1. 10. 2008
"Trest pro peněz chtivé bankéře", to není záchranný plánBankovní krizi způsobil nepružně ideologický tržní principJestliže Kongres neschválí nějaký podpůrný balík pro finanční systém, banky po celém světě budou dál krachovat a světové hospodářství zcela určitě utrpí hlubokou depresi. Avšak i v tom případě, že by se američtí politikové vzpamatovali a dohodli se na balíku, politikové po celém světě si budou muset pečlivě a konstruktivně rozmyslet své postoje vůči podpoře bank. Pokud se svět má vyhnout stoprocentnímu znárodnění všech bank, zejména v Americe a v Británii, politikové se budou muset přestat chlubit, že chtějí potrestat peněz chtivé bankéře, a budou muset začít podporovat akcionáře i střádaly ve velkých bankách, píše ekonomický komentátor listu Times Anatole Kaletsky a pokračuje: |
Fiasko z Washingtonu dokazuje, že je zapotřebí naléhavě zavést podstatné politické změny, pokud nemají úplně přestat existovat soukromé banky, vlastněné burzovními investory. Šéf britské Konzervativní strany rozumně v úterý navrhl program o čtyřech bodech: vládní záruky, regulační reformy a kriticky důležité změny v účetnictví. Obdobné změny začínají přijímat i jiné země, včetně USA. Máme-li pochopit, proč vlády musejí přestat trestat bankovní akcionáře a naopak je musejí začít podporovat, musíme si položit otázku, proč bankrotují stále další a další banky, přestože do nich vlády pumpují tolik dalších peněz. Odpovědí je skutečnost, že tyto "záchranné balíčky" žádnou záchranou vůbec nejsou. Vlády zaručily bankovní vklady, ale zlikvidovaly hodnotu bankovních akcií. Vyvlastnění bankovních akcionářů vedlo ke krachu bank. Vede to ke krachům dalších a dalších bank, protože se investoři zbavují svých akcií v dalších bankách, takže banky pak musejí být skupovány jinými finančními institucemi. Tak to vypadalo do pondělka. Pak se něco začalo měnit, zejména ve Washingtonu. Po hlasování v Kongresu začalo několik tamějších vzbouřenců požadovat dvě zásadní změny v sanačním balíku, které Bushova vláda z ideologických důvodů dosud odmítala. Je důležité, že požadavky kongresových vzbouřenců jsou velmi podobné Cameronovu reformnímu programu ze včerejška. Prvním požadavkem je posílit vládní záruky vkladatelům a neomezovat je jen na 100 000 dolarů. Druhým požadavkem je, aby byl zrušen systém účetnictví, založeného na tržních vztazích, který způsobuje rychlé bankroty bank, které byly ještě před měsícem považovány za zcela solventní. Tato technická reforma by okamžitě stabilizovala zisky většiny britských a amerických bank. Do doby asi před pěti lety určovaly banky své zisky na základě půjčování peněz majitelům nemovitostí, podnikům a zákazníkům, a to prostřednictvím odhadů zisků z jejich splátek. V posledních letech však pod tlakem konzervativních finančníků a univerzitních specialistů, kteří jsou přesvědčeni, že "trh má vždycky pravdu", vypočítávají nyní banky svou hodnotu nikoliv na základě odhadů svých budoucích zisků, ale na základě toho, kolik peněz by získaly na trhu okamžitě, kdyby prodaly veškeré své hypotéky a půjčky. Tato změna nevadila, když bankovní systém fungovat stabilně. Avšak na silně nestabilním a zpanikařeném trhu posledního roku přispělo toto "bezprostředně tržní" vypočítávání hodnoty bank k probíhající finanční krizi. Zdá se nyní, že Bushova vláda spolkne svou ideologickou pýchu a koupí si podporu Republikánů pro Paulsonův balík včleněním těchto dvou podmínek: 1. zrušením "tržního" hodnocení hodnoty bank a 2. zrušením stropu na záruky vkladů. Kompletní článek v angličtině ZDE |