18. 12. 2007
ANALÝZABaby boom po česku aneb hloupá vláda a partner, který vás uživíV Česku se narodilo nejvíce dětí za posledních několik let. Česko zažívá baby boom. Tak hlásaly titulky novin a to přece musí být pravda, ne? Hurá, začíná se rodit více dětí a populační krize je zažehnána. Nevymřeme. Reforma veřejných financí byla dělána citlivě, rodin s dětmi se téměř vůbec nedotkne a záleží na tom, jestli celebrity půjdou příkladem a budou těhotné a budou rodit. Tak dula z plných plic do Práva minulý týden v pátek poslankyně ODS Alena Páralová. Pojďme trochu počítat, co vše potřebuje mladá rodina k tomu, aby byla spokojená a mohla mít spokojené dítě. |
Plození dětí je ženskou přirozeností, nikoliv reakcí na ekonomiku. S tím jediným lze asi souhlasit. Děti skutečně nejsou jenom o ekonomice. Měly by být z lásky. Jak romantické a zvlášť jestli ty celebrity půjdou příkladem. A tak se nedivím, že taková Pavlína Babůrková s ekonomickým zázemím rodí jak na běžícím pásu. Vila v Jevanech je velká. Ale že bych si kvůli vzoru Babůrkové pořizovala další robě? Nebo bude tato celebrita vzorem pro sekretářku s měsíčním platem 15 tisíc brutto? Na ekonomickou realitu vládního konceptu šťastné rodiny se podívejme bez výkyvů sociálních i regionálních. Důležitý je určitě byt, lepší je samostatný, i když v případě většího bytu to jde i u rodičů. Ale dobře. Bydlení. Tak v Praze se pohybuje, takový normální, docela malý byt okolo dvou milionů. Garsonka za milión, ale ta pro rodinu vhodná není, snad jen k vystudování a početí. Něco jako sociální a nájemní bydlení postupně rušíme, tzv. novomanželské půjčky také. Protože to první uvedené neodpovídá tržním principům, to druhé je sociální inženýrství. Bytů je dost. Hypotéku si vezmi, milý občane, anebo nic. Takže byt okolo dvou milionů v Praze a o něco málo míň třeba v severních Čechách. Jenže, co v takových severních Čechách, když je tam těžko sehnat práci? Statistiky nám sice vykazují klesající míru nezaměstnanosti, ale jsou kraje, kde o práci nezavadíš i když se hodně snažíš. A co někde na vesnici? A tak vláda přišla s dalším vylepšením. Na druhého rodiče, který je doma, připravila velké slevy na dani. Modrá šance. Prima, říkáte si, ale k tomu a se nedodalo b. Zase se vyplatí jenom vybraným jedincům a ne všem a zároveň. Ušetřete na daních slibovanou částku, když máte třeba 15 tisíc hrubého... A hlavně: daňové úlevy jsou jednou do roka a co bude v případě dalších reforem? Kdo bude platit sociální a zdravotní pojištění? Co když se partner sebere a odejde? Život není peříčko. Další modrou inovací pro mladé rodiny je snížení porodného. Prý se nikde neukázalo, že vysoké porodné má souvislost s propopulačními opatřeními. A ani ho nemají ve všech státech Evropské unie... To cituji pro změnu ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase. No pravda, porodné nemají, ale mají třeba fungující služby a jiná opatření, o kterých se nám jenom zdá. Porodné je historicky vzniklou částkou. Zčásti bývalo bolestným za porod, zčásti to byl příspěvek státu na výbavičku. Slyšíte? Příspěvek socialistického státu na socialistickou výbavičku a bolestné za porod nového občana. Socialistického občana. I paní Topolánková dostala porodné za svého syna, cvalíka Mirka. Ministerstvo nyní usoudilo, že výbavičku lze podědit, nejlépe po několika dětech předešlých a bolestné patrně vyřeší epidurál (pro muže: injekce na bezbolestný porod). No a když přece jenom budete chtít tu dětskou výbavičku novou, tak je to vaše volba. Svobodná. Ona totiž i ta nejlevnější bohatě přeskočí porodné 13 000. A jako další inovaci pro zdárný populační vývoj přidáme placení v nemocnici, a to i za děti v inkubátorech. To pobyt paní Topolánkové v porodnici s malým Mirečkem byl zadarmo. Tedy, ne tak docela, zaplatili ho všichni občané solidárně. Snad jediný případ solidarity, který