Když jsem si přečetl poznámku Jana Čulíka ke kresbě Michala Marčáka "Moc bych si Rusko neidealizoval", tak jistě jen shodou okolností to první, co mne napadlo, bylo chování britských úředníků v Doveru, když v polovině devadesátých let zjistili, že jsem z divokého Východu. Nejde totiž ani o britské ani o ruské, ba ani o české úředníky. Jde o to, že Jan Čulík popsal naprosto dokonale obraz byrokrata, kterého potkal v životě asi každý jeden z nás. Myslím, že jeho poznámka by si zasloužila být úvodem k příslušnému heslu ve Wikipedii. Blahopřeji.

A jen tak na okraj: Rusko si netřeba ani idealizovat ani zatracovat. Za prvé je mu to úplně jedno a za druhé úplně stačí, že prostě jenom je.

Pozn. JČ: Není mi jasné, jakým myšlenkovým zkratem čtenáři spojují důvodnou kritiku ruské byrokratické zvůle s jistě existující obdobnou zvůli byrokratů vůči cizincům v USA či v Británii :) To, že někdo kritizuje Rusko, snad proboha neznamená, že tím chválí jiné země :) Pokud vím, tak má poznámka byla ke kreslenému komentáři, v němž se Michael Marčák jako k zachránci obracel k Rusku, nikoliv k USA či Británii.

A protože je to Rusku fuk, nesmíme snad kritizovat to, co je na něm nepřijatelné?