokračuje:

Prožíváme teď daleko více než finanční krizi. Je to historická geopolitická změna. Dochází k nevratné změně v rovnováze moci ve světě. Éra amerického globálního vůdcovství, která začala během druhé světové války, skončila, míní profesor John Gray.

Navzdory zásadnímu pesimismu ohledně budoucnosti průmyslové civilizace se mluvčí jednoho z proudů americké alternativní spirituality, John Michael Greer, v posledním blogu snaží najít sféry, v nichž by současná finanční krize mohla Americe paradoxně pomoci k vyřešení dosud ignorovaných problémů. Greer načrtl celkem pět okruhů, kde by podle jeho názoru "léčba šokem" mohla prospět. Jsou to:

Dramatická tvorba Václava Havla jistě není originální: je svého druhu velmi dovednou variantou především her jiných, známých v širokém povědomí jako absurdní drama. Celý evropský kontext tohoto fenoménu není jednolitý, obsahuje tvorbu podstatně různých autorů: nejznámější jsou patrně Samuel Beckett (1906-1989), Eugène Ionesco (1909-1994), méně již například Arthur Adamov (1908-1970). Nejblíže má Havlova dramatická tvorba v některých rysech k polemickým pokusům o antihry Eugèna Ionesca, výborného francouzského dramatika rumunského původu. Právě on velmi dovedně rozvinul základní princip, spočívající v repetitivnosti, nebo chcete-li opakování, základních motivů, a nejvíce fráze. Založil tím doslova celý systém...

Pražští sociální demokraté jsou znepokojeni stavem ovzduší v hlavním městě. Za jeden z největších problémů považují vysokou koncentraci drobných částeček PM10, jejichž naměřené hodnoty často překračují imisní limity. Podle měření kvality ovzduší je hlavním znečišťovatelem v Praze doprava. Převážná část zdraví nebezpečných částeček PM10 pochází právě ze spalovacích motorů aut, jež brázdí pražské ulice.

25. září 2008 byla založena Mezinárodní komise pro nešíření jaderných zbraní a jaderné odzbrojení (International Commission on Nuclear Non-proliferation and Disarmament). Komisi založily vlády Austrálie a Japonska a opírá se o řadu významných světových politiků a vědců. Komise doufá, že na nejvyšší politické úrovni znovu oživí pozornost věnovanou nešíření jaderných zbraní a jadernému odzbrojení. Tato snaha předchází konferenci, která má za úkol v roce 2010 shrnout výsledky Dohody o nešíření jaderných zbraní (NPT). Cílem komise je zaujmout realistický postoj k mnoha faktorům, které posilují potřebu získávat a uchovávat jaderné zbraně. Tyto postoje budou precizně technicky formulovány, ale zároveň by měli být přesvědčivé i pro politické činitele.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 150 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V srpnu 2008 přispělo celkem 145 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 29 606.45 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31.8. 2008 částku 221 857.95 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 1,422.96 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.