se nevyvedl, soudě aspoň podle toho, co z Mirečka vyrostlo. Tak dál... Abyste mohli zajistit rodinu, a to bez ohledy zda jste žena či muž, potřebujete práci. I paní Topolánková měla práci, a to dobře placenou práci při budování socialismu. Administrativní síly potřeboval jak aparát KSČ, tak i ONV. Pokud možno dobře placenou. Socialistický stát se o své úředníky dokázal postarat... Ne tak ovšem dnes tato vláda. Pokud jste muž, tak snad máte i šanci, pokud jste žena, tak se stále setkáte s praktikami tzv. diskriminačních otázek. Zaměstnavatel automaticky předpokládá, že jako žena chcete děti, máte děti, budete mít děti. A pozor, žena, která má děti a pracuje, je vůbec potencionálně nebezpečná, protože se zaměstnavateli nevyplácí do ní investovat peníze. Neb co když děti budou nemocné... I Mireček býval nemocný a paní Topolánková s ním byla často doma. Zaměstnavatel s tím počítal. Ne tak dnes. U žen je nemocnost dětí handicapem, řešeným dovolenou či babičkami, když jsou. U mužů se vůbec ani nepředpokládá, že by také měli děti. Oni prostě nerodí, tudíž rodiny jenom ekonomicky zabezpečují. Ale co když se mužům rozbije auto? Náklady na rodinnou pohodu můžeme počítat dál. Finanční náklady na dítě se pohybují okolo 6,5 tisíc měsíčně. Přídavky proto také zkrátíme. Co kdybychom je zneužívaly. Musí být opravdu, ale opravdu adresné. Aby se státní informační systémy plnily utěšeně daty, neb počítačové firmy touží po zakázkách. A samoživitelky? Neměly mít děti. Nebo ať si fofrem najdou partnera, který je uživí. Co vlastně dítě potřebuje, když roste? Kromě domova a milujícího táty s mámou, když se to povede? No, třeba taky nějaké vzdělání (zkuste dítě vybavit do první třídy), mimoškolní činnost( LUŠ cca 1300,- na půl roku), nějaké kroužky (od 500 až po vyšší částky měsíčně), sem tam by to chtělo nějakou kulturu (ještě že máme ochotnická a loutková divadla, kam se chodí opravdu za babku), nějaký výlet s rodinou, letní tábor atd., atd. A od nového roku přijdou nejenom šetřící inovace v oblasti rodinné politiky, ale i zdražení všeho, co okolo sebe vidíme. Ještě by mohlo vládu napadnout, že zdraží vzduch a popřípadě zakáže občanům dýchat, když nezaplatí. Premiér Topolánek se svými manželskými i mimomanželskými dětmi by za baby boom mohl dostat metál, ministr Nečas také. Jenže. Plat poslance, senátora a ministra je přece jenom trochu více než průměrný plat. A i na ten průměrný se těžko dosahuje. A mějte pak děti... Budu se muset zeptat studentů, jestli jim je třeba vzorem Gábina Partyšová či jiná celebrita a jestli je to povzbudilo v tom, že chtějí mít děti, jak si myslí Alena Páralová. Nebo jak si myslí premiérova milenka Lucinka v roli předsedkyně vládního výboru pro slaďování rodinného a profesního života. Vím, že děti nejsou jenom otázkou ekonomických čísel, ale žijeme ve světě, který je konzumní, ve světě, který obrací hodnoty a peněženky naruby. Ve světě, který ale potřebuje nové generace. Pokud postavíme lidi před tvrdé rozhodnutí, zda si vybrat trh práce či rodinu, pak si vyberou nejspíše trh práce. Chovají se odpovědně. Přiveďte potomka do nejistoty. A udělejte si z něj skoro jediný příjem rodiny... Připadá vám to odpovědné? Škoda, že se vláda ODS nepodívala do statistik, třeba by přišla i na to, proč máme stále více jedináčků a proč nemáme více rodin se třemi dětmi. Moje kamarádka má od jedné ze svých dcer už dvě vnučky. Chtěli by třetí dítě. A kde je problém, pokud tam není problém zdravotní? Finance. Pokud by odešla na mateřskou, těžko se pak bude vracet do zaměstnání a těžko by pak manželé chod domácnosti utáhli. Zeť podniká a vcelku úspěšně. Příběh jako vystřižený, ilustrující věrně stav. Hloupá je vláda, která nepodporuje rodiny s dětmi, hloupá je vláda, která šetří tam, kde nemá. Německá vláda to pochopila. Ta česká stále ještě ne. Hloupá vláda. |